Rozhovory
Známí herci, zpěváci, spisovatelé, skladatelé, politici, ale také s lékaři, léčitelé či šamani - ti všichni nám mají co nabídnout a ti všichni mohou pro nás být inspirací. Ne každou takto významnou osobnost je však možné v reálném životě potkat osobně, natož se s ní a jejími myšlenkami blíže seznámit.
Právě proto známé osobnosti odpovídají redaktorům internetového časopisu Phoenix na otázky nejen z oblasti esoteriky, ale také z jejich soukromí či pracovních aktivit. Naši redaktoři vás pak pravidelně s odpověďmi známých osobností seznamují. Vracet se vždy vyplatí ;-)
Další témata: Zdraví, Psychologie a vztahy, Esoterika a víra, Nadpřirozeno, Jídlo, Výlety, Pohlazení, Ostatní
-
U malíře, který vidí obraz jinak – rozhovor
Chodím po Strakonicích. Začalo pršet jako z konve. Jsem chlap, deštník nenosím. Poutač zve na výstavu do místní galerie. Zaujme mne jeden z obrazů píseckého mostu. Kdo by jej neznal. Ten most a celá kompozice vypadá přece ve skutečnosti jinak. Jsou jen dvě možnosti. Buďto písečtí most zrekonstruovali, nebo si malíř Valentin Horba vymýšlí. Začal jsem hledat autora. Ale internet je všemocný. Netrvalo dlouho a sedím v malířově ateliéru.
-
Starý mim, mladý clown Borise Hybnera - rozhovor
Není důležité, kdy to řekl, důležitá je obecná platnost té myšlenky. Hledat, nacházet, nacházet a hledat. Věčný koloběh života, na kterém žádná doba nic nezmění. Život a v něm určující momenty, kterých si můžeme, ale také nemusíme všimnout. Okamžiky, jejichž smysl se dá pochopit až zpětně – nebo také vůbec ne.
-
Tajemství hlíny umělecké keramičky Štěpánky Baškové – rozhovor
Štěpánka Bašková a její muž ing. Jan Svatoš žijí v Kostelci nad Černými lesy, městě, jehož nedílnou součástí je už po několik století keramika. Oba jsou jí okouzleni, i když každý jinak. Zatímco Štěpánka na svých mísách, vázách či keramických kalendářích vytváří nezaměnitelné snové krajiny, Jan spolu s ing. arch. Michaelem Třeštíkem jdou cestami sběratelů. Nově založená stálá expozice černokostelecké umělecké keramiky dvacátých až sedmdesátých let 20. století ve zdejším Muzeu hrnčířství je jejich dílem. Max Länger kdysi řekl, že hlína je nejprostší, nejchudší i nejbohatší materiál a jediná surovina, která nikdy nezavdala příčinu k válkám a válečným nájezdům. Fakt, který si málokdy uvědomujeme, protože ta prastará hmota je všude.
-
Zamyšlení Kateřiny Macháčkové – rozhovor
"Už v dětství jsem se trápívala při sledování krasobruslařských a jiných soutěží tím, že nevyhrávají ti, co se mi nejvíce líbí, nebo ti, kteří mají největší úspěch. Bylo mi řečeno, že tam, kde nepadají góly, nebo se neběhá na čas, to nebývá nikdy spravedlivé. Tento pocit bezpráví na všech frontách mě provází celý život. Pravda, je to zase jen bezpráví subjektivní, protože právě nepadají ty góly a neběhá se na čas. Uzavřena půl století za čtyřmi (či třemi) divadelními stěnami, pociťuji tento problém pochopitelně hlavně v divadle.
-
Jak můžeme sami a jednoduše pracovat s energiemi a pomáhat tak sobě i druhým – rozhovor
-
Dvorek Olbrama Zoubka – rozhovor
Spíš by se chtělo říct Dvůr, protože přilehlý prostor Zoubkova ateliéru je jako předsálí zaplněné sochařovou fantazií – shromážděním cementových soch, které ač rozestavěny bez určitého záměru, jsou přesto jakýmsi záhadným způsobem propojené ve zvláštním vyjádření hmoty, které lidská ruka vtiskla duši. Mám je ráda – nepřirozeně nakloněné, modré se zlatými vlasy, i ty, které v úbytku těl symbolizují utrpení a rozklad. Nedeprimují, protože i to je součástí života. Zajímají mě jejich gesta – a také to, jaký význam jim přikládá sochař Olbram Zoubek…
-
Se Štěpánem Rakem a Alfredem Strejčkem nejen o Komenském – rozhovor
Když jsem koncem loňského roku obdržela pozvání na koncert Vivat Comenius s protagonisty Štěpánem Rakem a Alfredem Strejčkem, konaný při příležitosti křtu výboru z Obecné porady o nápravě věcí lidských (křtu a knize Obecná porada o nápravě věcí lidských byl věnován článek v letošním čtvrtém čísle Phoenixu) v předvánoční vyšperkované Praze, netušila jsem, jak dalece a niterně mne v živě podaném přednesu zaujmou nejen hluboké, nadčasové a zároveň velmi aktuální myšlenky Komenského, ale hlavně mne oslovila forma podání spočívající ve skloubení s originálním a přitom citlivým hudebním zpracováním.
-
Životní filozofie Antonie Hegerlíkové – rozhovor
Byl konec října, listy ze stromů rychle opadávaly a na zažloutlých plochách trávníků chodovského sídliště se začaly tvořit zářivě barevné koberce.Krásný podzim. Jenomže to odpoledne pršelo a paní Hegerlíková byla nachlazená. Přesto nás přijala. Tato výborná herečka a příjemná paní má velmi moudrou životní filozofii: "Co vysílám do světa, to se mi vrací a neumřít, dokud jsem živá. Jsem vděčná za každou minutu života, vždycky jsem ho žila a žiju se vším všudy, naplno s radostmi i strastmi."
-
Pozdrav z Tibetu Magdaleny Pulicarové – rozhovor
Když jsem před mnoha lety četla stať PhDr. Lumíra Jisla o tibetských obrazech, vyšla ve druhém svazku Umění čtyř světadílů, pod názvem Krása a ošklivost tibetských obrazů, ani ve snu mě nenapadlo, že se jednoho dne setkám s jeho dcerou. Výsledkem setkání nebyl jen tento krátký rozhovor, ale hlavně nepřeberné množství materiálu, který čeká na utřídění, zpracování a zveřejnění. Ale to předbíhám.
-
Doteky Luby Skořepové – rozhovor
Bylo horké srpnové odpoledne, seděla jsem na zápraží před její chaloupkou kousek od Malé Skály a pozorovala ořešák. Mezi stromy poletovali ptáci, skoro to vypadalo,že je má ochočené. V rohu zahrádky je ohromný keř modrých hortenzií, rybízu, bezinek, angreštu , trsy levandule a popínavá růže. Jak si tak odpolední slunce hrálo se zelení stromů, najednou jsem si všimla, že jeden kmen má podobu ukřižovaného. Ale nejspíš zapracovala fantazie. V otevřeném okně stála keramická váza s kytkou.