Expedice Omega pozoruje sex a vytváření rodin na planetě Gaia
Hladilka: Jůúj, podívej, tam na tom domě bliká červené srdce. Tam určitě učí postdivochy skryté možnosti energií lásky muže a ženy! Turbínek: Tětětěé, ale proč je tam nápis masážní salón? A vchází tam jen muži? Tam se musíme podívat!
Anděl průvodce: Ale děti, to je tzv. bordel, skutečně masážní salón pro muže zaměřený na pohlaví. Ten nemá s láskou nic společného. Vždyť už i vy znáte zákon, že láska mezi mužem a ženou probíhá ve třech energetických úrovních. V rovině těla je to tělové sexuální vyrovnání, typické pro rovinu zvířecí. V rovině energií duše jsou to časově omezené výměny energií citů, projevující se jako láska zamilovaných. Jsou to typické projevy počínající vyšší úrovně lásky. V postdivošských civilizacích, neznajících skutečný rozměr dějů, jsou vnímané dokonce jako vzor lásky. Nejvyšší úroveň spojení v rovině toků energií ducha je v této úrovni zřídkavé. Předpokladem pro rozvinutí této roviny spojení je totiž funkční duch obou, kdy se jeho duchovní "kmitočty" již začínají přibližovat vyzařování andělů. Taková výměna energií je možná jen mezi dvěma vyvinutými duchovními bytostmi. V postdivošských civilizacích se zárodky této kvality lásky objevují ojediněle jako tzv. "láska za hrob", kdežto v duchovních civilizacích vesmíru jsou normálním stavem.
U divošských úrovní civilizací je v erotické lásce jejich jedinců většinou přítomen jen hmotný hormonální prvek. Prostě za lásku je považováno zvířecí páření hnané pudem. Ženy se tam kupují nebo korumpují, ačkoliv jemnějším duším tamních žen již jen zvířecí sex nevyhovuje. Pod duchovním tlakem okolí ale z existenční nutnosti "zpeněžují" tělo. To vidíte v krajní podobě právě tady v bordelu. Přicházejí sem bohatí a pudem pomatení neduchovní samci, aby se masážemi pohlaví zbavili pudového tlaku. A nemuseli složitěji myslet a opět mohli honit peníze, nerušeni nadbytkem mužských energií. Žijí život podle své diluviálové etiky, která u nich přetrvala z džungle. O rozměrech a skutečných možnostech lásky plnohodnotných lidských bytostí si nejsou schopni vytvořit ani představu. Představte si, že někdo bude vykládat rozbor Beethovenovy hudby člověku bez hudebního sluchu! Onen hluchý bude profesora hudby pokládat za fantasmagora. Tak to dopadá na Gaii s těmi, co se po staletí pokoušejí divochům vysvětlit něco o skutečném rozměru a smyslu pohlavní lásky. Pozorované zaměstnankyně bordelu o stavu věcí (že nejde o lásku) samozřejmě vědí a jako ženám jim toto "povolání" nevyhovuje. Provádět ale masáže pohlaví mužům je pro ně mnohem finančně výnosnější než pracovat. Říkají ve svém žargonu, že klientům, kterými vnitřně jako lidmi opovrhují, vytřepávají pytlík a peněženku.
H.:A to se nebojí přenosu stovek zárodků nemocí?
T.: A to se nebojí vnesení temných energií do svého podvědomí a následných psychických poruch jako karmy za zneužití sexuality?
A.: Nebojí, o drtivé většině podmíněně patogenní mikroflóry a prvoků, včetně pomalých virů (desetiletí se tiše rozvíjejících v tělech), neví a v duchovní rozměr reality a Spravedlnost nevěří. Satanovi lidé, ověšení tituly, jim radí žít jen teď a tady! Proto se tento typ vztahů muže a ženy vyskytuje v postdivošských úrovních civilizací vesmíru, v těch s převahou počtu lidí s funkčními pouze levými polovinami mozku. Tyto "polomozky" na Gaii jsou invalidé od hlavy a neví o tom. Zablokovaná činnost pravé intuitivní poloviny mozku je karma za onen, v bibli obrazně líčený, "pád z ráje", neboli za odklon myšlení od etiky Řádu stvoření. U pravých žen na Gaii ale klasické polomozky nenajdete! Ženám je ponechána část intuice z pravé poloviny mozku, aby jim jako nositelkám života byla posílena schopnost přežití za stavů přírodních a společenských pohrom. Katastrofy všeho typu jsou pro planety s těmito civilizačními úrovněmi typické – mají urychlit probuzení ducha. Z tohoto stavu věcí plyne, že vzestup z úrovně jak divošské do postdivošské, tak v budoucnu do duchovní byl a bude na Gaii podnícen ženami! (Viz Janovo Zjevení: Pata ženy rozdrtí hlavu hada, původce odklonu od Řádu.) Ženy na Gaii jsou tedy všechny vybaveny možností částečného zapojení pravé hemisféry do myšlení. Z mužů se s touto předností objevují jen ti, u nichž se oživila funkce ducha. Intuice a její rozvoj je zdrojem vzniku úsilí o poznání nejen zjevných, ale i skrytých aspektů reality, tedy náboženství. Toto úsilí je ale oběma pohlavími projevováno různě. Je to odvoditelné už ze sémantiky (věda o pojmech). Ženy duchovní rozměr bytí intuitivně cítí a jsou jím "nabíjeny", proto jej prožívají jako náboj ženství. Nezvládají však celistvost stvoření logicky. Z mužů jsou k náboženským postojům intuicí vedeni jen ti duchovně probuzení, ovšem jiným způsobem než ženy, protože jsou vždy více řízeni logikou než citem. Náboženství je pro ně logickým doplněním odvrácené strany světa. Mužům se tedy náboženství jeví jako nacházení božství, nalézání logiky světa. Muži s oživeným duchem vnímají Řád stvoření jako logické doplnění přírodních zákonů světa. Obojí přístup je na Gaii zatím polovičatý a z této polovičatosti tam pak vznikají potrhlé náboženské kulty. Neúplný a odlišný přístup k realitě má svůj odraz i ve fungování vztahu muže a ženy. Ženy do vztahu přivádí formou citu energii a jsou hnací silou vztahu. Muži jsou korektorem vztahových dění, přivádějící do něj stabilizační logiku. A tím kvalitní soužití v páru dovádí oba jedince k duchovnosti neboli moudrosti. Ženy přidáváním energie citu a intuice v žitém vztahu zrychlují proměny mužů z polomozků na osobnosti. A naopak láska muže učí zvládat ženy jejich energii. Její časté nezvládání se v chování žen projevuje hysterií. Zvládnutím své energie se také žena mění v duchovní bytost. Takové osobnosti s oživeným duchem v populaci následně zvyšují úroveň civilizace.
Z uvedeného a mnohého dalšího vyplývá, že úroveň prožívání erotické lásky neboli energetického spojení při sexu je hnacím motorem růstu duchovnosti obou partnerů. Dochází-li k tomuto procesu ve větším měřítku, má to za následek konstituování civilizace do vyšší úrovně. Ale může existovat i opačný proces. Obecný pád kvality erotické lásky přivodí následně i všeobecný úpadek. Kvalita energetického převodu v erotice vede nejen k osobnostnímu růstu obou milenců, ale navíc i k plození a výchově lépe duchovně vybavených dětí. Nemluvě o možnostech partnerského léčení tělesných a duševních nemocí tzv. tělesným magnetizmem. Děti skutečné lásky jsou vnitřně vyrovnané a jsou mezi dětmi rozháraných divochů vidět. Protože příklady hodnotné lásky jednotlivců táhnou jako vzory chování, celkový vzestup společnosti na Gaii by už nastal samovolně. Všichni lidé nepochybně chtějí kvalitnější lásku zažít. Povahou zážitku je to taková "vzpomínka" na ráj. Ale skryté možnosti partnerské lásky jsou jim jako "nevědecké" zastírány. Satanovi lidé přestali v kultuře i médiích uvádět pozitivní příklady víceúrovňové lásky, typu ideálů opěvovaných v době rytířské a gotické. V současnosti předvádějí v kultuře a médiích konzumnímu davu padlý sex jako normální. Současnou kulturu před pádem této civilizace zachvátila tři témata strhující ducha dolů: rvačka o peníze, sex řízený diluviálovou etikou a formy vražedné kriminality.
H.: A proč tuto vyšší úroveň lásky lidé na Gaii nechtějí, když pozitivní výsledky těch vpředu mají přece jen na očích?
T.: Vždyť ostatní muži musí množství energie u mužů, kteří žijí ve skutečné lásce, cítit a podle zlozvyku této úrovně jim závidět?
A.: Protože Satan porazil pomocí médií duchovně zmrtvělá náboženská společenství, církve, které po době divošské sice deformovaně, ale alespoň částečně zákony duchovní dimenze učily. Prostřednictvím padlého veřejného mínění zahnali tiskem ovládaní lidé poznatky o pravé lásce do "katakomb". Satanovým lidem se to podařilo jen proto, že v prudce se rozvíjející všeobecné informovanosti lidí, církve jako vykladači duchovního rozměru světa jen scholasticky (školometsky) opakovaly strnulé středověce pojaté teze. Neprohlubovaly duchovní poznání obecně a poznání dějů při sexualitě zvlášť. Nyní je skrze "vědecké" sexuology v rolích užitečných satanových idiotů vysvětlováno postdivochům, že jediným smyslem sexu je rozkoš. Církve, moralisté a "pověry" o nějaké lásce prý chtějí tuto rozkoš sebrat lidem vedeným jen ke konzumu. Satan dosáhl tohoto stavu veřejného mínění a etiky mezilidských vztahů skrze "vědu". "Vědeckou" atestaci "sexuologa" na Gaii získávají bádalíci, studující zevní formu sexu, hlavně tím, že "prokážou schopnost pojmenovat jakýkoliv chlup a úchylku na pohlaví", a to i přesto, že dotyční "bádající" materialisté o skutečné lásce nic neví. Ani nemohou! Ateisté přece lásku nepovažují za realitu. Není přece hmotná a přístroji změřitelná. Ti atestovaní bádalíci nejslabšího ducha ji dokonce vyhlašují za psychickou nemoc. Kdyby atestovaní sexuologové o sexu a o lásce skutečně něco věděli, měli by ji přece doma! Kdyby dav duchaprázdných neměl apriorně poškozenou logiku, a přece jen se řídil Ježíšovou radou "po ovoci poznáte falešné proroky", zajímal by se o to, jak kvalitní jsou rodiny "studovaných" sexuologů. Sexuologové ale většinou jdou, ač jsou vybaveni svou údajnou vědou o sexu, z rozvodu do rozvodu. A nikomu to pořád nic neříká! Představte si stejná měřítka např. při žádosti o atestaci na stavitele, kterému by padaly jím vystavěné baráky za zády…
T.: Ta logika postdivochů to je děs!
H.: A ani jednotlivé případy lepší či dokonalé úrovně lásky na Gaii nebyly a nejsou?
A.: Kdo v logice zapne první knoflík špatně, totiž že ve stvoření není dokonalosti a konečné Spravedlnosti, tedy že jakýkoliv čin nemá svůj následek a nepřivádí zpětný i "výchovný" dopad, je ve všem ostatním uvažování už jen více či méně příčetný. V důsledku vyhaslého ducha se nemůže aktivovat intuice jako normální součást myšlení, ač se dotyčný vůlí a rozumem snaží, jak chce. Ale přeci jen se dívejte pozorněji mezi postdivochy. Když uvidíte nějakého pěkného, nadaného a zdravého člověka, vhlédněte do jeho početí a dětství. Vždy u jeho zrození naleznete krásnou počáteční lásku vedoucí k těhotenství, i když se třeba později ta láska rozpadla. A naopak. Podívejte na ta jednotlivá lidská individua, deprivanty, vykořeněnce, narkomany, poškozence na duši a vhlédněte do jejich početí, těhotenství a výchovy. U jejich zplození naleznete jen zvířecí rovinu sexu, soužití a výchovu spojenou s vypočítavostí obou stran – to je obraz pozdního dopadu následků porušení zákonů stvoření v oblasti sexu. Kdo to vidět chce, vidí to ve velkém množství kolem sebe. Pouze vědecké a osvětové práce těch, jichž by to mělo být pracovní náplní, tedy "vědeckých" sexuologů, nevidět!
I tvůrci filmů, kultury, formovatelé medií, sami mnohokrát rozvedení, vypouštějí jako téma kvalitní zpracovávání dopadu kvality erotické lásky na potomky a další život. Přitom je dostatek kladných i záporných příkladů následků kvality sexu. Z mnohých negativních jsou např. zatajovány výsledky Hitlerova programu lidské plemenitby nadčlověka, ke kterému se mělo dospět podle pravidel koňské plemenitby (program "Lebensborn"). Podle tohoto materialistického pojetí člověka byli cíleně "připouštěni" eugenicky vybraní árijští esesáci na vybrané árijské panny. Plemenitbou se měl objevit nadčlověk. Výsledkem však bylo zplození asi 50 tisíc deprivovaných podprůměrných lidí. Přestože následky rozvrácení kvality lásky a rodiny jsou nejen intuitivně, ale i vědecky doložitelné, satanovi lidé vnutili prostřednictvím politiků současné civilizaci politiku skrytého masového rozvracení fungování rodiny. Pohlédněte na stav rodin, nejlépe na evropském kontinentu. A nikomu z Evropanů to pořád nedochází! V řadě evropských měst je vidět skoro na každém rohu bordel, na jiném kořalna, na dalším herna. Ale podle činitelů místní politiky, kultury a novin jsou lidé, obdaření takovými "službami", šťastni, protože si na základě rozvolněnosti principů stvoření mohou myslet, že mají všeobecnou svobodu! Ve skutečnosti jsou otroky (peněz) jak v sexu, tak ve všem ostatním myšlení.
T.: Bylo-li to tak i dříve, jak mohlo za takového obecně upadlého stavu věcí mezi mužem a ženou vůbec dojít k inkarnaci duše božské jemnosti, tedy Ježíše na planetě Gaia?
H.: Jak to tedy bylo s jeho matkou Marií? Postdivoši o tom šeptají a šíří z hlediska Řádu stvoření samé nemožnosti až na hranici pomluv. To, co občas zaslechnu, mě až mrazí. Proč to pomocníci lidstva planety Gaia tají i těm, kteří usilují o vybřednutí z tohoto neutěšeného stavu? Proč jim neřeknou, jak to bylo s Ježíšovou inkarnací a nechávají volnou ruku satanistům?
A.: Musím vás oba pochválit, máte postřeh! Je to proto, že v této oblasti byl dán omezený čas (dva tisíce let) Satanovi na to, aby po Ježíšově odchodu z hmotnosti pokoušel a zkoušel zmýlitelné. Čas mýlení duchaprázdných právě nyní ve velkém obratu končí. A abychom si dosavadní vyslovené názory na vznik těhotenství Ježíšovy matky zpřehlednili, uvedu přehled názorů na něj:
- Vzniklo na základě nadpřirozeného zásahu do hmotných dějů (učí katolíci a pravoslavní křesťané).
- Josef je Ježíšovým otcem (věří evangelíci).
- Marie byla "lehkých mravů" nebo zamilována do různě jmenovaného římského vojáka a hřešila s ním předmanželským sexem (učí židé, Římané v "informačním" okružním listu).
- Dívka Marie žila čistou lásku s římským vojákem, chtěli se vzít, ale ten byl náhle odvolán na cestu do Říma (Abdrushin).
Co myslíte děti, která z nich je pravdivá?
T.: Může to být jen ta, která plně odpovídá hmotným i duchovním zákonům stvoření!
H.: A musí v těchto dějích být vyjevena láska a obětavost Marie vůči Bohu až k smrti!
A.: Máte pravdu. Praktické umožnění vstupu božských jader do hmotného těla člověka v době římské říše se zdá být z lidského hlediska nemožné. Jak se do podmínek tehdejšího života žen měla zrodit ženská kvalita z božského, Panna Maria? Jak obtížné bylo pro duchovní vůdce lidstva zajistit nezatížení inkarnované duše Panny Marie okolními vibracemi! Andělé našli řešení mezi esejskými židy skrze rodinu svaté Anny. Všechny další procesy inkarnace již byly úmyslně zahaleny tajemstvím, aby satanovi lidé skrze špehy (velekněží, Římané a Herodes) nemohli zasáhnout. Satanovi lidé se totiž vždy řídí jen formální logikou a tím tedy formálním výkladem tehdejších proroctví o příchodu vládce světa. Kdo by zplození Krista očekával v Nazaretě, když se podle proroctví má narodit v Betlémě? Čekali jej samozřejmě jako syna urozeného pozemského otce, aby je mohli oba zabít. To, že se božský duch Krista má podle všech proroctví zrodit z panny, brali jako obrazný obrat. Jenže rození božských duchů z panny je nezbytnost, odpovídající zákonům inkarnace vysokých duchů z duchovní dimenze do hmotnosti. Tento zákon je zmiňován ve všech náboženstvích. Spočívá v poznání zákona, že čistého ducha může do hmotnosti zplodit jen čistá duše (Bhagavádgíta). Božského ducha může do hmotnosti zplodit jen ženská duše božské kvality (řada legend.). Jak to konkrétně bylo v případě zrození Ježíše ve hmotném těle na Gaii, vědělo od počátku jen několik nejužších zasvěcenců kolem vedení duchovního okruhu esejských. Ti to z důvodů Ježíšovy ochrany (chování mudrců od Východu), ale i pro neschopnost masy tehdejších lidí celou věc pochopit, tajili. Pouze něco zůstalo naznačeno v Evangeliích. S tím, že člověk s otevřeným duchovním okem si sám na základě své intuice dohlédne do akašického zápisu. Ale následovníci prvních křesťanů často bohužel nedohlédli. Proto zůstala ta zmatenost.
Přesnějšímu vylíčení okolností Ježíšovy inkarnace bránil satan také tím, že po staletí okamžitě atakoval toho, kdo by jemu otevřené prozradil. Už proto, aby nepřišel o svou největší nástrahu. Ta spočívá v odlišném karmickém následku vztahu lidí na Gaii ke Kristu a k Marii. Ježíš Kristus, jak známo, všem, kteří se proti němu provinili a proviňují, plnomocně odpustil. A to až do konce pozemské vlády temných. Proto tedy stále probíhá děj boží milosti, že ten, kdo proti Ježíšovi štve, se nezatíží karmou! Ježíš přímo viděl, že to lidé činí ze zmatenosti mysli na Zemi, kde vládnou temní (nevědí, co činí). Jeho inkarnace nepřinesla pro lidi trest, ale možnost vzestupu. Už jen tím, že pro jakéhokoliv Ježíšova zastánce na Gaii se stává karmickým kladem to, že se "nepohoršil nad ním". Už jen pro nepohoršení se stává každý člověk "blahoslaveným" neboli udělal krok vzestupu (viz kázání na hoře). Ježíšova pomoc obyčejným lidem má i tu formu, že ten, kdo byť jen částečně přijme za svůj vzor Krista, je mu toto přijetí "počteno navíc k jeho normální spravedlnosti". Neboli stává se to kladem "navíc" k jeho ostatní spravedlnosti (životu v Řádu). Tedy ze vztahu k Ježíši nevzniká člověku nikdy zápor, jen možnost kladné karmy navíc! Jen za to, že se nepohoršil, ač byl k tomu vládou temných duchovně tlačen.
U Matky boží toto dilema však neplatí. Tam platí aspekt Desatera. Kdokoliv v minulosti či nyní jakkoliv atakuje Ženský princip z božského neboli Pannu Marii osobně vlastně mateřství a čisté ženství obecně, žádné prominutí nikdy nedostal. Okamžitě se zatěžuje karmou. V žádném Evangeliu ani žádný duchovní člověk (svatý) o odpuštění hříchů proti Matce (mateřství, čistému ženství) nemluví. Z uvedeného vyplývá, jak jsou složité okolnosti kolem těhotenství Matky Ježíšovy velmi snadnou cestou k zatížení se karmou. Ti s intuicí toto tuší a chovají se opatrně. Evangelíci namítají ctitelům Ženství z božského (katolíci, ortodoxní), že si dali Pannu Marii na první místo před Krista. Do jeho druhého Ježíšova příchodu to tak paradoxně je. Pro Ježíšovo odpuštění zmateným lidem! Ženství a mateřství obecně je ale tak chráněno Bohem, že za myšlenkový nebo slovní atak vždy následuje karma ve smyslu hříchu proti Duchu.
Těhotenství panny Marie
Mnohé na Zemi hlodá touha po poznání skutečné cesty inkarnace Syna božího, po poznání mechanizmu těhotenství Panny Marie. Ten může do konce této éry postdivochů vidět jen ten, kdo nahlédne do akašické kroniky. Tam zcela určitě uvidí zákony inkarnace božských duchů mezi postdivochy, a to kdekoliv ve vesmíru. Jsou to:
Zákon první: Božský duch může vstoupit do duše jen matce téže vibrační kvality.
Zákon druhý: Každý inkarnující se duch by se spolu s matkou "spuštěním" sexuálních (hmotných) pochodů v budoucí matce oddělil od přímého vnímání dějů jak ve hmotné, tak v duchovní dimenzí. Při ztrátě panenství se odehrává ten jemnohmotný děj, že se panna, povahou myšlení dítě, mění v dospělou ženu. Aby byl viditelný znak změny duchovní dětskosti ženy v dospělou bytost hmotnosti, zůstala ze samic jedině ženě panenská blána. Plným ztotožněním se ženy s životem na zemi (ztrátou panenství) se matce, a "indukcí" i dítěti, spouští tatáž "stěna neprůhlednosti" mezi dimenzemi, která expedici z Omegy odděluje od hmotných dimenzí. Proto, aby Ježíšovi zůstala schopnost trvale vidět i v dospělosti do nehmotných "sfér", musela jeho matka duševně zůstat pannou od jeho početí do porodu. To je inkarnační zákon stvoření.
V důsledku platnosti těchto zákonů se nejprve inkarnovala duše Panny Marie do spořádané rodiny svaté Anny, matky Marie. Protože inkarnace se odehrála na základě sexu, spustila se tím ale i inkarnovanému duchu Panny Marie opona k duchovní dimenzi. Tzn., že její duch zůstal sice božsky čistý, ale smysly nebyly trvale spojeny s duchovní dimenzí (anděly). A tím nebyl duch dostatečně vybaven pro střetnutí s vládnoucími temnými duchy Gaii a takto nevybaven možností hledění za oponu nemůže satanisty duchovně porazit a musí se skrývat. Tato fáze inkarnace musí předcházet inkarnaci aktivního (mužského) ducha Krista. Teprve jeho úkolem je duchovně porazit vládnoucí temné a otevřít cestu pozemským duchům. Zrození Panny Marie tedy proběhlo čistě, ale s důsledkem uzavření vhledu za hmotnou oponu stvoření. Proto ona nic neříkala a neučila! Jen poslouchejte mého syna. Ani skrze čistý sex nemůže proběhnout vstup božského ducha tak, aby mu po dobu jeho života v lidském těle zůstal trvale otevřený vhled do "sfér". Čistý sex sice tedy inkarnovaného ducha nezatíží, ale podle zákonů uzavřenosti (hermetičnosti) hmotné dimenze od duchovní hormonální a duševní děje matky při ztrátě dětskosti (panenství) samočinně "zaklapávají dveře" vidění do sfér. Takže jestliže se Ježíš zrodil ve stavu trvalé možnosti komunikace s anděly a duchovními vůdci lidstva, nemohl být tento vstup doprovázen sexuálními pochody opuštěného panenství. Výše řečené ví každý jen trochu vidoucí. Ale jak tedy ke konkrétním okolnostem Ježíšovy inkarnace došlo? To bude jasně vidět všem po nastupujícím obratu světa.
Jistý ne-teolog to vidí takto: Panna Maria byla u vesnické studny v Nazaretě přepadena, omráčena a znásilněna římským vojákem, podníceným "odpůrcem božím" – Satanem. Takovýmto oplodněním v bezvědomí ale nebyl spuštěn hormonální děj, doprovázející normálně početí. Po procitnutí z omráčení si Marie uvědomila, v jaké situaci se ocitla – přímo ve zkoušce o život, neboť jí hrozilo ukamenování židovskými náboženskými fanatiky. Ale ona v pokoře vůči Bohu přijala tento úděl poškození s rizikem následné smrti. Po tomto jejím rozhodnutí (staniž se mi podle slova Páně!) se potvrdila její oddanost Bohu (obdoba křtu Ježíše v Jordánu). Jako pomoc se jí dostalo vysvětlení a posvěcení ve vidění od anděla. Z aspektu, že i vše špatné se odehrálo k naplnění vůle boží, odevzdaností Bohu větší, nežli strach ze smrti, se proměnila v božskou Pannu, hodnou k porození božského ducha. Následně Marie řekla vše svému opatrovníkovi Josefovi. Ten také ihned pochopil, že jí může zachránit život jen tím, že si ji rychle vezme za ženu, ale pochopil také to, že tím nesmírně utrpí jeho pověst v komunitě. Nebyl si moc jist Mariiným vysvětlením, a proto utekl do pouště. Nechtělo se mu žít s vědomím ostudy v komunitě esejských, že před svatbou zneužil svěřenkyni. Ve snu však k němu přistoupil anděl a potvrdil Mariina slova. Tedy i Josef přijal okamžitě úkol pěstouna a uspořádal formální svatbu. Do Betléma neodešel kvůli sčítání, ale kvůli tomu, aby nemohl být přesně vypočítán počátek Mariina těhotenství. A pak do Egypta, kde také nebyli "počtáři" dnů těhotenství. Tímto pochodem podloženým krajní obětavostí a procesem zahaleným temným duchům vstoupil božsky čistý duch Ježíše Krista na Gaiu. Z tohoto důvodu Mariinu synovi Ježíšovi zůstala po celou dobu jeho života v těle možnost trvalé komunikace s celou duchovní dimenzí! Pro možnost přinést duchovně zaostalým lidem cestu k otevření duchovního oka, tedy otevřít jim přístup do duchovní dimenze, riskovali jak božský duch Panny Marie, tak božský duch Ježíše Krista svůj život. Od té doby mají lidé na Gaii možnost jejich oběť přijmout, oživit svého ducha neboli intuici, stát se duchovní bytostí. Nebo nemusí a tím zůstat dál postdivochy končící civilizace. Přicházející zásah však divochům a postdivochům přežití neumožní. Do vyšší úrovně civilizace projde jen ten, kdo začne dodržovat zákony duchovní dimenze na vyšší úrovni, než jsou dnes obecně známy. A nic nebude nikomu vysvětlováno. Kdo z pozemšťanů ale miluje Ježíše a Marii, to má snazší. Je jimi veden správně citem (srdeční čakrou), na vyšší úrovni i rozumem (šestou čakrou). Pokračování rodinným životem na planetě Omega.
Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 02/2013.