V roce 1977 jsem byla matka samoživitelka s třemi malými dcerami, nesplaceným domem a autem a potřebovala jsem znovu začít snít.
Na jednom večerním semináři jsem slyšela mluvit o principu P x O = R. (Představa se po Oživení stává Realitou). Vedoucí semináře nám kladl na srdce, že naše mysl pracuje v obrazech, nikoli ve slovech. A když si v duchu živě představíme obraz toho, po čem toužíme, stane se to skutečností.
Ta myšlenka ve mně probudila ohromnou tvořivost. Znala jsem biblickou pravdu o tom, že Pán nám dá "vše, oč požádá naše srdce," (Žalm 37,4) a že "ze srdce vychází život" (Kniha přísloví 4,23). Tak jsem se rozhodla, že si vezmu seznam všeho, za co se modlím, a znázorním si to obrázky. Ze starých časopisů jsem si vystřihla fotky, které představovaly to, "oč žádalo mé srdce". Pečlivě jsem je poskládala do drahého alba a plná naděje jsem čekala, co se bude dít. Vybrala jsem si hodně konkrétní fotky. Byl na nich:
- Pohledný muž
- Žena ve svatebních šatech a muž ve smokingu
- Nádherná kytice (jsem romantička)
- Krásné diamantové šperky (Bůh přece miloval Davida a Šalamouna, a to byli dva nejbohatší lidé, kteří kdy žili)
- Ostrov v azurově modrém Karibiku
- Pěkný dům
- Nový nábytek
- Žena, která se v té době stala viceprezidentskou velké společnosti. (Pracovala jsem v podniku, kde nebyla ve vedoucím postavení ani jedna žena. Chtěla jsem se v něm stát první viceprezidentkou.)
Jednou jsem jela na pracovní schůzku a najednou mě předjel nádherný červenobílý cadillac. Ohlédla jsem se po něm, protože byl opravdu krásný. Řidič se ohlédl po mně a usmál se a já jsem se na něj také usmála. A vězela jsem v tom až po uši. Už se vám někdy něco takového stalo? Snažila jsem se tvářit, jako že jsem se neohlédla. "Kdo, já? Já o vás pohledem ani nezavadila!" Jel za mnou patnáct mil. Vyděsil mě k smrti. Rozjela jsem se a on také. Zastavila jsem a on také, až... jsme se vzali!
Den po naší první schůzce mi Jim poslal dvanáct růží. Později jsem zjistila, že má také svého koníčka: sbírá diamanty. Ty velké! A hledá, koho jimi ozdobit. Dobrovolně jsem se přihlásila. Scházeli jsme se asi dva roky a každé pondělí ráno jsem od něj dostala červenou růži na dlouhém stonku a krátké psaníčko. Asi tři měsíce před svatbou mi Jim řekl: "Našel jsem nám dokonalé místo na líbánky. Pojedeme na Ostrov svatého Jana v Karibském moři." Se smíchem jsem odpověděla: "To by mě nikdy ani nenapadlo!" Neřekla jsem mu o svém albu snů, přiznala jsem se, teprve až jsme byli skoro rok spolu. Tehdy jsme se stěhovali do našeho nádherného nového domu a zařizovali jsme ho elegantním nábytkem, který jsem si vysnila. (Z Jima se vyklubal velkoobchodní zástupce jedné z nejlepších východních nábytkářských firem.) Svatba byla, mimochodem, v Laguna Beach v Kalifornii a s opravdovými dlouhými svatebními šaty a smokingem. Osm měsíců po založení alba snů jsem se stala viceprezidentkou personálního oddělení v podniku, ve kterém jsem pracovala.
Zní to trochu jako pohádka, ale je to stoprocentní pravda. S Jimem jsme si od svatby sestavili hodně takových "alb snů". Bůh naplnil náš život důkazy, že tyto mocné principy víry fungují.
Rozhodněte se, co si v každé z oblastí svého života přejete. Živě si to představte. Pak jednejte podle svých přání a vytvořte si své osobní album snů. Tímto jednoduchým způsobem změňte své myšlenky v konkrétní skutečnost. Neexistují neuskutečnitelné sny. A pamatujte si, Bůh slíbil, že dá svým dětem to, po čem touží jejich srdce.