Rozhovory
Známí herci, zpěváci, spisovatelé, skladatelé, politici, ale také s lékaři, léčitelé či šamani - ti všichni nám mají co nabídnout a ti všichni mohou pro nás být inspirací. Ne každou takto významnou osobnost je však možné v reálném životě potkat osobně, natož se s ní a jejími myšlenkami blíže seznámit.
Právě proto známé osobnosti odpovídají redaktorům internetového časopisu Phoenix na otázky nejen z oblasti esoteriky, ale také z jejich soukromí či pracovních aktivit. Naši redaktoři vás pak pravidelně s odpověďmi známých osobností seznamují. Vracet se vždy vyplatí ;-)
Další témata: Zdraví, Psychologie a vztahy, Esoterika a víra, Nadpřirozeno, Jídlo, Výlety, Pohlazení, Ostatní
-
Předmět zájmu PhDr. Luboše Antonína – rozhovor
"Kniha není nějaký obal od informace, kniha je kulturní statek. Je to artefakt žijící svým vlastním životem. Knihy nemusí uchvátit svou hloubkou, vnitřní noblesou a vnější elegancí, přesto jsou (s láskou, zvědavostí, dychtivostí) dotýkány, odkládány, zapomínány, obdivovány, některé z nich člověk dlouho nosí ve svém srdci. Zkrátka kniha od chvíle, kdy je vydána, žije svým životem. K tomuto jejímu životu patří neodmyslitelně jak její autor, její majitel a její čtenáři, tak i knihovníci.
-
Osobní příběh každého z nás skrývá klíč k naději… – rozhovor
PhDr. PATRICIE ANZARI, CSc., je přední představitelkou transpersonální psychologie v České republice s dvacetiletou praxí. Jejím hlavním zaměřením je hluboká práce s osobním příběhem klienta, osvobození jeho osobnosti od energetických, emočních a spirituálních bloků. Rozvinula zcela originální metodu partnerské spolupráce terapeuta s klientem, dotýkající se všech rozměrů lidského bytí, jejímž posláním je směřování k úctě k životu, vděku za život, vnitřnímu štěstí ve službě dalším bytostem a nalezení smyslu osobního příběhu.
-
„Vhledy“ Pavla Smetáčka – rozhovor
"Přes svou nemalou zvídavost, či právě pro ni, jsem se od dětství snažil následovat každou stopu dlouhodobě vlivných a platných hodnot, na rozdíl od četných mělce založených, pomíjivých a vzájemně mimoběžných hodnotových zkratů, jež mě vždy skoro úplně míjely," píše ve své knize nazvané Jsem asi umí(r)něným tradicionalistou klarinetista, saxofonista, skladatel, aranžér, kapelník (uměleckým vedoucím Traditional Jazz Studia je od roku 1959), někdejší posluchač Katedry hudební vědy při Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, publicista a nakonec i profesionální diplomat Pavel Smetáček.
-
Nebýt tmy, nepoznali bychom kouzlo světla – rozhovor s léčitelem Josefem Kumpou
Pane Kumpo, co zajímavého se odehrálo od našeho posledního rozhovoru? Prý jste dostal nějakou cenu?
Ano, byl jsem poctěn cenou "Křesadlo 2009" udělovanou neziskovými organizacemi a hejtmankou Plzeňského kraje paní Doc. MUDr. Emmerovou. Cena se uděluje (cituji) "obyčejným lidem za neobyčejné skutky". Mám však radost hlavně z toho, že nás bylo vícero, že stále mezi námi žijí lidé, kteří umějí víc dávat než brát, dělat víc pro celek než pro sebe. A také, že tento obětavý nezištný přístup k lidem a životu vůbec začíná konečně vnímat a oceňovat i svět politiky.
-
Paměť věcí sochařky Věry Janouškové – rozhovor
Bylo to někdy koncem listopadu navečer, kdy se všechno začíná utápět v podzimní mlze, když jsem prošla brankou do zahrady rozkládající se kolem ateliéru jedné z nejlepších současných českých sochařek, paní Věry Janouškové, poprvé. Monumentální kovové plastiky, sochy, které jakoby v zahradě vzrostlé, se v barevných skvrnách popadaného listí a nadcházejícím šeru měnily v jakýsi podmanivý impresionistický obraz, jsou dílem jejího manžela, sochaře Vladimíra Janouška. Zemřel začátkem září 1986.
-
U malíře, který vidí obraz jinak – rozhovor
Chodím po Strakonicích. Začalo pršet jako z konve. Jsem chlap, deštník nenosím. Poutač zve na výstavu do místní galerie. Zaujme mne jeden z obrazů píseckého mostu. Kdo by jej neznal. Ten most a celá kompozice vypadá přece ve skutečnosti jinak. Jsou jen dvě možnosti. Buďto písečtí most zrekonstruovali, nebo si malíř Valentin Horba vymýšlí. Začal jsem hledat autora. Ale internet je všemocný. Netrvalo dlouho a sedím v malířově ateliéru.
-
Starý mim, mladý clown Borise Hybnera - rozhovor
Není důležité, kdy to řekl, důležitá je obecná platnost té myšlenky. Hledat, nacházet, nacházet a hledat. Věčný koloběh života, na kterém žádná doba nic nezmění. Život a v něm určující momenty, kterých si můžeme, ale také nemusíme všimnout. Okamžiky, jejichž smysl se dá pochopit až zpětně – nebo také vůbec ne.
-
Tajemství hlíny umělecké keramičky Štěpánky Baškové – rozhovor
Štěpánka Bašková a její muž ing. Jan Svatoš žijí v Kostelci nad Černými lesy, městě, jehož nedílnou součástí je už po několik století keramika. Oba jsou jí okouzleni, i když každý jinak. Zatímco Štěpánka na svých mísách, vázách či keramických kalendářích vytváří nezaměnitelné snové krajiny, Jan spolu s ing. arch. Michaelem Třeštíkem jdou cestami sběratelů. Nově založená stálá expozice černokostelecké umělecké keramiky dvacátých až sedmdesátých let 20. století ve zdejším Muzeu hrnčířství je jejich dílem. Max Länger kdysi řekl, že hlína je nejprostší, nejchudší i nejbohatší materiál a jediná surovina, která nikdy nezavdala příčinu k válkám a válečným nájezdům. Fakt, který si málokdy uvědomujeme, protože ta prastará hmota je všude.
-
Zamyšlení Kateřiny Macháčkové – rozhovor
"Už v dětství jsem se trápívala při sledování krasobruslařských a jiných soutěží tím, že nevyhrávají ti, co se mi nejvíce líbí, nebo ti, kteří mají největší úspěch. Bylo mi řečeno, že tam, kde nepadají góly, nebo se neběhá na čas, to nebývá nikdy spravedlivé. Tento pocit bezpráví na všech frontách mě provází celý život. Pravda, je to zase jen bezpráví subjektivní, protože právě nepadají ty góly a neběhá se na čas. Uzavřena půl století za čtyřmi (či třemi) divadelními stěnami, pociťuji tento problém pochopitelně hlavně v divadle.
-
Jak můžeme sami a jednoduše pracovat s energiemi a pomáhat tak sobě i druhým – rozhovor