Turbínek a Hladilka z planety Omega na exkurzi v pozemské nemocnici. Na planetě Omega, kde v nejvyšší civilizační úrovni galaxie dozrávají lidští duchové v tělech pro přechod do nejvyššího typu existence vědomí – tedy k existenci ducha bez nutnosti vazby na hmotné tělo. Tam se k opakování vědomostí o myšlenkových a společenských procesech v nejnižších úrovních existence lidských duchů ve vesmíru připravují dva členové místní mateřské školky, Turbínek a Hladilka.
Výuka čehokoliv se na této civilizační úrovni zásadně koná ne mluveným výkladem, ale přímým nahlížením do dějů ve stvoření. Tím nejen nemůže vzniknout nepochopení, nebo dokonce dezinterpretace reálného dění nedokonalostí výkladu, ale vyučovaní přímo vidí praktický chod sil Stvořitele reality. Dnes oba vyučované předškoláky bere učitel historie do postdivošské civilizační úrovně ve fázi jejího temného železného věku. Učitelem je duch se schopností přesunu mezi vibračními úrovněmi reality, tedy anděl. Navštíví s nimi planetu, kterou místní vyvíjející se lidští duchové nazývají Země neboli Gaia. Z jakékoliv galaxie, třeba na druhém konci hmotného vesmíru, se tam vyučovaní mohou přemístit v mžiku. Svá hmotná těla totiž dočasně ponechají v místě zřízeném k tomu účelu v jejich škole a jejich vymístěné duše se vibračně "přilepí" na vibrace anděla průvodce. Ten je spolu se sebou "překmitá" do nejvyšší ještě hmotné vibrační úrovně stvoření. V této dimenzi se mohou nejvyspělejší duchové a duše s minimální potřebou času a hmotné energie přesunout kamkoliv v hmotném vesmíru – tam, kde nejsou smysly čtyřrozměrných bytostí vnímáni (viz bible: jeden den je u Boha jako na Zemi tisíc let). Výše zmínění duchové a duše, kteří si opakují zákony, mohou na jakémkoliv vybraném místě ve vesmíru přímo pozorovat místní společenské děje. Na jejich průběhu pak vidí karmické procesy přímo v chodu. Ale protože jsou vibrační rovinou svých těl jinde, nemohou do pozorovaných dějů zasahovat. Podobně jako návštěvníci v ZOO, kteří pozorují tygry nebo ryby za sklem. Touto maximálně účinnou formou vyučování malí lidští duchové planety Omega, Turbínek a Hladilka, pozorují a komentují duchovní a biologické procesy, které jsou charakteristické pro kvalitu nízké 21. civilizační úrovně galaxie. Ocitli se na Gaie právě ve chvíli, kdy se jejích sedm miliard lidí sice již vymanilo ze stavu post-zvířecí duchovní úrovně, na Zemi nazývané staro- a středověk, ale proměnu do vyšší úrovně teprve hledá. V civilizaci právě probíhá krize "temného železného věku Kali juga", tj. éra přetrvávání nadvlády tělesných pudů těla bytosti člověka nad výkonností ducha. Příslušníci místní vědomostní elity (vzdělanci) žijí zatím ještě v zajetí smyslového neboli materialistického pojetí rea lity za stavu takřka umrtveného ducha. Toto zajetí ducha člověka zákony hmoty a těla se však již dostalo do krize a taková delší stagnace vývoje poznání člověka ze zákona probouzí napravující síly Stvořitele vesmíru. Neboli na obzoru místních dějin je velká krize. Její vyústění místní lidstvo pozvedne o jednu úroveň výš.
Konverzace "návštěvníků z Omegy" při pozorování chování postdivochů nejprve ve zdravotních zařízeních:
Turbínek: Tětětěé (zrychleně to je, to je, to je!), dívej Hladilko, tady snad ještě nějakého odsouzence kati mučí!
Hladilka: Jů, a jak to, že nekřičí a že kati mají bílé šaty?
Anděl průvodce: Ale kdež, děti, ve středověké civilizační úrovni jsme byli minule. Už jsme o úroveň výš. To ve 22. úrovni vyspělosti vesmírných civilizací (na zemi středověk) kati tahali střeva lidem zaživa, aby jim způsobili bolest. Tohle jsou lékaři a operují v narkóze nemocného, aby mu již s velkými znalostmi o hmotném těle a dle jejich nejlepšího vědomí pomohli. Odstraní mu poškozený nebo nemocný orgán a tělo se do určité míry zkonsoliduje.
T: A proč nepoužijí k léčbě magnetickou regenerační sílu živé hmoty a neaktivují kódy v lidské DNA, umožňující vždy rekonstruovat jakékoliv poškození těla? Pomocí síly regenerační energie života z DNA nebo prány? Vždyť do DNA (dědičného základu) jejich hmotných těl tuto možnost k dokonalé regeneraci těla Otec Stvořitel vzoru člověka zafixoval? Takhle musí operovaného částečně zmrzačit a jeho zdraví se již nikdy dokonale neobnoví. Tak, jak to dělají lékaři u nás na civilizační úrovni Omega!
A: Protože v této duchovní úrovni mají lidé možnosti DNA ještě zablokované. Nepostoupili dost daleko v poznání a žití zákonů stvoření, proto jim jejich duch neotevřel schopnosti, potencionálně uložené v životních dispozicích. Neboli nemají takovou míru odpovědnosti vůči všemu stvoření, aby jim mohly být odblokované regenerační síly DNA. Jak děti víte, je vazba moci a odpovědnosti základním zákonem uspořádanosti stvoření a tím je zajištěna jeho harmonie. Neboli čím je větší schopnost neboli pravomoc jakéhokoliv ducha ve hmotnosti, tím má větší odpovědnost před Bohem, udržovatelem harmonie existujícího. Omezenost velikosti pravomoci ve hmotnosti inkarnovaných duchů mírou velikosti jejich odpovědnosti vůči Řádu hmotnosti je vlastně jejich ochranou před karmickými hrůzami, které by si mohli přivodit zneužitím svých dispozic. Omezení potencionálu schopností energie života znemožňuje vyvíjejícím se duchům, aby si tito na sebe i ostatní živé tvory konáním z neznalosti neuvalovali neúnosné následky. Na Gaii sice lidem o zákonu vazby odpovědnosti a schopnosti formou legendy vypráví kniha Bible v kapitole o "vyhnání z ráje", ale Satanovi lidé jim pointu legendy zamlžili. Legenda jim obrazně napovídá, že pro činy vyjevenou neodpovědnost prvních pozemšťanů Adama a Evy, vůči Řádu ráje (neposlechli Boha), byli první pozemšťané "vyhnáni z ráje". Neboli byly jim zablokovány možnosti prvotně uložené v jejich DNA. Samozřejmě dědičně zablokovány. Z normální regenerační síly dědičné síly DNA zůstalo funkční jen nezbytné reziduum. To, které se manifestuje tak, že se i "vyhnancům z ráje" samovolně zahojí jakékoliv zranění těla kdekoliv a čímkoliv. A poškození způsob hojení těla vědomě neřídí. Stačí jim jen nepřekážet silám, které tělo hojí. I regenerační síly organizmu postdivochů jsou tedy dopředu geniálně připraveny (anticipovány) opravit jakékoliv budoucí poškození těla. Samozřejmě není-li velikost poškození příliš veliká. Při větším poškození již musí silám Stvořitele napomoci ve znalosti procesů hojení těla postoupivší lidé, lékaři. Nastaví procesy regenerace tak, aby proces uzdravení proběhl optimálně. Doboví jasnovidní jednotlivci tento stav věcí prohlédli a vyjádřili výrokem, že "lékaři léčí a Pán Bůh uzdravuje". Občas se i na úrovni Gaii stává, že duchovní síla z určitých důvodů uvolní zablokovanou schopnost samouzdravení. To pak proběhne v nezvyklém rozsahu a v mžikovém čase. Na Zemi takovému úkazu, který je na vaší domácí planetě Omega normálním dějem, říkají "zázrak"z víry.
H: A proč místní lidé již nepostoupili dále v tvorbě míry odpovědnosti? Vždyť kdo odpovědnost vůči silám stvoření a tím Otci má, otevřou se mu všechny možnosti dokonalosti a začne žít blaho harmonie s Bohem i v rovině hmotnosti – jako v ráji.
A: Protože tito ještě nevyvinutí duchové pojali pocit svobody v duchu jako naplňování své vůle, nikoliv naplňování vůle Tvůrce harmonie reality neboli naplňování Řádu stvoření. Jejich bible této volbě domnělé svobody obrazně říká "Adamův pád". Volbou své vůle místo poznané odpovědnosti se civilizace lidí této planety zařadila mezi "duchovní divochy" galaxie. Domnělou svobodou, tj. volbou svévole místo Spravedlnosti, se tito cítí být sami bohy neboli pány tvorstva a přírody. Jak ale, děti, vidíte, v celém stvoření nic neběží svobodně, ale přísně podle Řádu! Jinak by nemohla existovat posloupnost míry vyspělosti civilizačních lidských úrovní a vládl by prvotní chaos. Formující síla Ducha Stvořitele by se nevyjevovala.
Iluze svobody předhozená lidským duchům je lstivá a nedořečená Satanova pravda, která zatajuje balamuceným, že ať se oni rozhodnou jakkoliv, vždy následuje volbě odpovídající karmická reakce podle zákona akce-reakce Řádu. Protože je Stvořitel vesmíru Prozřetelnost sama, proto je ve stvoření zafixovaná (anticipovaná) příslušná karmická odpověď sil Řádu na jakékoliv rozhodnutí člověka a v kterýkoliv okamžik. Neboli "kulisy" následných dějů kolem duchů ve hmotnosti (lidí) se vždy nastavují podle jejich předchozí i uvažované domněle svobodné volby. Je to výkon zákona karmy, tedy odměnění, nebo potrestání za jednání v poměru k Řádu stvoření – vůli Boží. Je-li kýmkoliv ve hmotném vesmíru zvoleno očekávání boží, tedy dokonalost neboli směřování k Němu, výkonné síly Stvořitele nastaví kulisy hmotných dějů podobně jako v ráji – tehdy je sklizeň činů příjemná. Koná-li člověk v rozporu s Řádem stvoření, třeba nasměruje vibrace svého ducha směrem k jeho nízké živočišné frekvenci (k"zhovadilosti"), je to z hlediska smyslu jeho existence, z hlediska povinnosti směřování k Bohu, zvůle neboli hřích. Hromadná kumulace směrování proti dokonalosti (Bohu) neboli duchovní úpadek civilizace probudí síly stvoření k znovuobnovení harmonie. Obvykle se to děje prostřednictvím přírodních nebo společenských katastrof. V komunitě lidí je vždy spojení vyzařováním a prolínáním aur, proto vždy existuje spoluvina všech za všechny, dokonce i za předky. Dokud nebude tento Satanův "háček" volby svobody místo odpovědnosti v pozemské civilizaci prohlédnut, nedovolí duchovní strážci Gaie postdivochům ani další technický rozvoj, a to proto, aby duchovně nevědomí na sebe neuvolnili plné destruktivní síly stvoření (apokalypsu). Nyní se lidská komunita na Gaii nachází ve stadiu vývoje poznání, kdy musí začít žít zákony ducha, které jim umožní vidět otevřené duchovní oko. V bibli se jeho otevření říká "znovuzrození z Ducha". Vnímání zákonů, skrytých hmotnému oku, umožní lidstvu vidět celou realitu jako jednu boží harmonii a sebe v ní jako součást, ne pána tvorstva. Osvícené lidstvo zařadí zákony duchovní dimenze mezi zákony hmotnosti. Aby k tomu ale mohlo dojít, nutně potřebuje přeuspořádat kvalitu organizovanosti společnosti. Na místo egoistických a finančně zištných musí nastoupit duchovně neboli eticky nejvyspělejší. Teprve pak se na základě postupu poznání začne uvolňovat širší využití dispozic v DNA neboli civilizace se začne přibližovat k ráji.
T: A jak to, že když už lidé vidí výhody dělby práce a využití nadání jednotlivců skrze vyspělejší společnost (nežijí v bídě jako v diluviálu), přesto se nechají obluzovat výhodností iluze egoistického pojetí svobody (chaosu, anarchie)? Vždyť žádná kooperace činnosti nemůže fungovat bez součinnosti opřené svým duchem o Řád. Copak by si ti domněle svobodymilovní přáli žít "svobodu" úrovně života lovců mamutů?
A: Protože satanem vedení lidé matou masy lidí Gaie. Právě ti, kteří nyní navíc uchopili společenskou (politickou) moc, tvrdí pomocí výuky náboženství ateizmu (vědy a ekonomiky) masám postdivochů, že "vyžití" neboli svoboda holdování tělesnosti dle chutě až po zhýralost je smyslem jejich života. Temní lidé si myslí, že smyslnost z nich alespoň po dobu jejich života jejich těla činí bohy. Zatajují jim, že lidé svou od zvířat odlišnou podstatou nejsou "chytrými" zvířaty, ale věčně žijícími duchy ve výuce Řádu stvoření. A že průchod ducha tělem (život člověka) není způsobem existencí bílkovin (Marx), ale formou výuky jednotlivcova vědomí zákonům stvoření. Satan prostřednictvím svých lidí zamlžuje lidem toužícím po osvícení pomocný směrující ukazatel, kterým je v těle umístěným duchům pocit užití života pro ego. Slast tělesná (rozkoš) včetně pohodlnosti (slasti ze stagnace) vždy signalizuje, že vibrace ducha se snižují na vibrace těla, tedy k úrovni, kdy duch může existovat pouze v těle. Nasměrování života člověka směrem k dlouhodobému setrvání ve slasti má za následek trvalé "snížení" vibrací jeho ducha neboli vývoj zpět k počátku. Naopak na počátku cesty "vzhůru" je vždy pocit tělesné nebo duševní námahy a odříkání. Křesťanům Ježíš řekl: "Vcházejte úzkou branou, široká (pohodlná) je cesta do záhuby!" Lidé tento typ signálu už měli poznat i z reálných následků dějů. Tělesně slastné v odstupu času nastoluje duševní kocovinu, tělesně strastné následuje pocit uspokojení v duši neboli pocit štěstí. Ale Satan jím svým lidem říká: "Jako bohové pozemští chtějte jen příjemné tady a teď! Potom to bude, kdo ví jak!" A jeho lidé to živočišným konzumentům, kteří se nechtějí namáhat myšlením, v současných médiích zjednodušili na: "Hlavně když nám chutná a po nás potopa!"
H: Jak si to ten Satan mohl dovolit, takhle ty nevyvinuté duchy ohloupit? To se nebojí hodnocení u Stvořitele světa?
A: Naopak, matení duchů v počáteční fázi jejich vývoje ke Světlu je jeho služba Stvořiteli světů. V důsledku jeho síly a rafinovanosti jeho pokoušení nikdo nehodný nevystoupí v úrovních stvoření výše, než smí na základě kvality své vlastní vibrace. Jakmile se o to pokusí, Satan jej navede a on opět spadne dolů. Za tvrdost prověřování ručí Otci všech živých. Satan je strážce prahů mezi úrovněmi stvoření. Však také na sebe vzal přijetím této služby nepředstavitelnou oběť: musel jako archanděl odložit vibraci lásky. Tím ztratil po dobu trvání hmotnosti andělskou příponu -el a právo hledět na Boha. Jeho nitro proto svírá nepřestavitelná vibrace opuštěnosti a prázdnoty a je stále ve stavu, kterému lidští duchové, kteří to krátkodobě v klinické smrti zažili, říkají studené peklo. Satan opovrhuje lidmi, kteří jeho nástrahám podlehnou, a respektuje ty, které jeho nástrahám odolají.
T: A proč to těm divochům nikdo z duchovní dimenze neřekne, jak mají odolat? Anebo alespoň jim nenapoví?
A: Protože naučené není vlastní! Teprve prožité a vyhodnocené se stává součástí ducha, neboli je uloženo do podvědomí lidské bytosti. Poznatky z prožitého se stanou takovým obrazným "vědomostním pokladem" z hlediska věčnosti (Ježíš: "Ukládejte si poklady v nebi!"). V případě vtělení takového vyspělejšího ducha do těla je to chování, o kterém se neví, odkud je. A ono to je vědění z neuvědomované zkušenosti ducha, z podvědomí. Člověk řízený podvědomým rozumem nechápe, proč to nebo ono nechce udělat nebo naopak musí udělat. Prožité je totiž podstatou paradigmat (neuvědomovaných principů) myšlení jednotlivce i komunity. A nápověda, jak odolat Satanovým nástrahám, je lidem stále činěna vyvinutými osobními strážnými duchy planety prostřednictvím tzv. vnitřního hlasu. Ale jak to vidíte, oni ho vnitřně nechtějí slyšet. A aby otupěli vůči vnitřnímu hlasu, ucpávají si dokonce vnitřní uši pomocí satanské hudby, která kakofonií a hlasitostí znecitlivuje jemnost vnitřního sluchu, takže postižení pak neslyší nápovědu osobních patronů. Proto všichni osvícení před zjemněním svého myšlení odešli do samoty a naprostého ticha přírody (i autor článku). A navíc se výše vyvinutí duchové nenápadně, neustále a po tisících vtělují mezi obyvatele Gaie prostřednictvím jejich typu těl. Snaží se jim dávat osobní příklad vyzařováním duše. Ale jak vidíte, jen málokteří postdivoši poslechnou. Satanem poblouznění jedinci příliš aktivní inkarnované vyšší duchy většinou zabijí (Ježíš: "Buďte opatrní jako hadi!"). Zabili dokonce i Ježíše, na Gaiu vtělený kosmický vzor člověka. Na Zemi jej jen někteří vidoucí pochopili jako vzor Cesty lidského ducha z pout hmotnosti, a proto jej nazvali synem božím, Kristem. Jeho ponaučení, urychlující vývoj ducha k Dokonalosti, které za svého krátkého pozemského života stačil dát, pozůstalí ne zcela pochopili, a i z neznalosti pokroutili. Za to teď, všimněte si těch toků černých biologických a mentálních energií, budou tito pozemšťané poučováni korigujícími božími mlýny. Momentálně se ještě pod hesly velkého konzumu tělesných slastí bláhově těší na šťastný život skrze technický pokrok. Ještě jim "chutná" tělo! Ale tuto euforii vystřídá křik rouhačů typu: "Kdyby byl nějaký slitovný Bůh, tak by se na naše utrpení nemohl dívat!" Nechtějí nyní slyšet, že si následky svého chování pomalu sami přivolávají. K. H. Borovský ve "Křtu svatého Vladimíra" lidem tento deformovaný postoj vůči Bohu, kterého si postdivoši představují jako svého sluhu v nouzi, popsal veršem o modlících se za uzdravení: "Nejdřív si ho (zdraví) prase zkazil, teď ho já mám zhojit!"
T: Tětětěé! Koukni na ty traviče, jako Medičejští! Jak odměřují lidem jedy a pouští jim je do žil nebo dávají sníst! A jak po nich různé orgány blednou neboli ztrácejí vitalitu. H: Jůj, ale ti trávení mají radost. Asi se již těší, až se zbaví těla v této šílené společnosti!
A: Ale kdepak, to jsou farmakologové a lékaři internisté a neurologové. Ti léčí divochy chemikáliemi. Chemikálie jeden druh poškození těl skutečně kompenzují, ale druhý nesoulad metabolizmu vyvolávají. Tímto nepřirozeným zásahem se dostaví dočasná úleva nebo obluzení. Takto otupělý člověk může komfortněji živočišně dožívat. Smrti se pozemšťané naopak bojí, protože jim satanisté namlouvají, že člověk je jen tělo a po jeho smrti není nic.
T: Jak mohou lidé v této úrovni takovému nesmyslu věřit? Copak někdo někdy v hmotné dimenzi viděl, že by se mrtvé atomy hmoty samy uspořádávaly v živé bytosti a v lidská těla? Vším živým i mrtvým přece pohybují různé energie Podstaty světa. V případě všeho živého energie života. U člověka navíc duch neboli vědomí. A něco se přece nemůže změnit v nic. Copak ani postdivoši nevidí, že vědomí je něco reálně existujícího, proto se nemůže ztratit? Jen přeskupovat nebo proměňovat. A necítí, že jejich vědomí je stále stejné, nestárne, nepodléhá času, a tedy nemůže umřít? Nebo snad pozemšťané pozorují, že jejich vědomí v pěti létech je jiné než ve stu? Jaké štěstí, že my ty toky proměn přímo vidíme! Proč je nevidí tito duchem stále ještě postdiluviálové? Přece nemůže zmizet energie vědomí, která předtím pohybovala lidským tělem?
H: Jůj, a kde by při této divošské logice byla harmonie stvoření neboli spravedlnost, kdyby cokoliv zmizelo beze stopy a odezvy? Jaké to mají mínění o Otci harmonie, který by dovolil, aby zmizeli v nicotě ti, co jej milovali? To je drastická citová otupělost! To tak určitě pozemští otcové a matky soudí podle svého chování. Jen při takové myšlence bych se propadla hanbou. Nejsem schopna kohokoliv, kdo mě miluje, nechat padnout! Což teprve Bůh! Po mně chodí mráz z pozemského způsobu uvažování.
A: Ale toto působení je zas jen Satanova zkouška. Namluvil duchaprázdným a nevědomým bádalíkům, že vesmír je vlastně chaos sám a život a člověk vznikl náhodným seskupením atomů. Autoři této lži sami sebe obdařili "vědeckými a státními hodnostmi" a začali blud hlásat jako vědeckou "vývojovou teorii". Ostatní nízcí lidé se toho chopili proto, že jim tato teo rie odstranila myšlenky na to, že neprovozují svůj vlastní život tak, jak by podle tichého nabádání poradních duchů měli. Tato teorie jim odstraňuje myšlenky na návrat žně jejich činů. Nic po smrti těla a věčné bezvědomí se jim zdá být únosným východiskem z právě provozovaného života.
I pokud se týče logiky používání jedů k medikamentózní léčbě, je opět jejich současné používání otráveno logikou ateistickou. Pohled na Stvořitele by zkoumající duchy dovedl k závěru, že jakékoliv sloučeniny, které nejsou v nějaké živé hmotě obsaženy, jsou v konečném důsledku vibračně se živou hmotou neslučitelné. Tudíž svou vibrací živé poškozující. Jinak by je Stvořitel všech látek i živého nepochybně do nějakých živých těl zabudoval. Až se lidé této planety vymaní z ateizmu, rozdělí chemické léky a doplňky na nacházející se v živých tělech, tedy s přírodními látkami identické. A ostatní neboli s životem vibračně neslučitelné. Tedy apriorně nějak jedovaté. Do popředí vystoupí nejen komponenty rostlin, které nejen obsahují léčivé a s životem slučitelné látky, ale navíc i homeopatické vibrace (informaci) je doprovázející. Právě tyto vibrace činí sloučeniny v bylinách vždy účinnější než chemicky stejné, uměle vyrobené.
T: Tětětěé! Tady jsou bílí mágové a také tráví podivné lidi s šedými dušemi nebo na nich vlajícími cáry. Oni je obluzují chemicky. Proč to dělají?
H: Jůj! To jsou ale největší chudáci, jaké jsme dosud viděli. Co je k tomu stavu přivedlo?
A: To je psychiatrie a ti lidé jsou duševně nemocní. Protože pozemští lékaři jsou v zajetí materializmu, snaží se léčit jejich nemocného ducha chemikáliemi. Ale to z principu nelze. Ducha hmotou neovlivníš, pouze můžeš postiženého chemicky otupit. Jak vidíte, jsou tam v podstatě dva hlavní druhy nemocných. První mají šedivého neboli vyhaslého ducha a bílí šamani jim dali diagnózu deprese. To ovšem není nemoc, ale ztráta smyslu života. Když se těmto podíváte do minulosti, vidíte, že si svět představují podle svého a napravují jej s velkou energií (opět se cítí být bohy). To ovšem nejde, protože síly Hybatele reality ani lidi v okolí nemohou změnit. Tak "bojem s větrnými mlýny" vyčerpají jim svěřenou vitalitu a v důsledku toho se psychicky zhroutí neboli "upadnou do deprese", a protože se cítí majiteli Pravdy o světě, nedají si říci. Jejich myšlení a aktivity, jakmile se jejich vitalita zotaví, se opět projeví jako ateisticky kverulantské. Opět obnoví své nadměrné a kverulantské aktivity. A tak dokola. Lidé v depresi potřebují nejprve pochopit, že jsou v Bohem definovaném, a tudíž nezměnitelném prostředí. Na pochopení toho ale musí oživit pokoru v duchu před Řádem stvoření neboli přijmout svůj okolní svět takový, jaký je. Dobrý duchovní učitel, spíše teolog, je může vyléčit tím, že je naučí přijmout ten život a tělo, jaký jim byl karmicky přidělen. Ten druhý typ nemocných jsou obsedlí přisedlým duchem a bílí šamani jim říkají rozpolcené osobnosti neboli schizofrenici. Tělo postiženého chvíli řídí oprávněný duch těla, chvíli tělo padne pod vliv na hlavu přilepeného ducha zemřelého. Proto se ostatním zdá, že chvílemi je postižený normální a chvílemi někdo jiný. Ti duchové zemřelých jsou vesměs zlí, protože po oddělení od těla zjistili, že vše je jinak, a proto se bojí předstoupit před Boha a chytají se těl živých, snaží se udržet v dimenzi živých. Uchytit se jim umožňuje stejná negativní vibrace, neřest, kterou má postižený živý člověk a kterou měl v životě také duch přisedlý. Bývá to alkoholismus, nikotinismus, narkomanie, obžerství, sexuální posedlost a všechny podobné závislosti na hmotných anomáliích. Tyto deformace vibrací duší jsou takovým "mostem" k duši hostitele. Jakmile se postižení "mostu" zbaví, přilepený duch se na nich nemůže udržet a odpadne. V bibli je jejich odpoutávání popisováno jako "vyhánění zlých duchů", nejčastěji do prasat. Množství těchto bloudivých duchů se v poslední době zvětšuje, protože ateističtí postdivoši nedělají pohřební obřady za zesnulé. Obřady usnadňují duším zemřelých přechod z dimenze živých do dimenze odpočinku mrtvých. Poté, co zemřelý zhodnotí ve Světle způsob prožití života v těle, je odtažen do dimenze zemřelých. Obřady pohřbu odstraňují strach duší zemřelých z hodnotící Tváře živoucího. Neoprávněně, neboť On, hledíc na tu lidskou nevyvinutost, je k těm, kteří na Zemi byli milosrdní, milosrdný – jak jim to již Ježíš v podobenstvích naznačil. Po ozáření duše svým Světlem dá po čase každému zemřelému další šanci k postupu k věčnosti. Neprovádění pohřebních obřadů za zemřelé jako projev žitého ateizmu zvyšuje počet bloudících duší a tím incidenci schizofrenie. V záři Spravedlnosti nakonec děs schizofrenie dopadne stejně na své původce.
(V příštích číslech budeme pokračovat líčením cesty dětí Omegy kostely, bankami, úřady, školami, zemědělstvím.)
Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 11/2012.