Na všechny předpovědi o konci světa pohlížela současná populace různě, aniž by si uvědomovala, že každá vize je pouze odhadem určitého procenta pravděpodobností naplnění.

21. prosinec 2012 vyvolal mezi lidmi řadu otázek, na které nebylo možné dát jednoznačnou odpověď. Při pochopení veškerého běhu událostí si někteří jedinci uvědomili, co by mohlo následovat v případě skutečné katastrofy, a proto si pro jistotu zaopatřili jen to nejdůležitější na přežití. Tuto předpověď , která se podle astrologů nedostavila, musíme hodnotit vážně a zamyslet se, zda-li naše chování k přírodě a ke všemu živému bylo a je v souladu s vesmírnými zákony. Kritického dne, 21. 12. 2012, se tisíce myslí spojilo ze strachu v jedno společné přání, aby dobro zvítězilo nad zlem z důvodů zhoršujících se vztahů v naší společnosti.

Určité prognózy vztahující se k předpovědi, že každý desátý obyvatel planety zmizí z jejího povrchu, mohlo být ve spojitosti s tříděním lidstva, jak se píše v Bibli, nebo částečnou očistou planety od nahromaděné negativní energie, ve které již delší dobu lidstvo žije a která nám zabraňuje v postupu do vyšších vibrací a dimenzí. To, že se katastrofické předpovědi o naší budoucnosti stávají reálnějšími, je zapříčiněno nepoučitelností a nenapravitelností lidí, změnou jejich chování, cítění, myšlení a skutků. Záleží na nás, zda se včas vzpamatujeme a konečně učiníme něco pro záchranu modré planety bez působnosti různých katastrof a ze strachu před ataky z vesmíru, o kterých se dočítáme v tisku. Protože hmotné pozemské tělo lidskou bytost do jisté míry omezuje, stává se, že na sobě zapomínáme pracovat a očišťovat se od nánosů negativity agresivního myšlení. Nedokážeme se radovat z krásy kolem nás, odvracíme se od duchovních změn. Nevidíme přeměnu nenávisti v lásku, neboť láska a porozumění mezi lidmi eliminuje negativum, který nám stěžuje život.

Většina obyvatel naší vlasti upadá do depresí a ztrácí víru ve vše dobré. A to zvláště v této době, kdy černé duše, uvězněné mimo lidskou společnost, dostávají se znovu na svobodu, aby bez zábran mohly rozvinout svoje sítě k polapení zranitelnějších duší pro radost svého pána svrženého anděly z nebes. Větší část populace se nezajímá, kdo jsme, odkud přicházíme a co je naším úkolem na této planetě. Člověk, který žije pouze materiálně v hmotném světě ohraničeném neprůhlednou zdí, nevnímá, nevidí velkolepé změny, které rostou jako houby po dešti. Nespasí nás mimozemšťané, nehledejme a nepřivolávejme Spasitele, neboť každý, kdo hlásá pravé učení lásky je v Jeho srdci. Velmi důležité je očistit si své myšlení a cítění od předsudků, zloby a sobectví, jen tak je možné zabránit katastrofě a napojit se na jemnější vibrace a získat veškeré duchovní učení, které nám bylo dříve skryto. Časopis PHOENIX umožnil svým čtenářům podílet se svými příspěvky na jeho tvorbě. Nemohu si ponechat ve svém podvědomí svůj názor. Cituji: "Škoda, že předpověď se nenaplnila a neprojevila se ve své síle, aby tak vnesla do vědomí lidí jednou provždy, že je zapotřebí více pokory před neomezenou mocí Nejvyššího." I když výše uvedená věta zní spíše negativně, myslím si, že se její stručnost může stát pravdivou v čase, kdy nebudeme připraveni čelit trestu přicházejícímu odněkud.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 07/2013.

Současná oficiální věda, i přes své obrovské a nepopíratelné úspěchy zasluhující úctu, nedosahuje za práh fyzické smrti. Ba může se ve svém zapouzdřeném mocenském impériu cítit tématy o pokračování života apriorně podrážděna.

Zrychlování času registrujeme čím dál intenzivněji – především posledních několik let – dnes se již na tom shodne takřka celá populace, resp. hlavně její západní odnož, jejíž součástí jsme i my Češi. Švédský mikrobiolog Carl Johan Calleman ve své knize Mayský kalendář (2004) ukazuje velmi zdařilým způsobem vnímání času antické a americké kultury, a to především co se týče Mayů. Dle jejich kalendáře někdy kolem roku 1991 nastává "období rychlého růstu". Jiné zdroje do toho samého roku zasazují vznik etapy, kterou nazýváme běžně "informační věk".