Archiv časopisu | 2010
-
Nechme peníze, ať nám v dobrém slouží (4. – závěr)
Sžíravá touha rozumu po penězích může člověku vzít odvahu hledat svou životní cestu. Peníze však nemohou zodpovědět otázku smyslu života. Lidé tak neustále řeší toto dilema, a to jim brání v pocitu štěstí. Neslyší svůj vnitřní hlas, který jim radí, aby změnili svůj život, neboť nevědí, jakým směrem se mají vydat, a obávají se finančních ztrát.
-
Zázraky z přírody
Již co svět světem stojí, se lidé chtějí navzájem líbit, zbavit se bolístek, nebo jen nějakým příjemným způsobem relaxovat. V dobách, kdy ještě neexistoval rozvinutý (nebo spíše žádný) kosmetický průmysl, produkující sortiment na bázi botoxu a vyráběný nejmodernější nanotechnologií, chemicky nakonzervovaný, s dobou použitelnosti několik let, hledali a využívali vše, co jim příroda poskytla. Dokázali využít různé rostliny, ať pěstované či divoce rostoucích, k získání rostlinných olejů a éterických silic.
-
Strach a přízraky (5) - Paprsky uzdravující víry
Jedno z velice komentovaných míst evangelia, jedno z posmívaných i moudře a pokorně oceňovaných míst je ono, ve kterém se hovoří o víře, která uzdravila. Jedná se o symbolické podobenství, jak někteří lidé tvrdí, anebo uzdravující nevysvětlitelná (tedy – prozatím nevysvětlitelná) moc víry nezeslábla?
Známý lékař mi před lety vyprávěl o podivném setkání. Šel na trh, aby si koupil zeleninu, a přiběhla k němu paní. Děkovala mu hlasitě, na celé tržiště, jak ji zachránil.
Pamatoval se na ni. Dobře se pamatoval.
A právě proto ho ono setkání tak překvapilo, až ucítil zamrazení v zádech. Jako by se mu zjevil přízrak.
Ona paní byla tak nemocná, když ji viděl minule, že pro ni už nebyla možnost záchrany, a poslal ji domů, aby zemřela mezi svými, proč by se měla trápit v nemocnici, stejně by jen čekala na Cháronovu loď, aby ji převezla na druhý břeh.
A teď ona paní byla před ním a, jak se zdálo, jenom kvetla. Pozval si ji do ordinace a vyšetřil ji, zkontroloval staré záznamy a zůstal v ustrnutí.
"Kdyby ta paní jela do Lurd, nepochyboval bych, jak se něco tak neuvěřitelného mohlo přihodit, takhle nevím, vím jenom, že to, co jsem zjistil, popíralo zákony medicíny.”
Když zná člověk dostatečně velký počet lidí, čas od času zaslechne zprávu o nějakém nevysvětlitelném úkazu. Nebývají to jenom rozostřené historky o někom, kdo se někde uzdravil. Není to často jenom naděje vtělená do příběhu. Mohu jmenovat několik podivuhodně uzdravených lidí, které znám. Ti lidé nejsou přízraky. Jsou běžní. Až na to, že se jich dotklo to, co se označuje slovem zázrak. Co je uzdravilo? Víra? Genetická dispozice? Statistická výjimka, která potvrzuje pravidlo o tom, že něco takového není možné?
Sám jsem zažil před časem něco podobného a je to, myslím, dobrá ilustrace k námětu.
Telefonovala mi velice bezradná paní (jedna ze světaznalých žen, které bývají označovány jako celebrity), že ví o tom, jak se zabývám lidmi se zvláštními schopnostmi, a že bych jí mohl pomoci. Oběhla odborníky a nikdo jí nemohl poradit, nikdo jí nepomohl. Její dítě má ekzém a nemůže se ho zbavit.
Vzpomněl jsem si na jednoho léčitele, jehož schopnosti považuji za přízračné. A nabídl jsem jí, že ho oslovím. Není třeba, aby ho navštěvovala, stačí, když mi poví datum narození dítěte a řekne, kde nyní ono dítě je, oba dva údaje potřebuje onen léčitel, aby se mohl na léčeného lépe napojit.
Dala mi je a já na to zapomněl. Za několik dní mi ona paní volala znovu.
Už jsem si chystal omluvu, uvedl bych jí spoustu věcí, které jsem musel vyřizovat, jenže vůbec nebylo třeba se omlouvat. Nadšeně mi děkovala, jak ekzém, jaký její dceru tak dlouho sužoval, zmizel.
Mlčel jsem. Chápal jsem, že kdybych jí řekl, co se stalo, mohl by ekzém zase u jejího dítěte přistát a já bych jí svou vysvětlující omluvou nijak nepomohl. Plaše jsem naslouchal jejímu jásání, že dítě už zase vesele běhá s kamarády a nemusí se trápit, a tvrdila, že bude šířit slávu onoho léčitele. Když jsem mu o tom vyprávěl, jenom se usmál a řekl, že možná onomu dítěti stejně pomohl, aniž by o tom věděl anebo je uzdravil jenom svou pověstí, a tedy víra v jeho pomoc uzdravovala místo něj, ušetřila mu práci. Ale on si přesto nějaké díky zasloužil.
Chodí mezi námi. Jako by to byli přízrační lidé. A přece jsou zcela normální. Jenom se dotkli toho, co jim pomohlo zvítězit nad strachem, dotkli se zázraku.
Přemohli to, co jeden můj přítel nazývá předsudky a co méně ironičtí lidé nazývají přírodní zákony. Žijeme jednak v krajině, ve které na nás číhají přízraky mnoha obtíží, na druhé straně není dobré zapomínat, že žijeme také v zemi zázraků…
Jedna lékařka, která pracovala na několika kontinentech mi řekla, že by si po svých zkušenostech netroufla nějakou nemoc označit jako nevyléčitelnou. Čeho by se tedy měl člověk asi bát? Možná nejvíce je třeba bát se svého strachu.
Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 7/2010.
-
Otevřené dveře Zdeny Kapicové – rozhovor
-
Síla našeho podvědomí (1)
Všichni jsme slyšeli o tom, jakou sílu mají myšlenky. Všichni jsme zkoušeli afirmace, mantry, všichni jsme viděli film Tajemství, četli spoustu moudrých knih. Rádi bychom věřili všem těm krásným myšlenkám, představa je to lákavá, ale jako lidé západní civilizace potřebujeme důkaz, vědecké vysvětlení.
-
Za posvátností umění
Nehledáme někdy v umění i cosi jako slunce i vláhu pro naši duši? Nebo rozmluvu s milovaným člověkem? Nebo přivítání rosou a ptačím zpěvem do nového dne po procitnutí? Co si máme věšet na zdi? Waldorfský pedagog Tomáš Zuzák uvádí případ dítěte, které začalo najednou zadrhávat, koktat, nesoustředilo se a nevědělo se proč.
-
Chléb kváskový a kvasnicový
Když jsem před asi 30 roky kdesi četl pojednání o tom, že se nápadně shodují křivky nárůstu výskytu tzv. civilizačních chorob s pekařským přechodem od zadělávání žitným kváskem na zadělávání chleba pekařským droždím a se zvýšením podílu pšenice v něm, zdála se mi tato shoda příliš jednostranná a umělá.
-
Markézy - Zapomenuté ostrovy Tichomoří
Má první představa o Markézách se zrodila z četby knihy slavného norského cestovatele Thora Heyerdahla, nazvané podle stejnojmenného ostrova Fatu Hiva. Popisuje v ní, jak se pokoušel se svou ženou žít svobodně uprostřed nedotčené přírody bez zátěže výdobytků západní civilizace. Jeho vyprávění mne silně zaujalo a když se našla příležitost na naší cestě do Jižních moří, neváhala jsem a vypravila se spolu se skupinou čtyř přátel na Markézy.
-
Svět zázračných chutí (1) - Experimenty se zdravím
-
Strach a přízraky (4) - Moderní bájesloví
Vyprávěl mi věhlasný učenec, obesílající světové vědecké časopisy, jak se mu těžko pracuje pokud týden nesleduje odbornou literaturu, má pocit, že mu unikla spousta poznatků. V medicíně se například každých sedm let zdvojnásobuje počet znalostí, jaké shromáždila od antických dob až dodneška. Jenomže k tomu, aby mohl onen učenec vědecky pracovat, je třeba nejenom dostatek informací, je třeba i fantazie.