Archiv časopisu | 2009
-
Klášter v Klosterneuburgu
-
Konzumnímu brojlerovi otázky zapozevěné
O člověku, ideologii či organizaci nejvíce vypoví reakce na otázky, na které příslušná ideologická soustava nemá odpověď. Jsou to právě ony, které tuto soustavu myšlení oddělují od Pravdy, od vibrace Stvořitelovy. Pro ateisty je to otázka po smyslu existence lidského života a života vůbec. Pro katolíka otázka, proč Bůh nemluví se svým zástupcem na Zemi, pro islámce džihádistu je to dotaz, zda jemu osobně anděl přikázal činit atentáty. Pro uctívače trhu otázka, kdo je vlastně oním věřitelem, kterému všichni dluží, a jak k těmto penězům přišel, že je může půjčovat. Pro uctívače demokracie, neboli vlády lidu otázka, kdo zákony umožňující a podporující rozmach parazitních vrstev společnosti odhlasoval v parlamentech a zda ti, kteří je do parlamentu volbami vyslali, nehlasovali podle pseudoafér, kýmsi organizovaných v tisku. U těchto posledních otázek zůstaneme.
-
Osobní příběh každého z nás skrývá klíč k naději… – rozhovor
PhDr. PATRICIE ANZARI, CSc., je přední představitelkou transpersonální psychologie v České republice s dvacetiletou praxí. Jejím hlavním zaměřením je hluboká práce s osobním příběhem klienta, osvobození jeho osobnosti od energetických, emočních a spirituálních bloků. Rozvinula zcela originální metodu partnerské spolupráce terapeuta s klientem, dotýkající se všech rozměrů lidského bytí, jejímž posláním je směřování k úctě k životu, vděku za život, vnitřnímu štěstí ve službě dalším bytostem a nalezení smyslu osobního příběhu.
-
Cagliostro, Casanova a tajemný hrabě Saint-Germain - Skutečně historické osobnosti obklopené fantastickými legendami
Krajina v bezprostředním okolí proslulého italského jadranského letoviska Rimini je rovná a plochá, jako by ji v geologicky dávné minulosti také pokrývalo nedaleké moře. V horkém letním oparu působí vesnická stavení podél cesty dojmem spáče, kterého svou přítomností budíme z odpoledního neklidného spánku. Nečekaně rychle se před našimi zraky začínají zdvihat štíhlé a vytáhlé vrchy zakončené divokými skalami.
-
Honeckerův bunkr
-
Účinky mikrovlnných zařízení na potraviny a člověka
-
Modlitba
Mám pár koníčků, které mi sice život komplikují, ale kterých se prozatím nehodlám vzdát. Jedním z nich je návštěva Aukra, kde neustále dražím knihy do už tak přecpané knihovny, a druhým je denní prolézání nejrůznějších blogů. I když si říkám, že tam nepolezu, protože je to jen stres, vždy se nechám znovu nachytat.
-
O štěstí
-
„Vhledy“ Pavla Smetáčka – rozhovor
"Přes svou nemalou zvídavost, či právě pro ni, jsem se od dětství snažil následovat každou stopu dlouhodobě vlivných a platných hodnot, na rozdíl od četných mělce založených, pomíjivých a vzájemně mimoběžných hodnotových zkratů, jež mě vždy skoro úplně míjely," píše ve své knize nazvané Jsem asi umí(r)něným tradicionalistou klarinetista, saxofonista, skladatel, aranžér, kapelník (uměleckým vedoucím Traditional Jazz Studia je od roku 1959), někdejší posluchač Katedry hudební vědy při Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, publicista a nakonec i profesionální diplomat Pavel Smetáček.
-
Šišinka
Psala jsem už o zvířatech, která jsem v životě potkala. O těch, jejichž osudy ve mně zanechaly nějakou stopu. Ale nepsala jsem o vlastních kočičkách. Proč? Dokud žila Šišinka, necítila jsem potřebu o nich psát. Proč bych o ní mluvila, když jsme sdílely společný prostor i čas? Pokud věci fungují, snažím se je žít. Nejlíp jak umím. Naplno i s tím vědomím, že všechno na tomto světě je jen dočasné. Smrt je součástí našeho života a bez ní by byl narušen přirozený řád světa. Víme to, a přece vždy a znovu bolí. Ale kdybychom občas neplakali, citově bychom okorali. A pláč, který lemuje cestu našich blízkých za hranice tohoto světa, je vláhou, která nám pomáhá jít dál po cestách nám vyměřených. Mluvím o lidech, ale platí to v jisté míře i o našich zvířecích kamarádech.