Archiv časopisu | 2008
-
Odvrácená tvář lásky (4) - Láska a hněv
Láska... ten zázrak nad zázraky. Jiskra niterné něhy, jež – zažehnuta v našich srdcích – probouzí v nás úpěnlivou touhu být druhé bytosti nenahraditelným. Lásce lze bezpochyby přiřknout bezpočet různých přívlastků. Kdo z nás však doopravdy ví, co je láska? Co dokáže? Jak nás může povznést, rozradostnit, či naopak rozesmutnit a ranit...
-
Věk 200 let v Diakonii - Ošetřovatelka krav - filozof života
Příběh klientky střediska Diakonie v Písku, které pečuje o seniory, paní Aničky Škopkové je prostý, ale přesto či právě proto inspirativní. Celý život se "jen" starala o zvířata. Nejprve u sedláka, pak v JZD. Prý si s nimi dobře rozuměla, přilepšovala jim, jak to šlo. Od rána do tmy tvrdě dřela. A to je z jejího života zevně zaznamenatelné asi tak vše. Nikdy neviděla moře, ba ani naše české hory. Nikdy nebyla na dovolené, krom jediného týdnu organizované kulturní rekreace v Praze. Neležela nikdy na pláži, neletěla letadlem… Nezajímají ji pojmy jako mobil, internet, CD, DVD, přehrávač, kamera apod. Jsou to pro ni jen "skříňky" a "krabičky".
-
Člověk je na Zemi pro pozitivní zkušenost své duše - Vyšší moudrost musíme brát všichni na vědomí - vyhnout se jejímu vlivu se nepovede žádnému z nás
Nastal čas splnit úkol
Každý z nás máme svůj příběh – já jsem před dvaceti lety umírala — vysílená nemocí, přepracovaností, únavou ze stavby domu, ze sportů. Jednostranně jsem žila svět hmotný a o tom, co se děje uvnitř člověka, jsem neměla ani tušení. Pak přišel úraz, nemohla jsem chodit a najednou bylo všechno jinak. Dostala jsem se na kurz, kde jsem se naučila zklidnit a vnímat svoje nitro. Přede mnou se začal rozkrývat úplně nový svět.
-
Je bulvární astrologie bezcenná?
Když se podíváte na nejrůznější astrologická fóra, kterých je naštěstí dost, určitě se tam dříve nebo později začne řešit téma bulvární astrologie. Počítají se do ní všechny novinové horoskopy, na mobilu, na internetu apod. Občas se dokonce dostane i na označení "jarmareční astrologie", což jsou akce, kde hvězdopravec se svým počítačem sedí někde v rohu (většinou za paravánem) a návštěvníci akce si k němu chodí pro radu, nebo se jen tak zeptat, co je čeká a nemine (přiznám se, že jde o frázi, na kterou jsem už opravdu alergická).
-
Pohledy sochaře Jiřího Vaňka – rozhovor
Letos v květnu se v pražské Staroměstské radnici konala rozsáhlá haptická výstava, kterou její autoři Jiří a Pavla Vaňkovi nazvali Neviděný svět. Vystavovali zde jak známí umělci, tak jejich nevidomí kolegové. Pro Pavlu a Jiřího to nebyla první výstava tohoto typu. Mají jich za sebou už několik. Dotykové výstavy jsou téma, kterému se věnují programově. Založili dokonce občanské sdružení Oliva, které je pořádá cíleně, většinou v Praze v prostorách dominikánského kláštera. Dílo sochaře a uměleckého restaurátora Jiřího Vaňka a jeho dcery malířky Pavly Vaňkové znám, ale teprve tato velká výstava ukázala, jak hluboce pronikli i do světa nevidomých a jak důležitý je návrat člověka k sobě samému.
-
Mata Hari - Tanečnice, nebo špiónka?
Je to už velmi dávno, více než devadesát let, co sprška kulek ukončila život Mata Hari, ženy s osobitým sexapealem. Ovládala umění, jak uplatnit tělesné přednosti. Měla talent od přírody jak okouzlit muže – zvláště ty v uniformě – aby se jí svěřili s těmi největšími vojenskými tajemstvími. Ještě dnes prý rozechvívá srdce milionů mužů. A co na to historie?
-
Tsurphu - Tajemný klášter Živého Buddhy
Na západ od starobylé Lhasy, slavného sídla tibetských králů a dalajlámů, ve vzdálenosti necelých sedmdesáti kilometrů leží klášter Tsurphu, který zatím uniká většímu zájmu zahraničních turistů i poutníků. Přitom jde o místo spojované s nejstaršími duchovními tradicemi a s osobností třetího muže Tibetu – karmapy, řazeného svým významem hned za druhého pančanlámu a všeobecně uznávaného prvního muže, dalajlámu. Klášter byl založen ve 12. století a náleží jedné ze tří nejznámějších tibetských buddhistických škol kagyupa (vedle nejstarší školy červených čepic ňingmapa a mladší školy žlutých čepic gelugpa, reprezentované současným dalajlámou). K významným příslušníkům školy kagyupa patří i u nás dobře známý tibetský jógín, filozof a básník Milarepa, jehož vlastní životopis vyšel v češtině v přepracování Eduarda Tomáše a nadchl mnoho čtenářů.
-
Pár úvah o současnosti lidstva
Je jistě dobré cvičit si a probouzet pocit sounáležitosti s lidstvem stavěním hrází proti různým zhoubám. Je užitečné probouzet vědomí a svědomí druhých psaním petic, článků, organizováním protestních akcí apod. (pokud tím jen nehovíme sebezálibnému pocitu vlastního hrdinství a spravedlnosti). Je krásné bránit jediný strom, i když kolem jsou či budou káceny tisíce dalších. Je dobré hájit čistotu jezírka, přestože bude časem zaplaveno mohutným přívalem bahna, a ucpávat palcem díry v hrázi rybníka, která se začíná na řadě míst protrhávat. Je dobré postavit balvan do cesty lavině... To všechno jsou ale jen dočasné zábrany, jež v proudu sílícího materializmu a destrukce vezmou za své.
-
Naše sny aneb noční lekce moudrosti
Je známou skutečností, že v našem životě funguje nespočet jemných mechanizmů, které korigují naše myšlení, cítění i skutky. To, že jejich působení mnohdy nevnímáme, neznamená, že neexistují. V dnešní době, kdy se velmi často ocitáme v obtížných situacích, zmatení a bezradní, by bylo velmi bláhové a nevděčné odmítat pomoc, jež se nám tímto způsobem nabízí. Pomoc šitou přímo na míru, nezištnou a dobře míněnou a co víc – pomoc zcela bezplatnou…
-
Radikální odpuštění (1)
Všude, kam se podíváme – v novinách, v televizi, a dokonce i v našich osobních životech – se setkáváme s případy mimořádně nešťastných obětí. Čteme například o tom, že přinejmenším každý pátý dospělý byl jako dítě buď fyzicky, nebo sexuálně zneužíván. Televizní zprávy nás utvrzují v tom, že znásilňování a vraždy jsou v naší společnosti běžné a že všude kvete kriminalita zaměřená proti člověku a jeho majetku. Po celém světě vidíme ve velkém měřítku mučení, represe, věznění, genocidu a otevřené boje.