Karel Funk
Naposledy se narodil jednou takhle navečer, svítilo ještě sluníčko.
Je absolventem všeho možného i nemožného. Nějaký titul má, ale nenosí ho. Je původně ekonom, nyní pracuje v sociální oblasti.
Přisedá si se svou duší a myšlenkami přátelsky k těm, kdo chtějí naslouchat a sdílet. Neví, jak to přišlo, ale napsal asi 20 knih a 500 článků. I tak má raději legraci než tlachání o „duchovnu“ či „esoterice“.
Největší úspěch: udělal si sám všechen nábytek a umí naklepávat kosu a síct.
Záliby: cvrnkání kuliček, pouštění bublinek a od r. 2003 i psaní do Phoenixu.
-
Chceme mít na zahradě víly?
Přidáno: v posledním měsíci
Umožněme jim to. Budou rády. Chtějí ale kus volné přírody, ne pravoúhlé chodníčky. A touží cítit naši laskavou duši. Když vejdeme na zahradu, pozdravme se s jejími obyvateli z elementární říše a řekněme jim, co zde budeme dělat. Třeba, že jdeme zrýt kousek země nebo hrabat listí. Pak se k přírodě chováme jako k partnerovi, a ne pansky.
-
Babička slavila pětatřicátiny
Přidáno: v posl. 3 měsících
Ale nepohoršujte se, nejde o zpustlé mravy předčasného mateřství, ale o kobylku Šulku. Třicet pět let u koně prý odpovídá přibližně lidské stovce. Její majitelé ji nechávají v klidu a péči dožít jako člena rodiny. Ne jako, ona jím skutečně je.
-
Magie květin (4)
Přidáno: v posledním roce
Meditační život s květinami
Svět květin je možná tím nejlepším vodítkem, abychom si zde ukázali něco víc k meditaci. O meditaci si tu budeme meditovat s částečnou inspirací knihy G. Kühlewinda "Od normálního ke zdravému vědomí".
-
Magie květin (2)
Přidáno: v posledním roce
Skrytá podstata léčivosti květin
Postupme tentokrát od spíše obecných úvah o květinách k jejich nejznámějším druhům. Začněme od jara. Máme štěstí, že v trávě nalezneme nepatrné fialové body? Tak jako se pokora někdy obtížně hledá v nitru, protože se nevystavuje na odiv, je to i s obyčejnou nenápadnou fialkou. Vědci popisují, že v duchovním světě za ní stojí překrásná duše. Mohla by svou silou léčit třeba tuberkulózu. Proč?
-
Magie květin (1)
Přidáno: během posl. 3 let
Květiny jako zhmotnělá zvěst o nebeském životě
Víme, co nám roste před domem či na zahrádce? Nebo raději - víme, podle čeho si chceme volit osázení záhonu? Nebo - co k nám od země vzhlíží při procházkách přírodou? Máme květenu jen jako rozmar pro hezký pohled očí? Nebo je tu něco víc?
-
Centrální meditace dneška
Přidáno: během posl. 3 let
"Staré národy uctívaly Slunce". Psává se to v dějepise s nadřazeným podtónem jako o primitivech. Ony národy ale ze Slunce vnímaly tu svrchovanou bytost, žijící a sestávající z ničím nepodmíněné Lásky, z dávání světla, oběti sebe pro kosmické okolí. Odtud pramenil vrchol a zdroj života Slunce.
-
Aha, tak já už jsem po smrti
Přidáno: během posl. 3 let
Krátce po smrti prochází člověk panoramatem uplynulého života se všemi obšťastňujícími i bolavými zážitky, spatřuje ještě jednou všechny lidi, se kterými se v hmotném žití setkal, ba i ty, na které již zapomněl. Tyto vzpomínkové obrazy se duši vybavují zpětně - od smrti k dětství. Brzy ztrácejí zřetelnost, rozplývají se, až zaniknou.
-
Naše chrámy a tvrze
Jel jsem s kolegou na služební cestu. Brali jsme benzín. On se ujal tankování. Poté šel zaplatit. Co tam dělal tak dlouho, mi bylo záhadou.
-
Zázrak homeopatie - Homeopatika k nám živě promlouvají
Poslyšte malinkatou zkušenost amatéra bez medicínských znalostí. Nedávno mne postihla, asi po neukázněném stravování, hrůzostrašná zažívací "revoluce"... (cosi jako "Velký Říjen" v žaludku a okolí). Vzal jsem si několikrát homeopatikum Nux Vomica. Předtím jsem si ale dával horký obklad na břicho, až jsem si ho "slušně" spálil, a s obklady proto musel přestat (úsměvné, že?) a takto nově získaný problém jsem si léčil homeopatikem Belladonna.
-
Relativita štěstí
Nedělní pohádky. To býval rituál. Tam byla ta pravá ezoterika, snad i proto, že toto slovo nebylo ještě tak zprofanované. Pamatujete na tu – Jak Jaromil k štěstí přišel? Míval jsem ji nejraději. A jak k němu má přijít i jiný obyčejný človíček?