Zpracovala Eva Dědková
podle knihy Michia Kushiho a Alexe Jacka: Makrobiotikou ke skutečnému zdraví
vydalo Nakladatelství SVÍTÁNÍ plus, s. r. o.

Stále převládá názor, že pokud se máme mít dobře, musíme se hlavně dobře najíst. Zvláště starší generace nemíní přejít na zdravější potraviny, nevěří a mnohdy ani věřit nechce dnes už známým informacím o tom, že mléko, vajíčka, maso, bílá mouka a cukr tělu vůbec neprospívají.

"Tělo má jít do hrobu zhuntované" je oblíbená obrana těch, pro které jsou grilovaný steak, klobásy, bůček a jitrnice spolu s koláčky, koblížky, chipsy a slazenými limonádami každodenní nutností, a zeleninu znají jen jako kousek papriky či rajčete přiložený vedle hromady masa pro ozdobu.

Asi už většinou víme, že takové jídlo není nejzdravější, ale pořád si myslíme, že pokud přijde nemoc, léky nám rychle pomohou. Je jich přece tolik a na jejich vývoj je vynakládáno stále větší množství peněz. Věříme reklamě, která propaguje prodej, a nepřináší výhody ani peníze nám, ale majitelům velkých společností.

Proč je pak ale případů onemocnění chronickými nemocemi daleko více, než tomu bylo před desítkami let? Proč i dnes umírají lidé v bolestech a předčasně? Proč je téměř v každé rodině rakovina nebo cukrovka? Proč jsme na prvním místě na světě v počtu lidí, kteří umírají na rakovinu konečníku?

Možná je stále málo informací v tisku, málo knih, málo TV pořadů o tom, že stačí jen zdravě jíst a vyhneme se tak řadě zdravotních problémů. O léčbě stravou toho moc nevíme a mnohdy ani vědět nechceme. Máme právo volby.

Kdo má zájem, může se poučit z historie

V ní nalezneme řadu dokladů o tom, že právě strava je lék. Několik velmi přínosných příkladů uvádíme: "Zdravá strava je jedním z nejdůležitějších zdrojů osobního růstu, zatímco škodlivá strava vede ke vzniku onemocnění." Čarakasanhita, indické lékařské dílo, 1. stol. n. l.

Řecký lékař Hippokratés definoval zdraví jako dosažení souladu se světem přírody a nemoc jako disharmonii a nerovnováhu. Jeho léčebná strava spočívala v tom, že se pacientovi při každém jídle po dobu 10 dnů podávala pravidelně doměkka uvařená ječná zrna, nemocný mohl dostávat i polévku (vývar), stejně jako rozmanité druhy zeleniny. Nejdůležitější však byla obilná zrna, která se podávala pacientovi až do uzdravení.

Většina proroků, mudrců a světců Starého zákona se stravovala velmi prostě, ve stravě u nich převládaly obiloviny a jiná rostlinná potrava. I Ježíš jedl hlavně celozrnné obiloviny, zeleninu a příležitostně ryby. K uzdravení mnoha lidí využíval nebeskou a zemskou energii, léčil hlavně dotekem, při němž předával nemocným, chromým a umírajícím energii. Těm, které vyléčil, pak dal pokyn, aby dodržovali dietu složenou z celozrnných potravin.

Ve Vnitřní knize Žlutého císaře, která je nejstarší lékařskou knihou světa z doby před 5 tisíci lety, je pro dnešního člověka mnoho velmi zajímavých informací. Moudrý lékař Čchi Po Žlutého císaře přesvědčuje, že vládce by měl jít druhým příkladem a uplatňovat by měl mírumilovné, nenásilné metody, musí umět dávat i brát, ustupovat. K prosazení autority silou by se měl uchylovat až jako k poslední možnosti. A také, že pro válku a mír ve společnosti platí tytéž principy jako pro zdraví a nemoc v lidském těle. Má li se stát vládcem Číny a přinést světu mír, musí být schopen nejdřív vládnout sobě. Pokud by si nedokázal udržet zdraví včetně klidné mysli a zdravého úsudku, pak by i v celé říši nevyhnutelně zavládl zmatek. Ve světě vše utváří jin a jang neboli pozemská a nebeská síla. Zdraví je definováno jako uvedení těchto sil do vzájemného souladu. Nejlepší cestou k tomu je správný výběr potravin a jejich příprava. Čchi Po císaři říká, že v případě nemoci mají být člověku podávány ke každému jídlu najemno povařené jáhly nebo rýže, a to deset dnů. Žlutý císař podle legendy zajistil starověké Číně mír a prosperitu. To, co dennodenně jíme, významně ovlivní naše zdraví dnes i v budoucnu.

Snad se ale konečně blýská na lepší časy

S příchodem 21. století vydala americká vláda zrevidované předpisy o vhodné stravě. Nabádají "k využití rostlinné stravy jako základu jídelníčku" a prohlašují celozrnné potraviny za základ zdravé životosprávy. V tomto doporučení americké vlády se píše: "Existuje mnoho způsobů, jak můžeme vytvořit zdravé stravovací návyky, které se z velké části orientují na makrobiotickou stravu, ale vždy je třeba vycházet ze tří skupin potravin: obiloviny, ovoce a zelenina." V roce 2000 vydalo nové směrnice Americké sdružení pro výzkum srdečních onemocnění (AHA); vyzývá v nich ke konzumaci obilovin a celozrnných potravin jako základu jídelníčku, další složku stravy by pak měly tvořit ovoce a zelenina, snížit by se měl podíl potravin živočišného původu. AHA také schválilo vyváženou vegetariánskou stravu, která neobsahuje potraviny živočišného původu, jako zdravou a dostačující výživu. Naše tělo v dospělosti nepotřebuje konzumovat živočišné potraviny. Rostlinné bílkoviny mohou poskytnout dostatek esenciálních i neesenciálních aminokyselin (jsou obsaženy v obilovinách, luštěninách, zelenině, semenech a ořeších), pokud pocházejí z různých zdrojů a přísun kalorií je dostatečně vysoký, aby pokryl energetické potřeby. Rovněž Americký ústav pro potraviny a léčiva uznává celozrnné potraviny jako základ zdravé výživy, nedávno schválil text na obaly potravin: "Jídelníček, který obsahuje významný podíl celozrnných potravin a malý podíl tuku, může přispět ke snížení rizika vzniku srdečních onemocnění a určitých druhů rakoviny."

Makrobiotická strava je založena na celozrnných obilovinách, zelenině, mořských řasách, luštěninách a obsahuje jen minimum produktů živočišného původu. Makrobiotické potraviny jsou vypěstovány pokud možno organicky, zpracovávají se tradičním a přírodním způsobem, neobsahují cukr, bílou mouku, chemické látky ani jiné zdraví škodící přísady.

A toto vše přináší ovoce

K makrobiotickému způsobu stravování se hlásí Madonna, Tom Cruise a celá řada dalších známých osobností. Učitelé makrobiotiky a kuchaři specializující se na makrobiotickou stravu byli pozváni do Bílého domu, Kapitolu, do sídla Organizace spojených národů, aby tam informovali o přínosu této stravy, a aby vařili pro lidi na těch nejvyšších postech. Speciální strava pro astronauty, kterou v současné době vyvíjí NASA, je složena převážně z přírodní (natural) rýže, čočky, z placek z kukuřičné mouky, zeleniny a ze zákusků s amazake (sladidlo z rýže).

Makrobiotika může sloužit jako prevence některých druhů rakoviny, může významně přispět ke snížení krevního tlaku i k výraznému snížení počtu vzniku srdečních i řady dalších chronických onemocnění.

Navíc ještě výsledek jednoho výzkumu: Při porovnání zkoumaných makrobiotiků s bostonskými maratonci (tito mají nízkou hladinu cholesterolu, při níž se téměř nevyskytují srdeční onemocnění) měli makrobiotici hladinu cholesterolu ještě nižší než zmínění maratonci!

Kniha Michia Kushiho a Alexe Jacka Makrobiotikou ke skutečnému zdraví (z níž jsou čerpány informace v tomto článku) může sloužit jako užitečný lék pro lidstvo ve 21. století. Cílem autorů je pomáhat v prevenci a léčbě více než 200 nemocí a poruch, nabízejí stravovací směrnice pro zdravé i nemocné lidi žijící v mírném klimatickém pásu spolu s informacemi o životním stylu, prostředí, fyziognomii i doplňkových léčebných metodách, např. o masážích šiacu, uzdravování dotekem, meditacích.  Kombinují tradiční poznatky z oblasti zdravé výživy s poznatky moderními a s praxí. Strava je v knize považována za základ zdravého šťastného života.

Pokud se uvedené změny podaří prosadit na celém světě, bude to trvat celá desetiletí, ale je to dobrá cesta k tomu, jak by společnost mohla být zdravější a mírumilovnější.

 Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 05/2015.