Tato kniha mne velmi upoutala a věřím, že je pro tuto dobu velmi přínosná. Jsem přesvědčena, a samozřejmě nejen já, že my, lidé, většinou žijeme v nevědomosti v materiálním světě, neuvědomujeme si celou šíři souvislostí a chybí nám pocit jednoty a zařazení do neuvěřitelně důmyslného Stvoření. Nevnímáme svět duchovní, existující paralelně se světem hmotným.

Velikost člověka záleží na tom, jak dalece touží po svém vnitřním rozvoji a co pro něj dělá. Ten, kdo toto zrání předřadil všem ostatním úkolům, mění sám sebe a tiše spolupracuje na Božím díle. Znamená to obvykle také velkou osamělost, protože okolí tento vnitřní úkol člověka ani nechápe, ani netoleruje.

Toho dne se ve městě konal trh. Na ulici zněl křik trhovců a lidé se mačkali a vráželi do sebe v úzkých, křivolakých uličkách. Z ničeho nic davem projelo zvláštní vzrušení. Jako vlna se blížilo volání splývající ve změti hlasů. Děti se proplétaly mezi nakupujícími a křičely: "Už odjíždějí, odjíždějí!" Ženy na sebe volaly: "Prý je to kvůli nějaké hvězdě!" staří lidé pokyvovali hlavami: "Narodil se pro nás Král všeho světa!"

Když jsem kdysi psávala do jistého astrologického časopisu, měla jsem mimo jiné na starosti každotýdenní fejeton, který se měl týkat astrologických témat. Redakce byla velkorysá, do toho, o čem budu psát, mi nikdy nemluvila a já jsem psala. Většinou bylo o čem, protože když to nešlo jinak, sáhla jsem do své staré lásky historie, kde se nějaké téma k úvahám vždycky najde – neb, jak známo, dějiny jsou učitelkou života.