Archiv časopisu | 2011
-
Přijďte se bát do Plzně!
-
Stromy – naši léčitelé
Stromy jsem milovala od dětství, možná také proto, že můj dědeček byl lesník a mnohému mě o stromech naučil. Můj nejoblíbenější strom však nerostl v lese, ale v našem ovocném sadu. Byla to statná a rozložitá jabloň se silným kmenem a bohatou korunou. Vždy jsem u ní nacházela pocit bezpečí a klidu, povídala jsem si s ní o všech svých starostech i radostech a ona mi naslouchala – byla to taková moje "stromová" kamarádka.
-
Neublížit – základní pravidlo Aleše Cibulky – rozhovor
Někdy se stane, že člověk ve snaze neublížit, ublíží. Někdy se stane, že ublížením prospěje. Téma pro psychology a filozofy příliš obsáhlé, než aby se dalo vtěsnat do krátkého rozhovoru. Většinou ho vnímáme jen v rovině obecné. ALEŠ CIBULKA ho nezobecňuje, pravidlo neublížit zahrnul do své moderátorské práce programově. V čase, kdy je bulvár téměř naším životním stylem, úkol věru nesnadný.
-
Morfické rezonance našich předků
Vším, co myslíme, cítíme, říkáme a děláme, nějak souvisíme s těmi, kdo myslí, cítí, mluví a činí něco podobného či shodného. Napojujeme se na jejich sféru. Na rezonance řady úrovní se napojujeme, i když o tom nevíme. Do jisté míry to platí i o předmětech, kterými jsme se rozhodli obklopit. Stopy mnohého zůstávají i tam, kde trávíme nejvíc času, tedy většinou doma. Může to být jak velmi užitečné, tak devastující.
-
Medicínská revoluce aneb podoba čistě náhodná
Víte, jakou podobu mám na mysli? Srovnávám současný kvas v našem zdravotnictví se sametově se tvářící revoluční situací v roce 1989. Tehdy náměstí větších měst jako první zaplnili studenti mladí věkem i duchem. Maje za sebou málo prožitého, i když v totalitě, stali se symbolem a výzvou i pro ty ostatní k dokončení díla. Stejně tak velké procento dnešních lékařů, co podali výpověď, je z mladé generace. Téměř vyšli z fakulty. Stanou se také výzvou a symbolem revoluce, tentokrát ve zdravotnictví?
-
Děkujeme – že odcházíte
Krize našeho zdravotnictví vrcholí. Odráží krizi celé společnosti. Lékaři rozjeli na plno akci, kdy podávají hromadně výpovědi a v době ekonomické krize žádají mnohem více peněz. Jejich ministr je chápe, leč logicky není schopen jim pár miliard na mzdy přihodit. Má je vzít zemědělcům, živnostníkům, důchodcům, policistům, má zrušit dotace na kulturu, na výzkum?
-
Zelený čaj jako účinný nepřítel nadváh
Zaručeně účinnými dietami a tzv. hubnoucími prostředky se to v časopisech i denících jen hemží. Každý z nás jedno, nebo druhé, nebo obojí určitě s nulovým efektem vyzkoušel, protože těch z nás, kteří mohou sníst co chtějí v jakémkoliv množství a nepřiberou, je mizivé procento. My ostatní se s menší či větší nadváhou potýkáme celý život a závistivě hledíme na plochá bříška modelek, která jsou ovšem draze vykoupená. To už ovšem nevidíme a ony se s tím ani nechlubí. Přesto však existuje cesta, jak se přebytečných kil zbavit a omládnout, netrpět přitom hlady a nemuset sebou mrskat ve fitku.
-
Strava
-
Vnímání světla jako základní, lidi dělící princip
Buď člověk svým činným duchovním okem (vnitřním zrakem) vyciťuje existenci dokonalých vzorů všech ve hmotnosti existujících věcí. Současně vnímá zákonitosti, jimiž se vše existující řídí neboli Řád stvoření (schopnost vnímání dokonalosti věcí je synonymum Platónova "světa idejí", Ježíšova "království nebeského" nebo Abdrushinova "Prastvoření"). Schopnost takto vnímat svět je manifestací toho, že v takovém člověku zůstala zachována schopnost vnímání absolutna neboli odstínu "Světla". Ježíšovou terminologií je tato vlastnost duše člověka označena tak, že "je z Boha, a proto slyší jeho hlas". Takto svět vnímajícím lidem říkali marxisti "idealisté" a současní tržní ateisti jim říkají "naivní snílci".
-
Přežila velkokněžna Anastázie svou smrt?
Jednoho chladného únorového dne roku 1920 byla z berlínského říčního kanálu zachráněna napůl utopená dívka. Její pokus o sebevraždu se nezdařil, ale mladá žena nejenže za svou záchranu nepoděkovala, ale nechtěla udat ani svou totožnost, tím méně důvod svého zoufalství. To vše samozřejmě vzbudilo velký zájem tisku a dívka dostala přízvisko "slečna Neznámá". Byla převezena na nervovou kliniku v Daledorfu a v přijímacím protokolu bylo uvedeno, že její tělo bylo poseto jizvami po střelných i bodných ranách.