Srdeční infarkt je nemoc, na kterou se v Americe nejvíc umírá. Dr. Paul Dudley White prohlásil, že srdeční choroby udělaly ze Spojených států nejnezdravější zemi na světě. Jsou zodpovědné za 50 % všech úmrtí, což je desetkrát více než ve většině ostatních civilizovaných zemí. Tato nemoc zabíjí ve věku do 45 let více muže než ženy, ale s pozdějším věkem ženy muže dohánějí. Za pomoci vhodné diety lze však této nemoci předejít, případně její průběh zvrátit.
Druhy infarktu
Tepny, které přivádějí krev do srdečního svalstva, jsou uspořádány do tvaru koruny nebo koróny (koronární tepny). Nezávisle na druhu srdeční choroby jsou do jisté míry ucpané tukovými nánosy. Když se sníží krevní oběh tak znatelně, že do srdce přichází málo kyslíku, objevuje se silná bolest na prsou zvaná angina pectoris. V případě, že ateroskleróza dospěje do takového stavu, že se koronární tepny úplně ucpou a do srdce nepřichází žádný kyslík, nastane srdeční infarkt zvaný koronární okluze. Protože se tukové nánosy ukládají pomalu, trvá celé roky, než se přívod krve do srdce úplně zablokuje. Sraženiny však v krvi lidí s aterosklerózou vznikají rychle. Když sraženina (neboli trombus) ucpe tepnu a odřízne přívod kyslíku, nazývá se následný infarkt koronární trombóza. Sraženina, která se vytvoří za pouhých několik minut, se může objevit i v krvi mladých lidí, u nichž ateroskleróza není pokročilá, a proto je hlavní příčinou infarktu koronární trombóza spíše než okluze.
Krevní tuk a sraženiny
Lidé na koronární trombózu umírají velice často, když přijímají velké množství nasycených tuků. Hladina tuku v krvi se zvýší prostřednictvím tuků, které člověk přijal v posledním jídle (tuky vytvořenými z alkoholu a přebytečného množství uhlovodanů nebo bílkovin), asi do dvou hodin od jejich konzumace nebo – v případě, že člověk žádné jídlo nesnědl – tukem z tukových zásob. Když člověk vynechá jedno denní jídlo, dostane se do krve takové množství tuku, že jeho obsah až šestkrát převýší normál. Proto je vynechávání jídel, stejně jako nevhodné redukční diety a hladovění, obzvláště nebezpečné pro osoby náchylné k srdečním infarktům. Krevní tuk u zdravých jedinců klesne na svou normální hodnotu asi do tří nebo čtyř hodin. Avšak u osob se sklony k srdečním chorobám zůstává jeho hladina nadměrně vysoká i po šesti a více hodinách; při konzumaci tuhých tuků je tato doba delší než při konzumaci rostlinných olejů. Pokud trpí osoba s vysokým obsahem tuku v krvi stresem nebo dostává kortizon, je zalarmováno takové množství dalšího tuku z tělesných zásob, že se situace stává životu nebezpečnou. Například vedoucí pracovníci mají vyšší obsah tuku v krvi, častěji se u nich tvoří sraženiny a dostávají infarkt sedmkrát častěji než klidní jedinci.
Lecitin brání vzniku sraženin
Už v roce 1891 byl lecitin přirovnán k peci, ve které se spalují tělesné tuky. Způsobuje, že se částice tuku štěpí na malé molekuly, které jednoduše procházejí stěnami tepen. Velké částice se chovají jako cizí látky a tím, že brání oběhu krve, způsobují, že se krvinky nahromadí a vytvoří shluk. Lidé, kteří trpí koronární trombózou, mívají nízký obsah lecitinu v krvi a tím pádem jim hrozí větší nebezpečí vzniku sraženin. Jedinci se sklony k srdečním infarktům mají často ve svém séru takové množství tuku, že je mléčně zabarvené. Když dostanou lecitin, toto zabarvení rychle mizí. Stejně jako u aterosklerózy jakýkoli nedostatek, který brání tomu, aby se lecitin vytvářel v adekvátním množství, nepřímo umožňuje, aby vzrostla hladina tuku v krvi a tvořily se sraženiny. Vysoká hladina krevního tuku, která se v krvi objevila po vydatném jídle, se dala snížit dávkou hořčíku. Zvířata s nedostatkem tohoto minerálu mívají mnoho sraženin v koronárních tepnách. Trombóze vyvolané u krys podáváním nasycených tuků a cholesterolu se vždycky dalo zabránit, když zvířata ve stravě dostala více bílkovin. Jakmile se jejich přísun snížil na polovinu, začaly se sraženiny znovu tvořit. Podobně často se srdeční infarkty vyskytují u osob, kterým značně chybí bílkoviny; bez adekvátního množství bílkovin z methioninu nemůže vzniknout cholin a produkce lecitinu se znovu sníží.
Potřeba kyseliny linolenové
Tvorba sraženin se během několika hodin značně sníží, když koronární pacienti dostanou čistou kyselinu linoleovou – méně než polovinu čajové lžičky – nebo olej ze lněných semínek, který je obzvlášť bohatý na tuto esenciální mastnou kyselinu. Pouhá jedna lžíce lněného oleje denně zabrání vzniku krevních sraženin (ale ani půl šálku kukuřičného oleje nebo oleje ze světlice barvířské, které jsou bohaté na kyselinu linolovou, nemělo žádný nebo jen velmi malý účinek). Také oleje v celozrnném chlebu a obilovinách, burských oříšcích a jiných druzích ořechů jsou bohatým zdrojem kyseliny linoleové. Toto zjištění naznačuje, že živiny potřebné k tomu, aby se kyselina linolová mohla změnit na kyselinu linoleovou, mohou ve stravě koronárních pacientů chybět. Tím lze také vysvětlit, proč je u některých skupin populace značný výskyt aterosklerózy, ale zanedbatelný počet koronární trombózy.
Vitamin C a srážlivost
Samovolné praskání stěn vlásečnic je prvním znakem nedostatku vitaminu C a sraženiny se vytvářejí nejlépe tam, kde nějaké cévy praskly, byly přerušeny nebo rozdrceny. Nedostatek tohoto vitaminu je proto hlavní příčinou srdečních infarktů a mrtvic vyvolaných krevními sraženinami. Tukové nánosy, které jsou uloženy na stěnách tepen, ničí tkáně a progresivně zvyšují nebezpečí, že tepna praskne, pokud v těle chybí vitamin C. Současně ateroskleróza navozuje stav stresu, při kterém potřeba vitaminu C nesmírně stoupá, a proto se praskání cév a sraženiny mohou objevit, i když přísun vitaminu C vypadá dostatečně. Stres ze zlosti, strachu, hlubokého zklamání a podobných emocí mohou způsobit, že krevní tuk a cholesterol závratně stoupnou během několika minut. Pokud je však strava správná a hlavně bohatá na vitamin C a kyselinu pantotenovou, napáchá tato reakce jen velmi málo škody.
Vitamin E a srdeční choroby
Stejně jako vitamin C i nedostatek vitaminu E umožňuje štěpení buněk, protože esenciální mastné kyseliny, které tvoří součást buněčné stavby, zničí kyslík, a tak se jednoduše tvoří sraženiny. Naopak adekvátní dávky tohoto vitaminu posilují stěny cév a tím snižují tvorbu sraženin. Když 100 koronárních pacientů dostávalo denně jen 200 mg vitaminu E, v porovnání s ostatními pacienty, kteří jej nedostávali, měli čtyřikrát méně srdečních infarktů způsobených krevními sraženinami. Vitamin E totiž znatelně snižuje potřebu kyslíku, což je obzvlášť cenné pro pacienty se srdečními chorobami. V případě ucpaných koronárních tepen je nedostatek kyslíku hlavním problémem. Navíc nastává smrt při srdečním infarktu, ať už z koronární okluze nebo trombózy jako následek přerušení přísunu kyslíku. Když pacient dostává velké množství vitaminu E, zničí se mnohem méně srdeční tkáně a on může přežít i infarkt, na který by jiný člověk mohl zemřít. Vitamin E posiluje srdeční svalstvo a působí podobně jako digitalis. Mnoho lékařů věří, že jeho účinnost v prevenci tvorby sraženin může soupeřit s léky proti srážení krve, a zatímco vitamin E není jedovatý, při používání těchto léků často nastává osudné vnitřní krvácení. Někdy tento vitamin také působí jako diuretikum, zbavuje tělo přebytku vody a snižuje zvýšený krevní tlak pravděpodobně tím, že stimuluje produkci hormonů z hypofýzy. Protože oleje nesmírně zvyšují potřebu vitaminu E, všechny typy srdečních chorob se zhoršují doplněním olejů do jídelníčku, pokud pacient nemá dostatek této živiny. Bohužel, někteří lékaři doporučují kardiakům zvýšit přísun rostlinných olejů, aniž by užívali vitamin E, a dokonce věří, že oleje jsou bohatým zdrojem tohoto vitaminu. Většina olejů však obsahuje pouze 10 jednotek d-alfa tokoferolu v polovině šálku, 90 % z tohoto množství se může zničit při vaření, a proto by bylo třeba konzumovat 15 až 30 šálků čerstvého oleje denně, aby vitamin E dokázal vrátit zdraví koronárním pacientům.
Alkohol – káva – diuretika
Alkohol, káva a diuretika nebo jiné léky stimulující vylučování moči, zvyšují ztráty všech živin rozpustných ve vodě. Ze 40 živin, které jsou nutné pro zdraví, se všechny kromě pěti – vitaminů A, D, E, K a kyseliny linolové – jednoduše ztrácejí v moči. Když například dobrovolníci dostávali denně přesně stanovené množství pomerančového džusu a později byl džus nahrazen 95 procentním alkoholem, zvýšilo se pětkrát vylučování hořčíku. Jeho nedostatek je často pozorován u alkoholiků – v podobě nervozity a vnitřního chvění. Lidé, kteří mají abnormálně vysoký obsah tuků a cholesterolu v krvi, často přijímají skoro dvakrát více kalorií z alkoholu než ostatní lidé. Alkohol se lehce mění v nasycené tuky a často způsobuje, že se obsah tuků v krvi zdvojnásobí. Zpomaluje tok krve, brání využití tuků, neobsahuje žádné živiny kromě kalorií, uspokojuje požadavek po potravě a zvyšuje potřebu vitaminu B1, kyseliny pantotenové a cholinu. V jedné studii, při níž vědci pozorovali 2000 mužů po dobu sedmi let, se zjistilo, že lidé, u kterých se vyvinuly koronární nemoci, pili nejméně pět šálků kávy denně. Jediný šálek kávy působí jako stres, vyvolává okamžitý nárůst tuků a cholesterolu v krvi. Silná káva, kterou dostávali psi a krysy, měla za následek šednutí srsti, křeče, ochrnutí, vodnaté oči a další příznaky. Diuretika často vyvolávají nedostatek hořčíku, B-vitaminu a mnoha dalších živin. Draslík a hořčík jsou životně důležité při prevenci srdečních infarktů a jejich nedostatek umožňuje tvorbu sraženin jak v srdci, tak i v mozku.
"Náhlé" srdeční infarkty
Pitevní studie odhalily, že mnoho příznaků aterosklerózy, včetně jizev ve stěnách tepen, mají i malé děti: do deseti let má už polovina dětí v Americe porušené koronární tepny a do patnácti let už trpí všechny z nich lehkou formou aterosklerózy. Tento fakt je tragický, i když jen těžko překvapivý, uvědomímeli si, že většina jídelníčků, podle nichž se děti stravují, obsahuje zoufale málo vitaminu E, cholinu, inozitolu, kyseliny pantotenové, hořčíku, základních mastných kyselin, jódu a jiných živin. Hladina tuku a cholesterolu v krvi může být vysoká dlouhá léta, než se přihlásí srdeční choroba, a přesto se těmto varovným znakům věnuje málo pozornosti. O úmrtích na koronární choroby se často mluví jako o "náhlých", ale je to podivné adjektivum v souvislosti s nemocí, která se obvykle vyvíjí asi po dobu 40 let. Samotný infarkt, který učiní přítrž dlouhodobému lhostejnému přístupu, však může být skutečně náhlý. V jedné posmrtné studii koronárních pacientů mladších padesáti let se ukázalo, že 63 % zemřelo při prvním infarktu, 85 % během prvních 24 hodin a jen 23 % přežilo tak dlouho, aby se jim dostalo lékařského ošetření. Téměř polovina z nich netrpěla žádnými varovnými příznaky kromě (!) vysokého krevního tuku a cholesterolu, o kterých pravděpodobně neměli ani tušení…
Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise PHOENIX v čísle 3/2008.