Příběh první: Pohodlí pro sebe a bezohlednost pro dárce

Kdysi ještě za totality... Jedeme stanovat na Velkou Fatru. Podobně jako Krkonoše a Šumava je to krajina mého srdce. Silně prší, rozbít stan se mi vůbec nechce. Urputně si chci v teple a suchu přečíst večerní meditaci, kdepak bych šel spát bez ní. Klepu na dreveničku na kraji vsi. Vyjde usměvavá babenka v pestrém šátku a široké sukni. Vyřknu prosbu o nocleh - a ona už pohostinně otevírá dveře. Po nevyhnutelném panáku borovičky nás uloží ve starobylé ložnici s malovanou truhlou, plnou krojů a čepečků, které nám ukazuje. Vše to sama vyšívala. Ač bylo zřejmé, že bude spát v křesle v předsíni, i sám před sebou jsem dělal, že jsem si nevšiml, abych nepřišel o pohodlí nacpaných bělostných peřin, a nemusel vytahovat spacáky a lehnout si někam na zem. Tato má faleš a lhostejnost dala asi špatný základ jak oné noci (stejně jsem se převaloval a nespal), tak i onomu týdnu dovolené, který byl plný nepříjemností a nečekaných zádrhelů. Myslím, že právě takováhle "vykutálenost" je rys, který Slováci na Češích nesnášeli.

Jak rozpoznáme, že je to skutečně pravý partner a není to zkreslený pohled skrze růžové brýle v zamilovanosti?

Dvacetiletá studentka Monika z Plzně je znepokojena svým nečitelným rukopisem. Chtěla by vědět, jak grafologie hodnotí jeho pisatele.

Stres v dnešní době jako nedílná součást života. Jakým způsobem nám může metoda C.I.C. pomoci při řešení stresu a jaké orgány se stresem souvisejí?

Představte si, že ležíte sami na překrásné písčité pláži u čistého azurového moře a náležitě si to užíváte. Je nádherný slunečný den a vy jen tak ležíte na pohodlném lehátku a posloucháte šumění moře. Vaše mysl je úplně uvolněná, nemyslíte na žádné starosti nebo povinnosti, prostě uvolněně ležíte. Nemyslíte na to, co bylo, ani na to, co budete muset udělat za hodinu. Jen vnímáte zvuk přicházejících a odcházejících vln a sílu slunce…