Výlety
Nevíte co podniknout? Kam se podívat? Zajímá vás, kde všude byli lidé, kteří se zajímají o podobná témata jako vy, nebo jen hledáte tip na výlet?
Možná naopak víte o zajímavé akci ve vašem okolí, nebo jste sami jejím pořadatelem a chcete dát vědět ostatním - pak dejte vědět nám a my to pošleme dál!
Kromě tipů na výlety vám na našich stránkách přinášíme také cestopisné příběhy a to nejen z ČR, ale z celého světa. Objevujte s námi kulturně a nábožensky zajímavá místa, místa se zvláštní energií a mystikou a akce s ezoterickou náplní!
Snažíme se pro vás najít cestopisy, cestopisné příběhy a tipy na výlety blízké zaměření našeho magazínu. Objevujte s námi kulturně a nábožensky zajímavá místa, místa se zvláštní energií a mystikou a akce s esoterickou náplní!
Prosba: Pokud víte o zajímavé akci ve vašem okolí, kontaktujte nás a my ji rádi zařadíme do našich tipů.
Další témata: Zdraví, Psychologie a vztahy, Esoterika a víra, Nadpřirozeno, Jídlo, Rozhovory, Pohlazení, Ostatní
-
Xochicalco - Světlo z domu květin
Ten podivuhodný světelný jev jsem spatřila až při své druhé návštěvě mexického Xochicalca. Široký tok světelných paprsků proudící do nitra velké podzemní observatoře je totiž lidskému oku viditelný jen 105 dnů v roce. Neznajíc tuto astronomickou zákonitost a zároveň záhadu jsem při prosincové návštěvě stála jen bezmocně u mříží uzavírajících vchod do tajemného podzemí, zato už v únoru byla má snaha korunována mimořádným zážitkem.
-
Dávno zapomenutý šumavský hřbitov s významnou hrobkou
Mohutné šumavské hvozdy jsou svědky mnoha příběhů, které se v nich v dávné minulosti odehrály. Mnohé nám ve svých obsáhlých literárních dílech přiblížil Karel Klostrman, spisovatel, jenž věrně popisuje těžký život v šumavských samotách a seznamuje nás s historií a bývalým životem šumavských vesnic a městeček. Karel Klostrman se stal důvěrným znalcem staré Šumavy a jejího statečného a pracovitého lidu. Ve svých literárních dílech nás poutavě seznamuje s dávnými příběhy a zvyky obyvatel těchto končin, s jejich tvrdým zápasem s drsnou, ale krásnou přírodou, s jejich radostmi, starostmi i bolestmi.
-
Barokní perla nad měsíční krajinou
Každý z nás nosí ve svém srdci místo, které je mu nad jiné blízké. Místo, jehož půvab časem nezevšední, krása nevyprchá a jehož barvy zůstávají i po mnoha letech stále stejně jasné. To krásné vzpomínky promlouvají z hloubi našich niter a dál tichounce šeptají svůj dávný příběh o lásce, radosti a obyčejném lidském štěstí. Také já mám svoje oblíbené místo, kam se dodnes velmi ráda vracím.
-
Malta - Cesta do dávné minulosti ostrova
Maltu známe především jako zem rytířů, kteří ve středověku chránili křesťanskou Evropu před rozpínavostí islámu, ale méně už většinou víme o její prehistorii a velkolepých megalitických památkách, které nemají ve světě obdoby. Prakticky po celém ostrově se nacházejí menhiry, dolmeny a megalitické chrámy, starší o celých tisíc let než proslavený anglický Stonehenge (2400 let př. Kr.). Byl to zlatý věk před pěti tisíci lety, kdy mírumilovní stavitelé chrámů uctívali bohyni Matku plodnosti, vytvářeli její sošky a své kamenické a hrnčířské výrobky zdobili pozoruhodnými uměleckými reliéfy. Dodnes však přesně nevíme, jak přemisťovali obrovské kamenné kvádry o váze i několika tun na stavbu svých svatyň. Dva tisíce let před Kristem potom záhadně zmizeli a na jejich místo nastoupili obyvatelé ovlivnění dalšími středomořskými kulturami, mykénskou a římskou.
-
Kambodža - Hledání tajemství a krásy Angkor Vatu
Slavný francouzský cestovatel Francois Henri Mouhot už v polovině 19. století se s velkým obdivem vyjádřil ve své knize La Tour de Monde o tom, co spatřil v zajetí kambodžské džungle nedaleko Velkého jezera Tonle Sop. Byly to opuštěné, avšak velkolepé chrámové stavby, které předčily vše, co dosud ve světě viděl. Jeho zpráva vzbudila nebývalý zájem veřejnosti a do tehdejší francouzské Indočíny se vypravili další cestovatelé i badatelé.
-
Za drakem do Chýnovské jeskyně
Jeskyně leží na úbočí Pacovy hory vysoké skoro 600 metrů nad mořem, 2 kilometry od města Pacova a desítku kilometrů od Tábora. Je to naprosto unikátně modelovaný jeskynní prostor s mimořádným zbarvením stěn a stropů. Jeskyně byla objevena v roce 1863 a po pěti letech už přivítala první návštěvníky. Byla první jeskyní na území Čech a Moravy, která byla pro veřejnost zpřístupněna. Dodnes si zachovává svůj původní romantický ráz. Je největším zimovištěm netopýra řasnatého v Evropě. Vznik jeskyně se odhaduje na 700 milionů let.
-
Po Brně jen tak...
Pel zrozeného dne visel nad krajinou. Kosmický chrám se chystal znovu na velkolepou obnovu Měsíce, náš malý státeček na velké státní kroky a já mířila do moravské metropole, do Brna. Tentokrát ne pracovně, ale nahlédnout do prastaré duše města, obdivovat tajuplná zákoutí a nalézt alespoň některé z otisků jeho paměti.
-
Prokleté incké zlato
Kdo by nechtěl vidět na vlastní oči zlaté poháry, masky a kouzelné šperky, jedním slovem mýtické zlato pokladu Inků, exponáty z Muzea zlata v peruánské Limě. Stačí zajít na výstavu "Prokletí zlata – 1000 let zlata Inků", která se koná v prostorách Nejvyššího purkrabství na Pražském hradě. Za doprovodu hudby země pod Andami se prezentují našemu oku poháry zlata, ďábelsky se šklebící masky, náušnice a dary na cestu do minulosti. Jsou tu vystavovány nejkrásnější unikáty vysoké historické hodnoty, prohlášené za světové kulturní dědictví. Kompletní posmrtná maska panovníka je viděna poprvé mimo Peru.
Zeměpisné podmínky
Nahlédneme do světa, který je pro nás v čase i prostoru velmi vzdálený. Na základě historických pramenů ukazuje výstava, jaké drobnosti vyhrávaly války a také omyly vojevůdců, útrapy Španělů i domácího obyvatelstva a nesmyslně prolité krve. Vše je v Nejvyšším purkrabství Pražského hradu ke zhlédnutí do 31. května 2009. Zeměpisně Peru leží na západě Jižní Ameriky. Díky své zeměpisné poloze zasahuje do různých klimatických a vegetativních pásem. Je rozděleno na oblast tropickou, pobřežní a horskou. Většina srážek spadne na východní straně And, kde pramení mnoho "amazonských" řek. Strmé pohoří And se táhne od severu na jih Peru. Vrcholy s nadmořskou výškou kolem 6 tisíc metrů jsou pokryty věčným sněhem a ledem. Archeologické dědictví peruánské kultury začalo asi 2000 let před naším letopočtem. Největším archeologickým problémem v Peru bylo vykrádání hrobů, ze kterých se získávalo zlato i stříbro, keramika a tkaniny. Nejúplnější informace o kultuře, svědectví, politických, sociálních a náboženských základech se získávají právě z hrobů.
Archeologie
I přes příslušné zákony a pokuty byla z Peru propašována vzácná svědectví dějin Peru. Předměty se dostaly především na americký a evropský trh s uměním. Údajně jeden vyzkoumaný hrob poskytuje více informací než stovky nelezených předmětů. Příkladem toho jsou nálezy z hrobů knížat ze Sipanu. Díky rivalitě mezi vykradači hrobů byl objeven v roce 1987 bohatý hrob. Jednalo se o jeden z největších nálezů zlata ve 20. století.
Hospodářství
Úspěch Inků se zakládal na vynikající organizaci hospodářství. Pracovní síla a čas byly optimálně využívány. Zajištění šíření informací na 40 tisíc kilometrech dlouhých silnic, na délce, která se rovná délce rovníku na zeměkouli, bylo hustou sítí štafetových běžců. Ani Španělé tento komunikační systém nenechali zchátrat.
Řemeslo
V andském regionu se využívaly četné řemeslnické techniky, včetně jednoduchých nástrojů. Nepoužívalo se žádné železné nářadí, hrnčířský kruh, kolo ani kladkostroj. Architektonická práce Inků budí obdiv dodnes. Především přesnost opracování obřích kamenných kvádrů přivádí Evropany v úžas. Jednou z méně patrných vlastností budov je jejich odolnost proti zemětřesení. Zdi bez omítky byly z nepravidelných tvarovaných mnohoúhlových kamenů, které se po zemětřesení dostaly zpět do původní polohy. Při zemětřesení se vrstvy totiž posouvaly proti sobě, aniž došlo ke zřícení. Keramika denního použití se uplatnila díky promyšlené funkčnosti.
Velký význam měla v andském regionu výroba tkanin. Její počátky sahají až do 9. století př. n. l. Nejjemnější ruční tkaniny světa pocházejí právě z Peru. V období incké říše bylo vyvinuto standardní oblečení úředníků.
Incký stát
Incký stát byl rozdělen hierarchicky a základem bylo prosté obyvatelstvo. Daně platili ženatí muži mezi 25-50 lety. Největší autoritou byl Inka se svými 4 poradci ze 4 částí země. Politická moc se vykonávala prostřednictvím věštby. Umění andských národů bylo silně ovlivněno symbolikou, ve které se odrážely základní náboženské rysy. Jednou ze zásad andského myšlení v horizontu kolem 1000 let př. n. l. byla dualita, tedy že všechny věci jsou v páru. S dobytím inckého státu se ztratily mnohé důkazy peruánského kovotepeckého řemesla. Většina byla přetavena na mince nebo pruty. Ze zpráv je známo, že i stěny byly obkládány drahokamy. V dnešních sbírkách se nacházejí většinou menší předměty jako šperky, předměty používané v oblasti náboženství a věci denní potřeby a figuríny.
Symbol Slunce
Před příchodem Evropanů do Peru neexistovalo v zemi peněžní hospodářství. A drahé kovy neměly materiální, ale jen duchovní hodnotu. Zlato bylo pokládáno za symbol Slunce a stříbro za symbol Měsíce. V inckém státě mělo používání kovů přísné předpisy a bylo závislé na postavení majitele. Šperky nosili hlavně muži. Typické byly náušnice a široké náramky a kulaté kotouče podobné zrcadlům, které se nosily jako přívěsky na hrudi. Šperk měl vedle svého klasického významu i funkci amuletu.
Dobytí Peru
Již v roce 1527 došlo k prvnímu kontaktu mezi Španěly a obyvateli říše Inků. Dobyvatel Francisko Pizarro dostal od španělského dvora svolení k dalším expedicím. Při další z nich "ošidil" svého partnera Diega Almageru, a to vedlo k nesrovnalostem mezi bývalými partnery. Za další dva roky vypukla mezi syny inckého náčelníka v podstatě občanská válka. Kmeny, které se staly nepřítelem náčelníka Atahualpy, se staly spojenci Španělů, což Španělé přijali. Španělé byli přijati za polobohy, a to urychlilo dobytí Peru. Inkové chápali vojenské vítězství jako převahu bohů křesťanských nad bohy inckými a bez problémů se jim podřídili. Pod záminkou, že Atahualpa plánuje povstání proti Španělům byl v roce 1533 odsouzen k smrti a zardoušen.
Armáda a války
Pomocí rozvinuté techniky zpracování kovu mohly být vyrobeny hodnotné jedinečné kusy. Hlavní šperky určené pro náboženské účely byly vyhotoveny z drahých kovů. Na ostatní předměty, lékařské pomůcky, zbraně a nářadí bylo použito stříbro a měď. Kovy byly zpracovány také v kombinaci s jinými materiály. Typické bylo vykládání polodrahokamů, případně malování červenou barvou. Rychlá a rozsáhlá expanze inckého státu vedla k tomu, že válčení bylo považováno za typickou vlastnost incké kultury. Význam války se v inckém regionu lišil od pojetí evropského vedení války. V keramice najdeme četné zobrazení válečníků. Zajatci byli usmrcováni jen tehdy, když se odmítali trvale podřídit podmínkám Inků.
V první řadě válečný úspěch a vítězství považovali Inkové za svrchovanost jejich bohů nad bohy ostatních kmenů. Incká armáda byla občanskou armádou a každý plátce daně mohl být povolán do vojenské služby. Velení měli členové inckých rodin.
Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 04/2009.
-
Teotihuacán - Indiánská slavnost Slunce
Bezmála dva tisíce let se každým rokem scházejí tisíce lidí nedaleko hlavního města Mexika, aby přivítali jarní slunce v jeho největší síle. Slavnost se koná 21. března v den jarního slunovratu na prostranství s pozůstatky velkolepého města, kterému staří Aztékové dali jméno Teotihuacán – místo, kde se lidé stávají bohy. Každý návštěvník sem přichází s přáním vstřebat něco ze životodárně a věčně se obnovující energie ve chvíli, kdy pevně věří, že má slunce největší sílu. To by mu mělo napomoci k překonání všech strastí, nemocí a neštěstí po celý rok až do dalšího jarního slunovratu.
-
Etický kodex cestovatele