Archiv časopisu | 2009
-
Předmět zájmu PhDr. Luboše Antonína – rozhovor
"Kniha není nějaký obal od informace, kniha je kulturní statek. Je to artefakt žijící svým vlastním životem. Knihy nemusí uchvátit svou hloubkou, vnitřní noblesou a vnější elegancí, přesto jsou (s láskou, zvědavostí, dychtivostí) dotýkány, odkládány, zapomínány, obdivovány, některé z nich člověk dlouho nosí ve svém srdci. Zkrátka kniha od chvíle, kdy je vydána, žije svým životem. K tomuto jejímu životu patří neodmyslitelně jak její autor, její majitel a její čtenáři, tak i knihovníci.
-
Bujarost
Obohacení, nebo ochuzení
V kontaktu s lidmi: ke kontrole může posloužit jednoduché hledisko – zkusit si, nakolik se z té které nálady dokážeme ztišit a uvnitřnit, jak blízko či naopak daleko jsme modlitbě, tedy jsmeli jí příliš bezuzdně vzdálení, nebo ne. Neznamená to mluvit a myslet bezkrevně, uťápnutě... Tak si člověk časem najde a rozezná sám, má-li to trochu na zřeteli, co ho příliš zakaluje a co je čisté veselí. Samozřejmě, že mnohem snáze se upadá do nekontrolovaných nálad v kontaktu s těmi, kteří mají bujaře aktivní cítění (auru), tedy kteří cosi vyšlehují bezuzdně, a ono je to pro nás nakažlivé. Může to být třeba ten navenek nejveselejší hovor.
-
Působení Božího Heilstromu - Uzdravení pro člověka i Zemi - příklad Bruna Gröninga
Před šedesáti lety vystoupil v Německu na veřejnosti muž, který se díky svému zázračnému působení dostal přes noc na titulní stránky novin a také na kacířskou hranici úřadů. Jednalo se o smutnou dobu po druhé světové válce, kdy Německo bylo vybombardováno a země zničena. Obyvatelstvo bylo zdecimováno a mnozí neměli ani to nejnutnější k přežití.
-
Říjen
Cosi se zase změnilo. Ideál, který některá duše snad zatoužila na jaře následovat a ke kterému vzhlížela až do léta, se do ní v létě jen jakoby zrcadlil z nebes. Na podzim ho v sobě však již může nalézt splněný, vtělený. Nebo alespoň částečně, podle jeho konkrétní podoby a snahy jej následovat. Na podzim může ustat zrcadlení a nastat tvoření. Michael nás vede ke svobodné síle, abychom v sobě z vlastní vůle a samostatně zčisťovali a zpřehledňovali naše tisíceré pocity, myšlenky i skutky. Snáze do sebe nahlížíme jako do mapy.
-
Znamení na zemi i na nebi
-
Depiluj se a budeš bohem!
…říká vládce módy tohoto světa těm, kteří chtějí být "in". Tak jako jistý lékařský horlivec na přednášce, v níž jako údajnou prevenci nemocí předkládal všeobecné odstranění apendixů, krčních mandlí, předkožek a mateřských znamínek. V duchu ideje, že autor člověka je popleta, vybavivší člověka do tohoto světa nepotřebnými součástmi. Módní imidžmejkři depilace a zastavení sekrece potních žláz vycházejí z jiné pohnutky.
-
Putování Izraelem s fotoaparátem (2) - U Genezaretského jezera
-
Smrtící iluze zvaná cukrovka (2)
V současnosti trpí více než polovina Američanů jedním, nebo více příznaky choroby, kterou dříve lékaři dobře znali jako "cukrovku typu 2", "cukrovku vzdorující inzulínu", "inzulínovou rezistenci", "nával cukrovky v dospělosti" nebo řidčeji hyperinsulinemii. Třetina obyvatel USA je chorobně obézní a polovina z nich má značnou nadváhu. Cukrovka typu 2, též nazývaná cukrovkou dospělých, se nyní běžně objevuje už i u šestiletých dětí.
-
Léčba rakoviny javorovým sirupem a zažívací sodou
Lze rakovinu vyléčit zažívací sodou a javorovým sirupem? Zřejmě ano. Tato informace pronikla novinovými titulky, ale stejně tak rychle byla potlačena. Léčba popularizovaná Jimem Kelmunem, důchodcem žijícím v Asheville v Severní Karolíně, znamená skutečný průlom. Říká: "Podal jsem tu směs více než 200 pacientům, u nichž diagnostikovali rakovinu v konečném stadiu. Z toho 185 lidí pak kupodivu žilo ještě 15 a více let – a téměř polovina se rakoviny úplně zbavila.
-
Španělská zastavení na pouti do Compostely - Cesta Slunce
Santiago de Compostela volá poutníky z celého světa. Vznikají sdružení a bratrstva jejích přátel. V brazilské propagační brožurce jsem našla přiléhavé pojmenování pro tuto pouť – Cesta Slunce. Tak jsem si pro sebe nazvala i letošní čtrnáctidenní pouť, pátou etapu sedmiletého jarního putování z Francie do španělského Santiaga spolu se skupinou přátel českého sdružení ULTREIA. Píseň a zároveň heslo poutníků "Ultreia" nás zve každým rokem dál a výš. Tentokrát se mnou vyšel na cestu i můj muž. Tím se splnil jeden z našich životních snů. Bůh nám pomáhej! Pro vykreslení nálady vybírám jen čtyři z řady pozoruhodných míst, řazených za sebe jako zrnka posvátného růžence.