Řízení civilizace

Už potřetí se setkáváme s nelichotivým, ale drsně pravdivým a poučným hodnocením současné lidské rasy, formou "výuky" neboli "exkurze" dvou fiktivních dětí z jiné planety.

Krátce před revolucí jsem pil čaj u jednoho pana biskupa. Zmínil se mi o starém člověku, který mu donesl rukopis. Donesl podivuhodný rukopis. Starý pán si dal úkol: obcházet místa ničených soch světců, zurážených křížů, rozbitých kaplí... Místa, jaká bývala v posvátné úctě. Poseděl v hospodě, pohovořil, zašel na faru, promluvil s lidmi na lavičkách… a co se dozvěděl, sepsal. Po revoluci, …po smrti pana biskupa… jsem se snažil po onom rukopise pátrat. Neobjevil jsem ho.

Je to jedna z nejkrásnějších písní, jaké znám. Koho z českých básníků či textařů by napadlo zpívat za duši padlého vojína v první osobě. Spolu s další písní – Tulipán – zpíval Jiří Suchý tyto své texty proti násilí a válce dříve než světoznámý "vynálezce" protest songu Bob Dylan.

Motto: Navštívila mě známá, na obličeji rudé skvrny. Prý byla týden na školení ájurvédy, a to, čím se tam "patlala", si odtud přivezla s mnoha znalostmi. V knize Stanley Binga Podfuk jako řemeslo není o podobné zkušenosti nouze. Následující řádky jsou určeny k vaší obraně, je ovšem nutné, abyste vy nebo někdo z vašeho okolí uměl zacházet s kyvadlem.

Jsem člověk poměrně dost orientovaný na vědění, v čemž mi pomáhá a zároveň brání intelekt a neustálé breptání mysli. Na druhou stranu, učíme-li se ono breptání sem tam ztišit, slyšíme zřetelněji intuici, která je pravděpodobně součtem veškerého poznání z minulých životů. Čtenářům Phoenixu je však asi zbytečné podkládat tuto teorii výzkumy psychologů a psychoterapeutů (Stanislav Grof, Marta Foučková atp.), ale – což je pro tuto dobu podstatné – v moderní vědě již zkrátka dávno tyto věčné pravdy našly svou platformu.