Člověk, který koná zlo, způsobuje škodu především sám sobě, a vytváří tak ve svém mikrokosmu krystaly zla. Ty pak zůstávají v jeho auře jako příčiny, jež později vytvoří jeho karmu. Zastánci zla a služebníci temných sil nenaleznou útěchu, neboť v sobě nesou karmu odsouzení. Osudu, tedy sobě samému a vlastní auře, nelze uniknout, protože není kam.

Existuje pouze menšina lidí, kteří se nedomnívají, že stav společnosti v Evropě a Americe nepřipomíná stav říše římské před jejím rozvrácením barbary. Barbaři, lidé s nižším stupněm civilizovanosti, se do římské říše valili jak zvenku, neboť se doma nemohli uživit, tak se v ní rozmnožovali i uvnitř. Nepříznivá změna poměru počtu civilizovanějších římských občanů, tj. lidí, kteří dovedou vytvořit a řídit společnost s vyšší mírou dělby práce a jejich podřízenými na práci, byla vyvolána relativně nadměrnými biologickými právy primitivů v poměru k úsilí společnosti o jejich civilizační povznesení. Tj. k civilizačnímu tlaku na rozvoj jejich pracovní kvalifikovanosti a respektování zákonných a podzákonných norem chování v dané civilizaci. Tímto porušením poměru více a méně civilizovaných se podlomila míra organizovanosti celé civilizace zevnitř a ta pak, přes svou vojenskou vyspělost, nedovedla odolat tlaku pouze vraždění a devastace schopných Vandalů zvenku.

"Hvězdičky třpytí se nad tichým mrazivým ránem. S věže zazněl zvon; probouzí dřímající osadu. V oknech probleskují světýlka a je vidět, jak jizbou klání se rozdřímané postavy, rychle berou na sebe teplý šat a oblečeny staví se k oknu, aby se pomodlily ranní své Zdrávas. Hned po klekání velký zvon znovu se rozburácel a za ním v pospěšném chvatu zajásal druhý i třetí a všecky zvony teď tvrdým akordem hlaholí do tichého rána, svolávajíce lid do chrámu Páně. Je advent."

Při práci na své knižní Andělské pentalogii (Andělské vteřiny, Kniha radosti, Andělé nás neopouštějí, Andělské dopisy, Schody do ráje) jsem se rozpomínal na celou řadu příběhů, které se sice do knihy svědectví "o andělských zásazích do našich životů" příliš nehodily, jenže s její základní myšlenkou souvisely.

Tak rádi bychom získali kontrolu nad svým životem. Zbavili se úzkosti a strachu a všech dalších nepříjemných pocitů, ze kterých jsme učinili své každodenní průvodce a jež vytrvale paralyzují všechny naše snahy o to znovu vstát a jít, postavit se čelem problémům a s vírou a lehkostí začít konat věci ve svůj vlastní prospěch.