Karel Funk
spisovatel

Motto: BOŽÍ RUKA ZVEDÁ K ZEMI SKLONĚNÉ HLAVY LIDSKÝCH OTROKŮ HMOTY KE HVĚZDÁM A ROZŠIŘUJE JEJICH HRUĎ K NÁDECHU SVOBODY A PRAVDY

Poznejme všudypřítomný vliv planet. Prosvítá všude kolem nás i v nás. Každá planeta je ovládána určitou boží silou, která ji stvořila, dává jí charakteristiku a přemáhá i její negativní vlivy. Tato síla je ovládána "vládcem" planety – jejím archandělem. To, co na nás působí, však není ono viditelné astronomické těleso, ale duchovní úroveň, sféra. Hmotná planeta je pouze jejím fyzickým projevem. Týden tedy obráží sedm prasil, které pulsují naším pozemským světem. Pro nás se projevují nejen ve vlivech sedmi základních těles, ale i v sedmi kovech, sedmi tónech oktávy (viz například už v Řecku – sedm tónů rozezpívané lyry Orfeovy), v sedmi barvách duhy, sedmi životních centrech astrálního a éterického těla (ve východní mystice zvaných čakry, v křesťanské mystice psala např. sv. Terezie o sedmi hradech nitra, nebo viz též biblický sedmidílný Jákobův žebřík), dokonce i v sedmi trpaslících či v pohádce Boženy Němcové Sedmero krkavců. Ba i rčení, že je někdo "v sedmém nebi" kdysi vzniklo ze znalosti sedmi astrálních sfér. Písmo hovoří o sedmi dnech tvoření, přičemž konkrétní výklad těchto sedmi kosmických dnů podala teprve ezoterika posledních tří staletí.

Karel IV. na sebe nechával v Kapli svaté Kateřiny patřit tváře sedmi zemských patronů. Nechal si zde zobrazit tyto svaté: Václava, Ludmilu,  Cyrila a Metoděje, Víta, Prokopa a Vojtěcha. Kdybychom podlehli pokušení ezoterického výkladu (a nevím, že by se o to dosud někdo pokusil), naskýtalo by se přiřazení jednotlivých světců k povaze planet. Náš král nečinil nic bez hlubších pohnutek a znal astrologii i hermetismus, tedy jistě nevybral náhodně ani tyto světce. Můžeme zde odvodit, že ze srdce všech karlštejnských modliteben, jak je tato kaple nazývána, pulsuje snad dosud do aury našeho národa těchto sedm základních planetárních vlivů, které zde Karel magicky upevnil. Začněme Sluncem: zastupuje ho zde svatý Václav, který u nás rozšířil zvěst o slunečním bohu – Kristovi. Václav byl v centru Karlovy pozornosti a stál u zrodu naší státnosti i křesťanské oběti; věrozvěst je pod merkuriánským vlivem poslů slunečních zvěstí a osvěty; jediná žena-světec, Ludmila, laskala něžně své okolí vlivem jediné planety ženského rodu – Venuše; vznětlivý a zrzavý svatý Vít byl zjevně marsický typ... atd.

Uctívání Panny Marie Sedmibolestné

Proč je v Písmu popsáno sedm bolestných situací, kterými prošla Ježíšova matka? Má to hluboký smysl. Původní pojetí uctívání Panny Marie Sedmibolestné nemělo znamenat jen snahu hroužit se do jejích bolestí a litovat ji k uctění její památky, ale hlavně čerpat posilu z její lásky, kterou překonáním těchto utrpení vyzářila. Všechny naše ctnosti, nectnosti i bolesti pocházejí původně ze sil sedmi základních planet. Nejpokročilejší ženská bytost Země, nazvaná Marií, učinila pro lidstvo cosi zlomově významného. Každá z jejích sedmi bolestí měla povahu negativního působení některé planety. Tím, že všemi těmito bolestmi ve své čisté a Bohem naplněné duši postupně prošla, prožila je a proměnila v lásku, zanechala zde živou posilující stopu všem dalším duším. Síla její lásky je může znovu a znovu podpírat. Pokud si Marii nespojujeme s kýčovitě uvzdychaným, ale vyprázdněným katolickým obrazem, můžeme čerpat tuto její lásku a pomoc. Maria jako první v lidstvu překonala svou mohutnou duší pro všechna budoucí pokolení všechny bolesti, celou jejich sedmiplanetární škálu. Přesněji řečeno – zanechala nám v zemské auře tuto možnost. Pokud o možnosti této pomoci plně víme až do hloubi nitra, pak její nebeská duše může pomáhat každému, kdo se ve svém vývoji touží potýkat se svým zlem i utrpením a cítí se k tomu někdy slabý. Jaká škoda, že církev tento hlavní smysl mariánství zprofanovala a zastřela. Bytost Marie není vlastnictvím církve. Jakožto nositelka kosmického ženství prostupuje celým kosmem i sférou Země a může se sklánět až k našim duším. Například dávný tvůrce dominantní mozaiky Madony na hostýnské bazilice zde nechal z obrazu na zem proudit paprsky, které jsou nám vysílány ke spalování negací všech sedmi planet, jimiž mohou být poznamenána naše nitra. Jsou to blesky, které vyšlehují k nám dolů, jako by vystřelovaly mocné obrodné síly tvůrčího božího Slova, Loga, které spaluje vše nízké jako posvátný oheň. Toto zobrazení je symbolickým poukazem, že tyto síly mohou spálit i naše negace, které jsou příčinou tolika neduhů duševních, a tím i tělesných.

Vlivy planetárních úrovní jsou nám trvale k dispozici. Tyto duchovní síly, které působí v atmosféře Země v jednotlivých dnech týdne podle působnosti jednotlivých planetárních sfér, si lze pravidelným cvičením postupně stále zřetelněji uvědomovat. Po určitém zcitlivění pak můžeme časem rozeznávat, že každý den má jiné celkové "zabarvení", jinou náladu a proto i jinou nabídku vstřebávání duchovních ochranných, resp. pomocných sil, či přemáhání sil jim protilehlých. Jako by i vzduch kolem nás a do nás vstupující měl určitou charakteristickou kvalitu, každý den v týdnu jinou. Meditační či modlitební stavy, které jsme zažívali včera, nám dnes možná nejdou vyvolat. Jedním z důvodů – ale nemusí to být ten hlavní - je tedy i odlišné astrální naladění jiného dne. Lze rovněž říci, že jsou to skryté tvůrčí přírodní síly, jejichž působení i souvztažnosti kdysi lidstvo vnímalo. Důkazem toho jsou názvy jednotlivých dnů v angličtině, němčině i některých jiných řečech, které poukazují na planety, vládnoucí každému dni týdne. Jaké štěstí, že se v sedmdesátých letech minulého století nepodařilo tupým technokratům a statistikům prosadit desetidenní celek namísto týdne (lépe by se jim plánovalo a vykazovalo), podobně jako se pokoušeli pragmaticky prosadit pevné datum Velikonoc.

Vliv planetárních archetypů

Naši předkové toto působení znali. Není důvod, proč bychom i my nemohli vyvíjet tutéž snahu o postupné vnikání do těchto skrytých proudů. Ne ze zvědavosti, ale z lásky ke světovému zřízení a pro vědomé začlenění se do něho. Možná to někteří z nás činí i bezděčně, byť v malém. Kdo by třeba nevycítil podobnost sváteční nedělní nálady se sluníčkem a po určitém studiu či zrání i se slunečním Bohem – Kristem či archandělem Michaelem, který souvisí se Sluncem a je – jak praví zasvěcenec – tváří Kristovou. Tyto meditace nás tedy mohou uvést do spojení s tajnými silami přírody, které nás obklopují, pronikají námi, a aniž to možná zatím víme, ovlivňují nás zpoza závoje viditelné přírody. Vždyť jsou to vlastně planetární archetypy, které máme latentně i ve svém nitru. Planetární zřízení má na člověka velký vliv i v době spánku a stavů po smrti. Každou noc v době hlubokého spánku prochází naše astrální tělo a Já částí planetárního světa, neboť každá planeta má své astrální tělo, kterým je její vlastní astrální úroveň určitého povahového zabarvení, určité hodnoty, vlivů i souvztažností k životu zemskému. Toto silové působení není totožné pouze s fyzickým tělesem planety, ale rozprostírá se po celém oběžném kruhu uvnitř sluneční soustavy. Prvním krůčkem k praktickému prožití či vstřebání poznatků astrologie se může stát i zcitlivění se na tyto vlivy. Není samoúčelné, nýbrž může mít užitek pro hlubší vyplnění našeho úkolu na zemi. Tím není co nejrychlejší únik do vzdáleného "duchovna", ale praktická denní aplikace duchovních, mravních a charakterových kvalit do našeho života v hlubině hmoty, v zemské škole. Částečným osvojením si povahy těchto vlivů si můžeme sami vyhledávat, jaká kombinace těchto sil ovládá naši povahu a nálady (i když, samozřejmě, se toto působení kombinuje, resp. usměrňuje působením zodiaku). Pohrajme si i s vyciťováním povahy a vztahu té které planety ke kovu, obilovině či stromu, které k ní patří.

Opravdovou prací na sobě, proměnou nižších substancí našich těl ve vyšší lze dosáhnout i výrazného ulehčení posmrtné kámaloky. Na zemi prokonaná očista má podstatně větší a trvalejší cenu, protože to, co vědomě vstřebáme, se přenáší do dalších životů. Esence získaných čistých sil a schopností bude v příštím vtělení působit mocněji než předsevzetí, která jsme si umínili v kámaloce. To, co jsme vědomě zpracovali a regenerovali v zemském životě, si přenášíme dál jako kauzální zárodek. Tak pro nás ztrácí kámaloka svoji nejhorší tíhu, podaří-li se nám ještě zde pravdivě analyzovat, postihnout, rozvolnit a zušlechtit co nejvíce nastřádaných povahových nánosů. Zcitlivěním na astrální vlivy v denním životě nahlédneme a jednou snad prožijeme radostné znění posvátného planetárního souzvuku nad světem i v nás. Planety zní, hřmí, duní, hymnicky jásají i jemně a intimně šeptají či líbezně hladí v nesčetných kombinacích nálad, vzestupných možností i karmických sítí. Tak v této harmonii zvedá postupně boží ruka k zemi skloněné hlavy lidských otroků hmoty ke hvězdám a rozšiřuje jejich hruď nepoznanou volností mysticky znovuzrozených božích dcer a synů, aby je jednou přimkla ke své domovské hrudi.

Podle poznatků duchovní vědy si proto postupně projdeme duchovní obsahy, kterými nás mohou prostupovat vlivy jednotlivých dnů týdne. Začněme nedělí, protože jejím vládcem je Slunce, od kterého se v našem planetárním systému vše odvozuje. Snad i proto považují některé národy neděli za počátek týdne.

NEDĚLE – SLUNCE – archanděl Michael (kov zlato, obilovina pšenice, strom jasan)

Sluneční síly životní harmonie a lásky harmonizují duši svátečními nedělními vlivy. Otevíráme-li se jim pravidelně, vycítíme znenáhla jejich následující působení. Prozařují v astrálním (cítivém, pocitovém) těle svou aktivní čistotou sirné proudy pudové vášnivosti a chtivosti. Budí nadšení pro pravou krásu a dobro i životní moudrost a rozvahu.

V neděli se snáze vnímá Kristova obrozující moc a síla, která jedině doopravdy řeší naše osudové problémy. Impulsy k činům se proto tento den snáze čerpají z vyšších mravních úrovní. Nitro se snáze harmonizuje s kosmickým Řádem. Mohli bychom vidět asociaci vrcholných slunečních nedělních sil se Sahasrarou, tedy nejvyšším, tzv. korunním lotosem na temenu hlavy, kde po příslušném mystickém vývoji dochází k významnému prožitku, k tzv. mystické svatbě (u jogínů splynutí vyzvednuté ženské energie Šakti s Absolutnem,  v křesťanské mystice se moudrostí očištěná duše, Panna Sofia, zasnubuje Kristovi).

Archanděl Michael prostupuje lidská nitra, která se mu otevřou, hořící tvořivou vůlí dobra, moudrosti a lásky, i sebeobětavé touhy proniknout ke skutečné pravdě za každou cenu a nebát se oběti za její poznání, nalezení a obhájení. Na určitém stupni vývoje dává člověku mystické brnění svatográlských rytířů, prožívajících samu podstatu svatého Grálu. Archanděl Michael dal neosobní odvahu a statečnost Janě z Arku i Janu Husovi a dalším, které doprovázel na hranici, zastíraje je svou aurou svaté neohroženosti, odpouštějící nepřátelům, ale stojící za pravdou. I nám může dávat odvahu v našich malých i větších denních zkouškách. Pomáhá však jen tam, kde bojujeme beze zloby, prospěchářství, ješitnosti.

Negativním nedělním protipólem je pýcha, která pronikla skrze myšlení a cítění až do lidského já.

Pro plnější prožití kladných nedělních proudů je dobré dodržovat tyto pokyny Rudolfa Steinera:

Všechno bezmyšlenkovité jednání,
bezvýznamnou, bezcennou činnost
musíme odstranit, vymýtit z duše.

Ke všemu svému jednání musíme mít dobře uvážené a promyšlené důvody a měli bychom zanechat všeho, k čemu nás nějaký významný, dobře uvážený důvod nenutí. Musíme si osvojit správný úsudek, jenž je úplně nezávislý na jakékoliv sympatii nebo antipatii.  Meditace: Kristus, Světlo světa – "Já jsem s vámi až do skonání světa."

 Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 05/2015.