Protirakovinné vlastnosti potravin (5)
Dnes již po páté vás seznamujeme s běžnými potravinami, které se snadno mohou stát vašimi léky, jak nám ostatně radil už "otec" lékařů Hippokrates. Pokud je zařadíte do svého jídelníčku tak často, jak vám vaše chuť dovolí, uděláte mnoho pro své zdraví a ještě budete šetřit svoji peněženku, protože nebudete muset vydávat peníze za léky, které mají navíc vedlejší účinky. V případě čokolády vám asi nebude dělat problémy starat se o své zdraví - co myslíte?
Z historie čokolády
Kakaovník rostl divoce patrně v okolí řeky Amazonky a Orinoka, a pěstovat ho pak začali Mayové před více než třemi tisíci lety naYucatánu v Mexiku. Mayové, ale i jejich nástupci Toltékové, a hlavně pak Aztékové, si kakaových bobů velmi cenili, používali je dokonce i jako platidla,. Především z nich však vyráběli hořký kořeněný nápoj xocoatl. Aztékové věřili, že jim cacahuaquahuitl (tedy kakaovník) daroval bůh Quetzalcoatl. A když v dubnu roku 1519 přistál u mexického pobřeží, v místech dnešního státu Tabasco, dobyvatel Hernan Cortés, nastal konec aztécké civilizace a počátek invaze čokolády do celého světa. Už v roce 1582 dorazily do Španělska první zásilky kakaa, a to se pak postupně šířilo po celé Evropě. Ovšem nápoj xocoatl, který tehdy popíjely národy ve Střední Americe, byl něco zcela jiného než to, co známe dnes pod názvem čokoláda. Tehdy se kakaové boby pražily a pak drtily, aby se z nich získala kakaová pasta, k níž se pak přidávala voda a různá aromatická koření, zvláště pak pepř, paprika a skořice. Hmota se poté zahřívala, až na povrch vystoupilo kakaové máslo. Poté se vše šlehalo, dokud nevznikl napěněný hustý nápoj, který se pil studený. Ostatně sám název čokoláda vzešel ze zvukomalebného popisu šlehání xoco (hluk) a atl (voda). Evropané přejali způsob přípravy, ale místo koření začali přidávat cukr, aby snížili hořkost tohoto nápoje. A tím čokoláda dostala onu božskou chuť, díky níž se tak rychle rozšířila po celé Evropě.
Účinné látky obsažené v čokoládě
Kakaové boby obsahují 50 až 57 % tuků, a tyto lipidy jsou většinou nasycené, z nich je 35 % kyseliny stearové a 25 % kyseliny palmitové. Ovšem značná část lipidů pochází z kyseliny olejové (35 %), což je mono-nenasycená mastná kyselina, která se jinak vyskytuje především v olivovém oleji, a je známa svými příznivými vlivy na kardiovaskulární systém. A navíc, hlavní tukovou složku, tedy kyselinu stearovou, tělo vstřebává jen obtížně a navíc se část z ní (kolem 15 %) v játrech mění na kyselinu olejovou. Hořká čokoláda by se tedy dala zařadit mezi potraviny neutrální z hlediska dopadu na obsah cholesterolu v krvi.
Ovšem naprosto jiná situace nastává u čokolády mléčné, kde větší či menší část obsahu tuků tvoří tuky mléčného původu, anebo tuky rostlinné, použité jako náhražka. Hořká čokoláda, ačkoli obsahuje velké množství cukru, má relativně nízký glykemický index, rozhodně nižší, než třeba bílý chléb (spíše srovnatelný s indexem pomerančového džusu). Přesto však, kvůli vysokému obsahu tuků a cukrů, je čokoláda vysoce kalorická a měla by se konzumovat umírněně.
Zdravotní účinky hořké čokolády
Když se však hovoří o blahodárných účincích čokolády, nejde o obsah tuků či cukrů, ale o vysoký obsah polyfenolů. Jediná kostička černé čokolády obsahuje dvakrát více polyfenolů než sklenka červeného vína nebo šálek správně vyluhovaného zeleného čaje. Hlavní polyfenoly, které se vyskytují v kakau, jsou katechiny, stejné jako v zeleném čaji. Z těchto molekul se vytvářejí polymery, proanthokyanidiny, které mohou činit 12 až 48 % hmotnosti kakaového bobu. A vzhledem k tomu, že tyto proanthokyanidiny jsou uznávanými antioxidanty, není divu, že kakao vykazuje stejné vlastnosti. Z dosud provedených výzkumů vyplývá, že čokoláda, a především hořká, má nebývale vysokou antioxidační schopnost: šálek horké čokolády zaručí antioxidační aktivitu pětkrát vyšší než šálek černého čaje, třikrát vyšší než šálek zeleného čaje a dvakrát vyšší než sklenka červeného vína. A právě velmi vysoký obsah polyfenolů je považován za hlavní příčinu vysoce příznivého působení čokolády na lidské zdraví.
V historii byla čokoláda považována nejen za lahodnou pochoutku, ale především za lék na nejrůznější potíže, zvláště na angínu a problémový krevní oběh. A tento pozitivní vztah mezi čokoládou a zdravím přetrvával až do konce 19. století, kdy skončil s nástupem průmyslové výroby čokolády, z níž vycházely výrobky obsahující příliš mnoho cukru a příliš málo kakaa (a tedy i polyfenolů). Až tehdy začala být čokoláda vnímána jako věc zdraví škodící.
Čokoláda snižuje vysoký tlak
Až dosud se především studoval vliv čokolády na kardiovaskulární nemoci. Zkoumali se lidé z oblastí, kde se kakao konzumuje opravdu hojně. Tak například Indiáni Kuna z ostrovů San Blass, souostroví u břehů Panamy, mají velkou spotřebu kakaa a připravují si z něj nápoj stejnou metodou, jakou používaly dávné civilizace. Lidé tady pijí kolem pěti šálků kakaa denně (a mnozí i podstatně více) a navíc používají kakao jako ingredienci do řady jídel. Obyvatelé těchto ostrůvků vzbudili zájem vědců především proto, že ačkoli je jejich strava velice slaná, a sůl, jak známo, bývá příčinou zvýšeného krevní tlaku, tak zdejší lidé mají naopak tlak velmi nízký. A přitom to není zapříčiněno geneticky, protože osobám ze stejného kmene, které se však z ostrovů přestěhovaly na pevninu, tlak rychle stoupl.
Kakao má patrně tak příznivý vliv na kardiovaskulární systém, protože to je výkonný antioxidant. Je prokázáno, že přiměřený příjem kakaa rychle zvyšuje antioxidační schopnosti krve, a tím se omezuje oxidace proteinů, které bývají příčinou vzniku aterosklerotických plátů. Ovšem zde je nutno poznamenat, že tento účinek mizí, když je čokoláda spojena s mlékem, pak jsou totiž polyfenoly absorbovány jinak. Dalším z pozitivních účinků čokolády na kardiovaskulární systém je její schopnost omezovat některé nevhodné funkce krevních destiček, čímž se podstatně snižuje nebezpečí vzniku sraženin.
Kakao působí i proti rakovině
Kakao obsahuje obdobný obsah fytochemických látek jako další potraviny se schopností pre-ventivně bránit rozvoji rakoviny. Bylo zjištěno, že proanthokyanidiny z kakaové pasty jsou schopny zbrzdit rozvoj některých druhů rakoviny, především rakovinu plic. Polyfenoly z kakaa byly příčinou značného poklesu receptoru EGFR, potřebného pro růst rakovinných buněk a angiogenezi. Takže proanthokyanidiny z kakaa jsou schopny, stejně tak jako proanthokyanidiny např. z brusinek, přispět k prevenci rakoviny, protože působí na celou řadu jevů, kterou jsou s rozvojem této nemoci spojeny. Dosud získané výsledky jsou natolik pozitivní, že si čokoláda opravdu nezaslouží tak špatnou pověst, jakou získala v posledních letech.
Každodenní konzumace 20 g hořké čokolády s obsahem 70 % kakaa přináší organismu velmi solidní dávku polyfenolů a může tak velmi dobře přispívat k prevenci kardiovaskulárních nemocí i rakoviny. A preventivní účinek bude ještě lepší, pokud konzumace hořké čokolády navíc pomůže snížit příjem různých cukrovinek a sladkostí, které nejen že neobsahují žádnou kancerostatickou látku, ale navíc zvyšují cholesterol a přispívají k nadváze. Jinak řečeno, pokud připustíme, že konzumace cukru je nedílnou součástí našich stravovacích návyků, protože přináší pocit pohody, tak pozměnění těchto zvyků tak, že běžné sladkosti nahradí hořká čokoláda, může mít zásadní dopad na prevenci chronických nemocí, jako je rakovina. A tvrdí snad ještě někdo, že jíst zdravě, musí být nepříjemné?
Richar Béliveau Ph.D. a Denis Gingras Ph.D.
v knize Výživou proti rakovině, nakl. VYŠEHRAD, H. Čechová
Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 01/2015.