Živé organizmy včetně lidí si vyměňují elektromagnetickou energii prostřednictvím doteku svých polí a tato elektromagnetická energie přenáší informace způsobem podobným tomu, jak rádiové vysílače a přijímače přenášejí hudbu. Když se setkají lidé nebo jiné živé organizmy, dojde prostřednictvím jejich elektromagnetických polí k jemné, ale velice důmyslné výměně informací. Jemná měření odhalují, že mezi lidmi dochází k energetické výměně prostřednictvím elektromagnetického pole jejich srdcí, které je nejsilnější při doteku a do půl metru od těla; avšak přístroji je měřitelné až do vzdálenosti sto třiceti centimetrů.
Všichni v sobě máme určité elek-
trické a magnetické síly; a když
přijdeme do styku s něčím podob-
ným, nebo odlišným, vysíláme
stejně jako magnety přitažlivou,
nebo odpudivou sílu.
Goethe
Energie se zakódovanými informacemi se tedy přenáší z jednoho elektromagnetického pole na druhé. V reakci na přijaté informace mění srdce své fungování a do neustále se měnícího pole zakóduje své odpovědi. Tyto odpovědi opět mohou změnit elektromagnetické pole kteréhokoli živého organizmu, s nímž je srdce ve styku – jde tudíž o stále pokračující dialog.
Změnu vyvolá pouhá blízkost
Srdce vytváří nejintenzivnější elektromagnetické pole v celém těle a toto pole je mnohem koherentnější při přesunu vědomí z mozku do srdce. Tato koherence podstatně přispívá k výměně informací, která probíhá při kontaktu různých elektromagnetických polí. Čím je pole uspořádanější, tím intenzivnější je informační výměna. Koherentní srdce neovlivňuje mozkové vlny pouze toho člověka, který dosáhl koherence, ale i každého člověka, se kterým přijde do styku. Přímý dotek kůže na kůži má sice na fungování mozku největší vliv, ale už pouhá blízkost vyvolává změnu. Koherence srdečního pole vysílajícího je měřitelná nejen v elektroencefalogramu přijímající osoby, ale i v celém jeho elektromagnetickém poli.
Na stejné vlně
Když se lidé dotknou jeden druhého, nebo jsou v těsné blízkosti, dochází k přenosu elektromagnetické energie jejich srdcí, obě jejich pole se svážou nebo začnou vzájemně rezonovat. Výsledkem je smíšená vlna vytvořená složením původních vln. Tato vlna má stejnou frekvenci jako původní vlny, ale větší amplitudu. Má větší sílu a intenzitu.
Někdy, ne však vždycky, se ukazuje, že přenášený signál proudí oběma směry; to do značné míry závisí na kontextu přenosu a na orientaci vysílajícího. Když někdo vysílá srdečné, koherentní pole naplněné péčí, láskou a úctou, živé organizmy na informace v něm obsažené reagují tím, že jsou vnímavější, otevřenější, srdečnější, živější a spojení je pevnější.
S láskou jde léčení snáz
Význam laskavosti pro výsledek léčení se zdůrazňoval v mnoha kulturách i u mnoha druhů lékařských povolání. Léčitelé, kteří vědomě dosahují koherence elektromagnetického pole svého srdce, vytvářejí pole, jež dokážou zachytit ostatní živé systémy a jejich biologické tkáně. Toto pole pak organizmus, který ho zachytí, zesiluje a využívá ho ke změně svého biologického fungování. Když taková pole plná lásky vysílaná léčiteli zachytí a (přirozeně) zesílí nemocní lidé, zlepšuje se hojení jejich ran, intenzita bolesti se sníží, zvýší se hladina hemoglobinu, mění se DNA a projevují se nové duševní stavy.
Nejlepší výsledky jsou tedy závislé na léčitelově stavu mysli. Záměru, který má léčitel při své práci, je třeba přičítat nesmírnou důležitost. Čím je soucitnější, tím větší koherence bude v jeho elektromagnetickém poli a tím lépe bude léčit.
Láskyplná starost mění chemii těla
Když se o nás někdo stará, nebo se my staráme o ostatní, uvolňuje srdce zcela odlišnou kaskádu hormonálních látek a neurotransmiterů než za jiných, méně šťastných okolností. Zamilovanost způsobuje ohromné rozšíření srdce, zaplavení srdce a celého těla DHEA a testosteronem a příval dalších hormonů, například dopaminu, které všechny ovlivňují sekreci hormonů nadledvinkami, hypotalamem a hypofýzou. Uvolňuje se také více imunoglobulinu A čili IgA, což posiluje zdraví a imunitní fungování systému sliznic po celém těle.
Svůj podíl na výsledku má i vnímavost přijímajícího k srdečnímu poli léčitele. Čím otevřeněji přijímá laskavost, tím lépe se napojí na vnější elektromagnetické pole. Ovšem schopnost léčitele vytvořit koherentní elektromagnetické pole a nasměrovat je k pacientovi je důležitější než vnímavost trpícího. Navíc musí léčitel vytvořené pole neustále upravovat.
Léčitel versus pacient
Protože je elektromagnetické pole srdce nelineární, mohou léčitelé měnit jeho složení tím, že neustále mění své vnímání pacienta. Není překvapivé, že jak léčitel dosahuje koherence, dochází ke změně funkcí jeho mozkové kůry. V tomto okamžiku se také značně mění jeho osobní vnímání. Poznávací schopnost léčitele se výrazně změní. Toto změněné vnímání je svou povahou nesmírně citlivé ke struktuře vnějších elektromagnetických polí a informací v nich obsažených. Jak se léčitelovo vnímání a schopnost je používat prohlubuje, je možné je používat velice cíleným způsobem a vytěžit z pacienta a jeho vnitřního světa více významů. Jak se mění pacientovo elektromagnetické pole, i to se děje v průběhu tohoto procesu v každém okamžiku, je možné přizpůsobovat druh péče, pozornosti a lásky, který léčitel vysílá i to, kam je směřuje, a zvýšit tak účinek jejich působení.
Návrat ke zdraví
Protože léčitelovo elektromagnetické pole je tak osobitě zacíleno a přizpůsobeno, aby vyhovovalo jedinečným potřebám a elektromagnetickému poli pacienta, pacientova citlivost k celému procesu se zvyšuje s každým léčením. Každý může a bude reagovat významnými změnami ve svém elektromagnetickém poli, jen když léčitelova technika bude dostatečně vyspělá. Když se léčitel napojí na pacientovo EKG nebo EEG, může jeho srdce vnímat chorobné vzorce léčené osoby – vzorce srdečního rytmu, mozkových vln atd. Sebezkoumání léčiteli ukáže vzorec pacientovy choroby a když svůj vzorec změní zpět do stavu zdraví, může určit postupy a kroky nezbytné k pacientovu uzdravení. Kromě toho bude mít pacient ve stavu synchronizace sklon "řídit se" vodítky obsaženými v elektromagnetickém poli léčitele a postupovat směrem k vyléčení.
Lékaři srdce opomíjejí
Čím více si lidé zvyknou reagovat na koherentní elektromagnetické pole vytvářené léčitelovým srdcem, tím rychleji dokáže jejich duše zareagovat, když zachytí koherentní elektromagnetické pole. Čím intenzivněji na sebe dva živé organizmy vzájemně působí, tím hlubší stopy to zanechá v jejich srdcích, tím větší bude změna jejich elektromagnetických polí a tím silnější budou posuny ve fungování jejich srdcí. Poněvadž tento aspekt léčení není téměř přítomný v běžné, technologické medicíně, nejsou pacienti v rámci své léčby zvyklí reagovat na koherentní elektromagnetická pole. Elektromagnetické pole většiny lékařů je ve skutečnosti velice neuspořádané, protože se naučili používat mozek až na hranici vyloučení srdce. Nemocní jsou po celou dobu svého léčení v nemocnicích ponořeni do nekoherentních elektromagnetických polí, což samo o sobě silně přispívá k výsledkům, kterých nemocnice a lékaři dosahují.
Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 07/2009.