Archiv časopisu | 2011
-
Turecko - Kouzelná cesta jihozápadem
Přidáno: během posl. 3 letTurecko je velká země se 77 milióny obyvatel a rozlohou více než desetkrát větší než Česká republika. Její pozoruhodná historie sahá do antických dob a je spojena i s počátky křesťanství. Má historické i přírodní památky, chráněné UNESCEM, které patří k opravdovým divům světa. Kdo se sem vypraví, snad s každým krokem objeví něco zajímavého.
-
Věda mystika (závěr)
Přidáno: během posl. 3 letPřed dvanácti tisíci lety zachytí Země svou čtvrtou družici, náš dnešní Měsíc. Dojde k nové katastrofě a Země nabude své podoby vzduté mezi obratníky. Severní a jižní moře se převalí ke středu Země a na severu, na obnažených pláních bičovaných větrnými a vodními proudy vyvolanými novým Měsícem, započnou ledová období. Druhá civilizace Atlantů, nižší než předchozí, zmizí během jediné noci, pohlcena vodami ze severu.
-
Sedmá z duchovních příčin pádu
Přidáno: během posl. 3 letTo, co jsme znali jako "starou dobrou západní demokracii", se pomalu "rozpouští". Vliv veřejného mínění na vládu prostřednictvím voleb byl zákulisními mafiemi zaměněn za podprahově řízené působení médiokracie, zejména před volbami. Občané dříve pracující (myšleno lidi jen na práci) se tím proměnili v manipulovaný dav, volící i proti svým nejzákladnějším zájmům (nyní u nás důchody, zdravotní "reforma"). Degradace samostatně myslícího člověka ve stádového "ovčana" se uskutečnila proto, že ve školách a ve svobodné společnosti se její členové nekonstituovali prostřednictvím všestranného vzdělání v osobnosti se skutečně nezávislým myšlením.
-
Posvátný strach
Přidáno: během posl. 3 letKometám se přisuzovaly výjimečné vlastnosti. Signalizovaly změny, nemoci, epidemie, sociální bouře. Snad jedině ta biblická nad Betlémem přinášela lidstvu radostnou zvěst. Kometa je složena ze směsi plynů, prachu, zmrzlé vody a kamenů. Když se dostane blíž ke Slunci, zahřívá se a unikající proud plynů vytvoří charakteristický ocas.
Ze středověku se dochovala celá řada strašidelných popisů zjevených komet. V roce 1528 se nad Francií ukázala krvavá kometa, byla neobyčejně dlouhá a při pohledu na ni prý mnoho lidí onemocnělo. Mniši zapsali, že ve světle komety lidé spatřovali neblahá znamení: boží ruku, velké meče, sekery a zakrvácené nože. Jiní svědci na obloze rozpoznali tváře obrů, pekelných knížat, šklebící se modly. Zavládla panika, očekával se konec světa. Někteří záhadologové spekulují, zda tehdy lidé neviděli něco daleko nebezpečnějšího, záhadnějšího. Mají na mysli dosluhující a padající kosmické zbraně a satelity z dob "válek bohů". Přibližně před 12 tisíci lety prý došlo ke zničení vyspělých pozemských civilizací v atomových válkách.
V roce 1456 se vyděsil i sám papež, když se nad Bělehradem objevila kometa, město v tu dobu obléhala turecká vojska. Bylo přijato zajímavé magické řešení – Svatý otec nařídil všeobecné modlení a v poledne se rozezněly všechny zvony kostelů a kaplí. Speciálně vyškolení řeholníci se ujali akce a vedli modlící se davy. Kněží, sloužily mezi nimi i abatyše, matky představené z klášterů, celebrovali mimořádné mše a věnovali se křesťanské magii. Rituál zabral, osmanská vojska se třásla a ostatní válečníci prchali pryč. Všichni křesťané si přáli jediné, aby obrovská kometa spadla na nepřátelské šiky, což se (naštěstí) nestalo.
Pozorování komet má dlouhou historii, nejstarší zmínky pocházejí z roku 2296 před naším letopočtem. A proč se vlasatice s ohonem lidé tolik báli? Protože jim připomínala boží ohnivé metly, které potrestají hříšné národy i jedince. Ještě v roce 1910 rapidně vzrostl počet sebevražd. Důvod? Panický strach z návratu Halleovy komety.
Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 09/2011.
-
Malířský mistr falzifikátor
Přidáno: během posl. 3 letHolandský malíř 17. století Jan Vermeer nepracoval jako malíř právě rychle. Za celý svůj život nenamaloval ani 40 obrazů. Snad proto si přivydělával uměleckým obchodem. Byl malířem chladného rozptýleného světla a vybíral si náboženské příběhy. Známý je obraz Kuplířky z drážďanské galerie. Je to údajně jeho nejranější dílo. V jeho obrazech dosáhla delfská malířská škola 17. století svého vrcholu. Co nestačil namalovat skutečný Jan Vermeer, stihl za něho, a v dobré "kvalitě" jeho krajan van Meegeren, geniální malířský padělatel první poloviny 20. století, který začal malovat už v 8 letech.
-
O politice bez cenzury aneb rozbití lidé
Přidáno: během posl. 3 letZákladním znakem současného běhu do záhuby je tlak na to, abychom měli nejen co nejméně času, ale i chuti přemýšlet! Tento systém zcela prokazatelně vytváří nový druh lidí. Bytostí bez zdravých emocí, citu a empatie, lidí hlídajících se mezi sebou, aby někdo náhodou nevybočil z šíleného koridoru předepsané cesty. Degenerace vzdělávacích systémů je velmi rychlá, vznikají nové a nové pracovní tábory – dnes nazývané industriální zóny – pro pokořený lid.
Zběsilý běh "politického" dění předvádí, že ještě všechny šílenosti nebyly vymyšleny a tlak na nás "obyčejné občany" sílí ze všech stran. Pokud jsme dříve byli pokusnými králíky proti vlastní vůli bolševickým vůdcům, jakkoliv to bylo útrpné, málokdo asi tušil, že přijde ještě promyšlenější způsob zvrácené vlády nad lidmi. Zrcadlový svět současného feudálního systému je tragickou dohrou odedávných pokusů o zotročení lidí ve prospěch úchylných vlád prakticky všeho druhu. Ovšem pokud zde za bolševika byla ještě naděje, že někde paralelně vzniká lepší systém, dnešní "globální" svět ukazuje, že tomu tak není. Útok, doslova hon na lidi, nabývá mamutích rozměrů. Kam až může zajít perverze války, politiky a mediálního psychologického boje proti lidem? Nastalá globální politická situace vypadá, jako by nějaká jiná duchovní entita připravovala svět sama pro sebe. Lidé mají jen dobudovat potřebné infrastruktury, dálniční a železniční koridory a připravit komusi svět k přebývání! Situace je o to palčivější, že pokud dříve na člověku parazitoval jen jeden úchylný politický systém, dalo se to více méně vydržet. Dnes si nás rozebírají velké firmy finalizující ponížení člověka a deklasování životních hodnot. Člověk nemusí být zrovna Einsteinem, aby si povšiml, že opravdu celý politický systém směřuje k jednomu velkému koncentračnímu táboru.
Zotročení lidé
Jak tedy vypadá z hlediska systému takový světoobčan? Ráno vstane, posnídá něco hmoty, které už jen největší optimisté říkají pečivo či máslo nebo džem. Ti mladší zapijí mlékem, jemuž se ovšem o krávě může už jen snít. Potom hurá do školy nebo do práce. Pověstné bolševické píchačky jsou zdokonalené na čipové karty zaměstnance a do důchodu je potřeba odejít ve vyšším věku. Lidí je dost, tak na co už nějaké nemocnice, nebo preventivní zdravotní péče?
Stav, kam se propadlo střední, ale i vysoké školství, je stejně tragický. Dotace "na hlavu" jsou znát. Opravdu vše se poměřuje penězi, které ovšem ze své podstaty nemají jinou než směnnou hodnotu, dříve podloženou skutečnými aktivy, dnes vnucovanou vírou v ekonomický systém – v praxi už nezakrytou lichvu, která nahradila směnnou hodnotu peněz jako ekvivalentu potřebné práce poukázkami na odběr čím dál nekvalitnějších potravin a "radostí" všeho druhu. Peníze jsou vymyšlené, stejně jako politická hesla, a ono už je to v podstatě jedno. Minulá politická ideologie bez uzardění zmizela a politické divadlo napříč "stranami" plně ovládá jediná idea – spojíme Evropu, spojíme Ameriku, Afriku, Asii a pak spojíme celý svět v jeden celek. Bude tu jedna měna, jedny zákony, jedna armáda… Pouze jedno už v tomto systému nebude – svobodní lidé. To je nutné si uvědomit. Štěstí člověka se zcela míjí se sny odlidštěné politiky.
Kam utéci? Závěr civilizačního divadla dopadá na každého z nás. Globalizace světa je ale inteligentní nestvůra. Města se začínají podobat jako vejce vejci. Hlavní ulice, stejné vývěsky stejných velkých firem, hrstka služebné feudální šlechty, která nevědomky prosazuje cíle globální vlády, a stále více pokořených lidí. Lidí, kteří by chtěli, ale opravdu nemohou žít jinak. Káhira je podobna Jeruzalému, Varšava buduje mrakodrapy a bude zřejmě podobna americkým metropolím, neviditelná ruka ďábla hraje monopoly vskutku precizně.
A média jako jeden muž omílají šílené lži o tom, jak se vlastně všichni máme docela dobře. A bude to ještě lepší, proto je potřeba jít do důchodu nejdřív rok před smrtí, proto je vzhledem k novým technologiím všechno zcela iracionálně dražší a dražší. Proto asi musíme vydávat drtivé částky na nesmyslné zbrojení, či prostě jenom vyhazovat do vzduchu, protože armádní rozpočty jsou zcela mimo kontrolu těch, kdo je financují – lidí. Lidé si budují ráj na Zemi?
Vrátit se není kam
Komunikační technologie zklamaly. Sice si ještě chvíli budeme moci svobodně psát na internetu, ale z těch písmenek moc radosti nebude, stejně jako už probíhají více méně otevřeně plány na omezení této poslední svobody projevu. Země je cíleně vedena do područí centrální moci, a to je velmi zvláštní znak naší doby. Práce na sjednocení světa zcela zjevně koordinuje inteligence, která prostě nemůže být lidského původu. Závod o dokončení globalizace je naprosto precizní. Zákony odebírají občanům poslední zbytky práv a i jen pocitu svobody, jakoby řízení nějakým počítačem jsme nuceni podrobit se podivnému světu. Světu bez lásky, emocí, světu, kde se člověk stává účetní jednotkou úchylných trýznitelů.
Málokomu z nás už přijde divné, že nás ekonomové a politici nazývají "pracovními silami", či dokonce "lidskými zdroji". Kdo jsou tito "nadlidé", kteří si vůbec dovolí takto hovořit o svých občanech? Kdo zadal zakázku na porobení světa, do podoby, kdy lidé už budou skutečně změněni na kvalitativně jiné tvory? Čím dál více citlivých lidí se snaží utéci k původnímu způsobu života. Prostě se schovat před šílenou civilizací a být co nejméně závislí na systému. Ale ani to už nejde. Systémová hydra neponechává vůbec nic náhodě. Individuální hospodaření lze zničit a je ničeno mnoha způsoby. Jednak administrativně, idiocií a nelidskostí politických "zákonodárců", jednak ničením přírody, a pokud byste to všechno překonali, buďte si jisti, že u vašich dveří jednou zaťuká "hygienik". "Ale víte, že nemůžete pěstovat to a to, protože je tady ta a ta hrozící choroba a také ty a ty předpisy a směrnice! Sbalte si věci a hurá zpátky do města, budovat ráj." Jeden svět. Jednu měnu. Jednu armádu. Debilizace kultury probíhá paralelně s infantilizací a likvidací rozumnosti celých společenských systémů. V televizi lži, stupidní kultura, mladí lidé v uších s nejrůznějšími výdobytky moderní technologie, která jim do hlavy nahrává poslední hity končící civilizace. Přestáváme skutečně vnímat realitu. Stáváme se jinými lidmi. Pokud nám někdo poškrábe auto, jsme rozlícení. Pokud naše děti likviduje pseudokultura a školství, neděláme proti tomu nic. Tlak je opravdu velký. Kdejakou čmáranici, kterou "kdosi" nazve uměním, pojistíme na miliony, dětský život však pojistíme na mnohem méně, pokud složitá smlouva vůbec přinese jakékoliv plnění. Věci mají v tomto systému větší hodnotu než lidské bytosti.
Přes hranice milionů světů
Nelidský politický systém vytváří na člověka takový tlak, že dnes už je na velmi silných antidepresivech i spousta dětí. V témže tlaku je natolik vypjata i lidská mysl, že hledá únik v přilnutí k nejrůznějším fanatickým sektám. Naprosto není divu. Co už je pro citlivého člověka horší než skutečnost dnešních dní? Romantika mizí, sex se stává přímo, ale i nepřímo obchodem, neboť úloha ženy se v této podivné společnosti mění. Projděte si parkoviště před supermarkety, kde manželky velmi necitlivě urážejí své muže, mnohdy degradované na nosiče nákupů a řidiče. Ženy v kalhotách pak ukazují, jak velký omyl je takzvaná feminizace, která v praxi nedělá ženy rovny mužům, to jsou odjakživa, ale dělá z žen muže, a to často velmi necitlivé na těle i duchu. Naprosto důsledným cílem politických systémů je atomizace lidí. Zprostředkovaná komunikace se všemi riziky znásilňuje tu skutečnou. Lidé nemají s kým pohovořit o svém trápení, pokud by i měli čas, zatížení systémem, hypotékami a vším tím nehorázným svinstvem. V létě deklasovaní lidé společně vyrazí na dovolenou, aby nesmyslně ucpali dálnice nejprve cestou tam, potom cestou zpátky. Život na recept současné politické zvůle je nesnesitelný. Čím dál tím méně lidí skutečně pracuje, protože ne každá činnost je prací, živí čím dál tím víc byrokracie všeho druhu v oblasti státní i soukromé. Lidé, kteří nemají cit, kteří nikdy nepracovali, nikomu nepomohli, spíš naopak, se vypínají nad námi a dnes už nepokrytě zastrašují goebbelsovskou rétorikou, když se pilně snaží rozkrást a doničit vše, co zbylo a jde, aby zabezpečili alespoň sami sebe a své blízké.
Umělým systémem jsou nám podsouvány potřeby, které nás nejen zatěžují, ale přímo ničí. Kult osobnosti ovládl scénu, stejně jako duch lásky skomírá v tomto času děje. Můžeme ty věci popsat stokrát, ale co můžeme změnit? Rodina je cíleně drcena zotročujícími zákony, zatímco systém podporuje prakticky jakoukoliv podobu perverze.
Titanic jde rychle ke dnu
Je vcelku reálné, že brzy zanikne i český jazyk. Zcela jistě nikdy nebude oficiálním jazykem ve sjednocené Evropě. Konec civilizace je blizoučko. Neznamená to konec lidské společnosti, ale mutaci lidí na jiný druh. Mutaci zejména na duchovní úrovni. Tlak na člověka se stupňuje a vnucené lži a amorální, zvrácené hodnoty vykonávají své. Pokud do společnosti tlučete ideologická a obchodní hesla od rána do večera, lžete, lžete a lžete, stává se lež skutečně normou a mnohokrát organizmus povolí. Takto se podvolují lidé. Tak dopadá lidská společnost.
Tohle je svět, ve kterém ještě jde přežívat, ale jde v něm žít? Je nutné si uvědomit, že dnes už se hraje o všechno. O to, jestli budeme roboty jako ti, co nám předvádějí vylhaná televizní zpravodajská a ekonomická "show"; všimněte si, že už si ani nepamatují své role, přeříkávají se, také oni nevědomě nemohou unést tu lež. Hraje se o cit, hraje se o lásku. Z šíleného vlaku ničené civilizace nejde vystoupit tím, že si "vymyslíme" nový svět. Jde o to neúčastnit se. Snažit se udržet v tomto tlaku zdravý rozum a skutečně hledat pravdu a klid, vrátit se k přirozenému způsobu života tak, jak to jen jde. Lidské vztahy jsou poničené, je velmi smutné sledovat, jak se nám mnozí z přátel mění před očima. Přestávají vnímat; může to být jejich přirozená obrana proti systémové obludě, co nás tu ničí, může to být pozicí v hydře, která ještě horních několik málo procent nechává "na pokoji", kupujíc si je kredity a požitky – dokud je bude potřebovat.
Dnes již odspodu nelze změnit svět, ani politiku, protože technologie k ovládání lidí už jsou příliš dokonalé. Prolhali jsme se až k pravdě, kterou ale umí přijmout málokdo, a už vůbec ne ti, kteří jsou živi lží a psychologickou manipulací vlastního obyvatelstva. Titanic jde ke dnu překvapivou rychlostí. Prožíváme fascinující konec civilizace. Možná desetiletí chybí k tomu, aby lidstvo zmutovalo na houf otroků, porobených, ponížených lidí. Co se nepodařilo Němcům, přesněji bankéřským kruhům stojícím za přípravou OSN, to zvládne evropská Ústava, ať už přijde v jakékoliv podobě, možná formou jakési nové Lisabonské smlouvy, možná to potrvá o pár let déle, ale přijde. Stejně jako se spojí ničivé síly tohoto světa a porodí velmi nepovedené dítě – "Nový světový řád". Je to dokonalá perverze Božích zákonů – jediné ochrany s minimem pravidel pro všechny, aby každý mohl být jiný a žít. Politický systém naopak prosazuje tisíce pravidel pro to, abychom byli všichni stejní a nemohli vůbec nic.
Tvůrčí síla stojí nad politikou
Do sjednoceného světa se vejde jen jeden typ člověka. Robot. Každá emotivní, názorová úchylka bude trestána, pokud nám vůbec ještě zbude zdravý rozum po šíleném honu posledních let. Čekáme na zázrak, protože už dávno, bylo-li vůbec kdy, není v lidských silách systém změnit. Jediný z úchylných zákonů, kterých jsou plné zákoníky, může dostat člověka pod nepřirozený tlak. Pár set písmen může zničit životy celé generace lidí a to se také děje. Není to svět, kde se dá žít a snad ten jejich systém padne, může ale opravdu odeznít až poté, co lidstvo bude muset začínat od nuly. Je asi velmi moudré nepodlehnout vnucovaným lžím, ani způsobu života a zůstat mimo mámení politické hydry. Ten, kdo stvořil tento svět, s ní snad v pravý čas zamete. Skutečný Bůh. Nikoliv ďábel, bůh tohoto světa a jeho pohůnci, kteří nyní dělají překotnou práci.
Zřejmě se domnívají, že až jim lidé dobudují infrastruktury, zdecimují, zlikvidují velkou část populace a "využijí" v té době možnosti přenést "duše" vyvolených do syntetických těl. Opírají se o vědu, zatímco jí zakazují, aby vylepšila životy obyčejným lidem – "lidským zdrojům". Zřejmě počítají s tím, že za pár desetiletí už vyvolení budou umět "přeskočit" do nového těla. Dnes si ještě musí kupovat orgány od vězňů v Číně či jinde. Tak daleko zašla lidská arogance, démonický způsob vlády nad světem. Buďme si jisti, že se jim to nepovede a že kreativní Boží síla, která stvořila Zemi k obývání, vymete globalizující elementy a již nepřipustí tento negativní obraz zneužívaného světa a obnovu vlády zla. Stojí za to vydržet a neúčastnit se, nic jiného se totiž nedá dělat. Závěrečné zkoušky budou jistě patřit k nejtěžším, protože doba přeje necitlivým robotům. Dnes už člověk musí být velmi apatický a necitlivý, nelidský, aby mohl sloužit ve válce vedené ve prospěch úchylných minorit proti všem. Tuto civilizaci zachrání síla, která není z tohoto světa, síla skutečného Ježíše, který nejprve vymete ty, kdož si domněle v jeho jménu zaštiťují budování církevních impérií dvojčat politické uzurpace moci. Do té doby si v sobě uchovejme hodně síly a víry v lásku. Abychom nepodlehli děvce posledních časů, která na nás zkouší své feudálně-nacistické manýry – politice! Podle WM magazínu 10/2010
Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 09/2011.
-
Je naše společnost připravena na výrazné změny?
Přidáno: během posl. 3 letMyslím, že není pochyb o tom, že většina občanů naší země již po výrazných změnách touží. Pokud bychom však provedli výzkum, jak si dané změny představují, tak se trochu obávám, že opět většina se nebude lišit od představ mas provádějících "revoluce" v arabských zemích. Jsem přesvědčen, že na rozdíl od nich je většina lidí u nás podstatně více v obraze ohledně toho, co je "shnilého ve státě českém". Dokonce bych řekl, že panuje i relativně dostatečná shoda v tom, co lidé nechtějí.
-
Dětství přirozené a umělé
Přidáno: během posl. 3 letKdysi jsem našel na internetu povzdech neznámého autora nad dětstvím v naší době. Něco jsem tam změnil, něco přidal a vzniklo toto zamyšlení. Všichni kolem třiceti až šedesáti let by vlastně měli být mrtví. Podle dnešních norem, pravidel a zákazů bychom my, děti narozené v 50., 60. a 70. letech vůbec neměly šanci přežít.
-
Kounovské kamenné řady - Navigační systém pro UFO, nebo past na zvířata
Přidáno: během posl. 3 letBylo to někdy ve třicátých letech minulého století, když se kounovští učitelé A. Patejdl a jeho kolega Korelus začali zabývat zvláštními kamennými řadami na plošině Rovina v lokalitě vrchoviny Džbán, "pozoruhodné přírodní oblasti tvořené vodorovně uloženými vrstvami druhohorních pískovců a opuk, která má charakter vyzdvižené plošiny. Zespodu Džbán vypadá jako strmé zalesněné pohoří, nahoře se však rozkládají úrodné bezlesé pláně, využívané k intenzivnímu zemědělství. Okraje plošin jsou ostré a strmé, často jako důsledek dávného lámání kvalitního kamene."
Plošina Na Rovině, nebo také Rovina se nachází v oblasti této vrchoviny asi 15 km severně od Rakovníka a 70 km severně od Rokycan. Nejbližší obcí je Kounov. Učitel Patejdl celou lokalitu i s nedalekým hradištěm po prvé popsal v roce 1934. Samozřejmě, že nešlo o objev, ale o prozkoumávání celé stavby. Dodnes se neví, jaký má původ a smysl.
Cestou mezi balvany
Ke kounovským kamenným řadám jsem se vydala jednoho dne na konci léta. Přestože k nim vede celkem pohodlná naučná stezka, zvolila jsem cestu do strmého srázu. Už od pohledu je evidentní, že kopec se skládá ze zvětralé opuky, takže kameny nejsou žádným geologickým úkazem, jak se původně předpokládalo. Jsou z křemence a křemenec je daleko starší než celý kopec. Nikdo neví, kdo je sem dopravil, jak je sem dopravil a hlavně proč se tolik dřel, aby je sem dopravil.
Přede mnou se otevřela široká planina. Bylo ticho, sem tam zabzučela moucha, z mlází vysokými skoky proběhla vyplašená srna. Hledala jsem první řadu a našla ji. Člověk vždycky podvědomě hledá "něco". Tady to "něco" je pravděpodobně evropská rarita a ne kameny v zemi jako hranice vyznačující jednotlivá políčka. I to byla jedna z hypotéz.
Uvažuje se o astronomickém, kalendářním a kultovním smyslu staveb. Je dost zastánců teorie o řadách jako o navigačním systému pro UFO, či megalitickém generátoru energie pro blízké hradiště.
Ve třicátých letech minulého století se dr. Neústupný, který zde prováděl první výzkum, přikláněl k myšlence, že kamenné řady vymezovaly dráhy keltského závodiště, ale pak od ní upustil. Pro koně by byly příliš krátké. Hypotéz je mnoho.
Jedna také říká, že jde o kalendář neolitických zemědělců. Nasvědčují tomu kameny Gibon I a Pegas, jsou totiž opatřeny vizíry. Gibona II bohužel už kdosi "přemístil". Podle jejich polohy je zcela evidentní, že sloužily k určování východu Slunce a Měsíce, že určovaly letní a zimní slunovrat a důležité dny v roce. To má logiku. Ale zahrnovat rovnoběžné kamenné řady jako součást kalendáře? Dodnes nevíme, jestli s nimi souvisí.
Na Salisburské planině
Většina těchto starověkých staveb jsou jakési dávné observatoře, pozorovatelny. Například Stonehenge, stavba z mohutných modrošedých balvanů. Když se pomalu noří do tmy, balvany potemní a krajinu kolem obklopí až mystické ticho, člověk by málem uvěřil pověsti, že je sem přenesla Merlinova kouzla. V Ruthefurdově románu Sarum je pasáž, ve které fiktivní postava stavitel Numa, připravuje zdvihání vertikálních kamenů. "Byly nejprve dopraveny k okraji předem vykopané jámy tak, aby ho o několik stop přesahovaly. Pak k nim přivázali lana a páčením a tahem zdvíhali kameny coul po coulu do vztyčené pozice. Jedna skupina táhla lana přes vysoké dřevěné lešení, druhá tlačila podpěry za zvolna se zvedajícím kamenem. Ten postupně klouzal do jámy – největší trilit byl zasazen osm stop hluboko a další ho pak utěsňovali pěchováním křídové země".
Když dochází na překlady, Numa říká: "Na jednom konci zvedneme kámen pákami a podsuneme pod něj dřevěnou tyč. Totéž uděláme na druhém konci. Potom přes něj položte další dvě tyče křížem, takže vznikne čtverec a kámen budete páčením zdvíhat stejně jako před tím. Tak to budete stále opakovat a opakovat a lešení přitom zespodu zajišťovat lany". Sarum je román o Anglii, je napsaný velice sugestivně a navíc autor líčí osudy svých hrdinů a situace na pozadí detailně prostudovaných dějinných událostí. Archeologové předpokládají, že kamenný soubor vznikal postupně, ve třech hlavních etapách. Teprve nedávno, v šedesátých letech minulého století, dospěl Gerald Hawkins k závěru, že prehistorická památka na Salisburské planině v jižní Anglii by mohla být nejen observatoří, ale i praprimitivním předkem počítače, podle kterého se dalo předpovídat i zatmění.
Neméně slavná je stavba v severoanglickém Castleriggu. Má kruhový půdorys a vymezení podle Slunce a Měsíce. I když už v prehistorických dobách měli lidé jakousi základní povědomost o astronomii, šlo jim spíš o praktické využití takových staveb. Pravděpodobně sloužily jako kalendáře i pro data k různým obřadům. Především však bylo potřeba vědět, kdy zasít, kdy sklízet. Proto bylo důležité sledovat pohyb těchto dvou planet.
Co když to byla past
Před Stonehenge stojí člověk se zatajeným dechem. Kounovské kamenné řady jsou neobjasněnou záhadou a víceméně evropskou raritou. Při jejich zkoumání bychom se měli ptát – byla by pro neolitického zemědělce stavba kalendáře z tisíce balvanů přivalených z dálky několika kilometrů produktivní námahou? Měl přece jiné starosti. Možná, že nemají žádnou souvislost ani s blízkým hradištěm, že se jedná o náhodný souběh staveb z různých tisíciletí.
Zatímco hradiště je jasně středověké, Gibon a Pegas jsou megality sloužící neolitickým zemědělcům k určování ročních dob, tak samotné kounovské rovnoběžné kamenné řady mohou být daleko starší – z paleolitu – starší doby kamenné. Tehdy místní obyvatelstvo kalendář ještě nepotřebovalo, protože první Cromagnonci byli lovci. Žili v tlupách a lovili velkou zvěř – soby, divoké koně.
Pak by bylo logické, že zaháněli zvířata, která celkem pravidelně putovala krajinou na tuto náhorní plošinu. A to mohl být také začátek vzniku kamenných řad – zradidel. Řady jsou v nejužším místě planiny mezi dvěma srázy, tedy v místě, které připomíná nálevku.
Kameny postavené na hrany vytvořily umělé překážky, které rozrazily běsnící stádo do stran, kde se zvířata zřítila a pozabíjela pádem z tehdy ještě velmi vysokých srázů.
Když si lovci uvědomili výhodu kamenů, přidávali každý rok další a další řady, až vznikla trvalá, veliká past, která jim zajišťovala každoroční lovecký úspěch. Mohlo to tak být. Výsledek byl praktický – dostatek masa, a to už za námahu stálo. Ostatně takový způsob lovu prokazatelně v paleolitu užívali rybáři.
Dřevěnými zábranami a kameny přehrazovali řeky, aby na stejném principu lovili táhnoucí lososy, nebo jiné ryby. Takové vysvětlení je až příliš jednoduché.
Co tedy vlastně víme?
Také se říká, že se u těch balvanů nedá spát, že je tam nějak podivně stísněná atmosféra. Možná, že tam bylo obětiště. Některé kameny také vykazují určitý magnetizmus. Jenomže, kdo ví..
Soustavný výzkum kounovských kamenných řad začal někdy v roce 1973, první archeologické vykopávky v roce 1976 a ještě tentýž rok byla celá oblast prohlášena za chráněnou památkovou lokalitu. Jenomže v osmdesátých letech byla těžba dřeva obnovena a jak to vypadá, nešetrné zásahy trvají dodnes.
Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 09/2011.
-
Sebepoznání – T - Telepatie
Přidáno: během posl. 3 let