Ostatní
Jsou články, které, ať se snažíme, jak se snažíme, nelze zařadit pod konkrétní kategorii. Někdy je jejich obsah tematicky široký, jindy jsou jednoduše unikátní. Právě pro tyto příležitosti jsme vytvořili kategorii Ostatní.
Dočtete se zde o aktuálním společenském dění, o nenadálých událostech i o zajímavých informacích, které bychom vám rádi sdělili, ačkoli ne úplně zapadají do filosofie magazínu PHOENIX On-line.
Další témata: Zdraví, Psychologie a vztahy, Esoterika a víra, Nadpřirozeno, Jídlo, Výlety, Rozhovory, Pohlazení
-
Skrytá pravda o světovém dluhu (2 – závěr)
-
S Tutanchámonem to bylo jinak
Údolí králů v Egyptě, kdo by ho neznal. Už jen vyslovení jména vzbuzuje romantiku. Není jiného místa v této zemi, které by probouzelo větší fantazii. Tady jsou pochovány desítky faraonů dávných časů. Takto začínala zpráva o nálezu století, kterou jsem četl o muži, jehož tento nález učinil nezapomenutelným. O muži, který hledání hrobky Tutanchamóna zasvětil celý svůj život, o archeologovi Howardu Carterovi.
-
Národní galerie v Praze
Dějiny Národní galerie v Praze se začaly psát v roce 1796, kdy významná skupina představitelů české šlechty společně s osvíceným měšťanstvem se rozhodla pozdvihnout umělecký vkus české veřejnosti. Společnost vlasteneckých přátel umění založila významnou instituci, veřejně přístupnou obrazárnu. Galerie mohla přijímat do svého majetku sbírky i dary. V roce 1843 věnoval galerii dr. Josef Hoser 309 obrazů vlámských a holandských malířů.
-
Umíme si utvořit domov? (1)
Když byl hrad českého krále Karla dostavěn a připraven plnit své účely, dbal osvícený panovník pečlivě na zřetelné oddělení, mezník, mezi obdobím stavby (dostavby) a počátkem užívání. Použil leckterý rituál, modlitby, prosby. Věděl, jak je toto rozmezí mezi stavbou a posvátným uvedením do užívání důležité pro budoucnost žití v objektu. I po době Karlově se na tyto principy ještě dlouho dbalo. Tak jako se časově vymezil počátek stavby položením základního kamene, případně poklepem na něj s vyřčením nějaké základní věty, vymezil se i časový vstup do užívání hotového díla. Nám z toho zůstalo už jen stříhání pásek politiky.
-
U skleněné ženy
Německé muzeum hygieny, jak zní oficiální název, není vědeckým centrem, ani zvláštním muzeem s ohraničeným spektrem témat. Je to moderní muzeum, které reflektuje působení vědy ve společnosti 21. století, kdy na významu získávají vědy, jako je genetika, výzkum mozku a z nich odvozené disciplíny. Muzeum shledává svoji roli ve výstavách, přednáškách, diskusích, vědeckých pracích jako nezávislého instrumentu pro dialog mezi vědou a společností.
-
Vyšehradské legendy a skutečnosti - Tajemství kněžny Libuše dosud neobjasněno
Tisíce návštěvníků Prahy směřují při prohlídce města především na Hrad, zatímco Vyšehrad zůstává poněkud stranou jejich zájmu. Neprávem. Vždyť Vyšehrad patří k nejpamátnějším místům hlavního města i celého Česka – jednak pro svou pověst nejstaršího sídla českých knížat a prvních Přemyslovců, jednak proto, že je tu řada unikátních staveb a je zde pohřbeno více než 600 nejvýznačnějších osobností české kultury a vzdělanosti; z toho 53 na Slavíně. Areál Vyšehradu, jedné ze 40 národních kulturních památek na území Prahy, je upravený a přístupný i v zimním období.
-
Skrytá pravda o světovém dluhu (1)
-
Energetická podstata všech procesů včetně ekonomických, současné situace a příčin ekonomické krize
Soudobá věda již dospěla k závěrům, že v podstatě hmota jako taková v té podobě, jak ji běžně vnímáme, neexistuje. Při pokračujícím dělení hmoty na stále menší části vědci došli k názoru, že soudobou vědou detekované částice jsou svou podstatou zářením (vlněním) o určité frekvenci, tj. energií. V současných snahách o vytvoření teorie všeho se zrodila hypotéza (velmi zjednodušeně řečeno), že vše se skládá z jednorozměrných superstrun, které podle toho, jakým způsobem vibrují, jsou tou, či onou částicí.
-
O strachu a tajemstvích
-
Praktický výcvik myšlení
Před sto lety se v německém městě Karlsruhe sešla dosti početná společnost, aby si poslechla přednášku na téma praktického cvičení v myšlení. Proslavil ji dr. Rudolf Steiner, jednatel antropozofické společnosti, která se všude ve světě utěšeně rozrůstala, a zakladatel Waldorfských škol, které existují až dodnes. Rudolf Steiner, tehdy světově významná osobnost, je dnes uchován v podvědomí lidí spíše díky své druhé záslužné činnosti; ve zmíněné přednášce však seznamuje veřejnost se svými názory na poli výcviku myšlení.