Karel Funk
Naposledy se narodil jednou takhle navečer, svítilo ještě sluníčko.
Je absolventem všeho možného i nemožného. Nějaký titul má, ale nenosí ho. Je původně ekonom, nyní pracuje v sociální oblasti.
Přisedá si se svou duší a myšlenkami přátelsky k těm, kdo chtějí naslouchat a sdílet. Neví, jak to přišlo, ale napsal asi 20 knih a 500 článků. I tak má raději legraci než tlachání o „duchovnu“ či „esoterice“.
Největší úspěch: udělal si sám všechen nábytek a umí naklepávat kosu a síct.
Záliby: cvrnkání kuliček, pouštění bublinek a od r. 2003 i psaní do Phoenixu.
-
Náš národní přítel
Tak jako autory Rukopisu Královédvorského a Zelenohorského nejsou ti, kterým se původně připisovaly, což se už obecně ví, ani prvním skladatelem melodie naší národní hymny není František Škroup, což se obecně neví (snad kromě muzikantských kruhů). Ale žádná tragédie a snad ani ostuda. Povězme si o tom více…
-
Pravda je nedělitelná
Žijeme v 21. století… Měli bychom se naučit nezavírat oči před minulostí, ať byla pro nás jakákoli. Připomeňme si věci z dob, na které chce většina z nás zapomenout. Na krutovládu z dob totality, na praktiky vyšetřovatelů a nelidské podmínky prac. táborů. Na některé věci by se totiž zapomínat nemělo…
-
Na zem spadla hvězda (6) - závěr
Vítej, člověče, nebudeš to s námi mít lehké
Hugo S. Verbrugh popisuje svědectví mladého muže, dřímajícího a polosnícího po aktu lásky: „Viděl jsem obličej malého chlapce. V okamžiku, kdy jsme se úplně a naprosto spojili, uviděl jsem svého synáčka. Viděl jsem obličej a postavu dítěte jasně a zřetelně před sebou – vlastně nad sebou, a věděl jsem, že je to chlapec. Viděl jsem přesně okamžik, jak k nám přišel. – Také jméno, které jsme mu přisoudili již dříve, prošlo jako blesk skrze mne a já jsem věděl přesně, co to znamená. – Když si na to vzpomínám, připadá mi to, jako by náš syneček byl již přítomný kolem nás. Je to téměř tak, jako by nás kdysi ve skutečnosti přivedl k sobě, aby k nám skrze uskutečněné početí mohl přijít také tělesně.“
-
Na zem spadla hvězda (5)
Narození jako vtělení touhy
Po Listopadu k nám často zavítají nebo se tu i usadí různí léčitelé nebo raditelé z Východu – tu ruského, tu indického či jiného. Často si řeší jen svou svízelnou životní úroveň tím, že se snaží zaujmout nějakou svou výjimečnou schopností nebo nově vytvořenou metodou na nápravu toho či onoho… další, tentokrát obsáhlejší pokračování oblíbeného seriálu autora Karla Funka
-
Hranice mezi fanatismem a lhostejností
Je dobré do sebe z hodnotných pravd a pravidel života integrovat co nejvíce, a co nás zatím přesahuje, do toho se nehrnout křečovitě. Jen o tom vědět a s klidem si to nechat na později. Einstein řekl: „Největším štěstím myslícího člověka je osvojit si, co je zbadatelné, a nezbadatelné s klidem uctívat.“ Ano, a právě úcta je „poznávacím orgánem“, který nám otevírá nové cesty, nová poznání.
-
Na zem spadla hvězda (4)
Nebeské požehnání
K položení prvních základů pro zdraví dítěte je blahodárné už to, když si nastávající maminky uvědomí, že zrození dítěte je největším zázrakem na zemi, protože všechny nebeské hierarchie postupně předávají dítěti své síly. Jejich láska provází člověka do zrození a odívá jeho duši patřičným tělem, které mu podle karmy náleží… další pokračování oblíbeného seriálu autora Karla Funka
-
Na zem spadla hvězda (3)
I ještě nezrození naslouchají!
Pečlivě si dnes hlídáme svá práva. Jsou sepsány listiny lidských práv, práv pacientů aj. Všichni vyžadujeme od okolí ohledy a šetrnost. Právem. Tím víc to potřebuje človíček, který si o to ještě nemůže říct. Práva těch, kdo spějí k narození, jsou neméně důležitá, i když listinu mít nemohou… další pokračování oblíbeného seriálu autora Karla Funka
-
Na zem spadla hvězda (2)
Rodičovství
Pokračujme v povídání o dětech a nezapomínejme: děti a staří lidé jsou těmi nejohroženějšími a nejdiskriminovanějšími skupinami obyvatel, protože se nemohou o sebe brát. Na rozdíl například od lidí na vozíku, nevidících, neslyšících apod. nemohou psát stížnosti, připomínkovat zákony, demonstrovat před ministerstvy, najímat si právníky... nemohou nic. Tím větší povinnosti k nim má společnost. Péče o ně je měřítkem její humanity.
-
Svěžest a síla pro modlitbu (3)
-
Na zem spadla hvězda (1)
Ekologická katastrofa dneška: z přírody mizí děti
Jak již bylo před časem napsáno, děti a staří lidé jsou těmi nejohroženějšími a nejdiskriminovanějšími skupinami obyvatel, protože se nemohou o sebe brát. Na rozdíl například od lidí na vozíku, nevidících, neslyšících apod. nemohou psát stížnosti, připomínkovat zákony, demonstrovat před ministerstvy, najímat si právníky... nemohou nic. Tím větší povinnosti k nim má společnost. Péče o ně je měřítkem její humanity.