Jeden z nejvýnosnějších a nejrychleji se rozvíjejících obchodů ve středověku byl obchod s kořením. Však již v dřívějších staletích bylo koření velmi cennou surovinou. Obrovská poptávka po koření se stala jedním z důvodů, proč začaly evropské námořní velmoci od patnáctého století systematicky zkoumat a dobývat svět. Jedním z jejich hlavních cílů bylo získat monopol na obchod s kořením, mít kontrolu nad bohatstvím, které z něho proudilo. Za jedno z nejcennějších koření, ale i léčivek, byl považován černý pepř.

Šalvěj nebyla donedávna příliš známou rostlinou. Či přesněji řečeno, byla jakousi zapomenutou bylinkou našich babiček. Ty znaly velmi dobře tuto vonnou bylinku z čeledi hluchavkovitých.

Pokud někteří lidé tvrdí, že radary neškodí, velice se mýlí. Tato zařízení škodí, ale hřeší se na to. Zájmy a myšlení takových lidí jsou až děsivé… A co na to říkají "zelení"? Nic. Mlčí a starají se o žáby na silnicích.

O páteři se všeobecně ví, že podpírá tělo a vede v ní mícha, ze které vycházejí nervy, které zprostředkovávají výměnu informací mezi mozkem a orgány v těle. Reflexologická praxe často ukazuje překvapivé souvislosti, které by jinak byly laikovi, ale podle toho, co vidíme a slyšíme v praxi i lékařům, utajeny. Dá se říct, že páteř má vliv na všechny životní funkce v těle. Nejdůležitější částí páteře je však krční, protože od jejího stavu závisí kondice a fungování i ostatních částí. Nervy vycházející z páteře sice řídí všechny orgány a části těla, ale tuto jejich práci ještě kontroluje vagus (bloudivý nerv), který má svoje kritické místo na úrovni 3. obratle krční páteře. Tam často vlivem citového napětí ztuhnou svaly a vagus sevřou. Proto po uvolnění krční páteře (měkké reponaci) pociťuje ošetřený všeobecnou úlevu v celém těle.

Občan má právo žádat, aby zdravotní péče, kterou mu zdravotnictví poskytuje, odpovídala dosažené úrovni lékařské vědy. Toto právo přisuzují občanům mezinárodně platné dokumenty, které rozvíjejí právo na zdraví zaručované Ústavou. Platnost těchto dokumentů uznala i naše vláda. Pacientům s chronickým únavovým syndromem (CHÚS) se péče odpovídající dosažené úrovni vědy určitě nedostává. Současné zdravotnictví ji v žádném případě neposkytuje, protože ani neví, jak by správná péče o pacienty s CHÚS měla vypadat.