Mohou děti očkované proti určité nemoci po očkování touto nemocí onemocnět? Jaké je procento úspěšnosti např. u černého kašle? A opět: kde je možno seznámit se s těmito statistikami?

Samozřejmě mohou a onemocní. Dnes dostávají černý kašel nejvíce (ze všech věkových kategorií) právě děti ve věku cca 7 až 14 let. Spalničky a příušnice se objevují u očkovaných mladých dospělých, pro ně mělo očkování jen negativní účinek - posunulo jim vnímavost do rizikovějšího věku. Záznamy jsou dostupné např. na SZÚ, existují různé studie publikované na pubmed.com, kde se diskutuje neúčinnost vakcín, jedna studie dokonce vypočítala účinnost vakcíny proti černému kašli v jedné věkové kategorii na 24 %, v jiné na 41 %! To je na úrovni placeba.

V USA dnes dostávají děti největší počet vakcín na světě, přesto tam zápasí s epidemiemi autismu, diabetu, černého kašle a spalniček, v kojenecké úmrtnosti jsou až na 40. místě na světě. Řeší se tam nějak tento zjevný rozpor?

Oficiální zastánci očkování rozpor neřeší, nevidí souvislosti, dokonce je popírají a hledají příčiny všude možně i nemožně. Kritici očkování na to poukazují a vysvětlují mechanismus, který je skrytý. Výše zmínění dr. Jensen a dr. Aaby ve své práci výslovně uvádějí, že vakcíny oslabují protiinfekční imunitu a vedou tak v infekčním prostředí k vyššímu riziku nákazy a úmrtí. USA byly v 50. letech 20. století v kojenecké úmrtnosti na 3. místě ve světě - při neexistenci veřejného zdravotního pojištění a mnoha domácích porodech. Tehdy očkovali jen proti pěti nemocem, dnes proti patnácti. Existují studie, které poukazují na skokové zvýšení některých nemocí (autismu) v souvislosti se změnou očkovacích kalendářů nebo změnou technologie výroby vakcín, konkrétně zavedení vakcín vyrobených pomocí buněk z potracených lidských plodů. Vědci prof. Christopher Shaw a dr. Lucija Tomljenovic napsali více velmi kvalitních prací do renomovaných časopisů, ve kterých tyto faktory zkoumají.

Jak dlouho se musí dnes zkoumat účinky vakcín na dětský organismus či prospěšnost vakcín, než se jimi děti začnou povinně očkovat? Co se při těchto výzkumech musí zjišťovat?

Obvyklé sledování je řádově ve dnech, maximálně několik týdnů. Souvislost pravděpodobné reakce s očkováním posuzuje výrobce sám. Obvykle je přes 90 % spontánně hlášených reakcí odmítnuto jako nesouvisejících - a nejde o banality, ale vážné příznaky jako vysoká horečka, neutišitelný pláč, zvracení a průjem. Sledují se obvykle jen hladiny protilátek, ty jsou jediným kritériem "účinnosti". Otevřete si jakýkoli příbalový leták vakcíny (SPC) a porovnejte spektrum nežádoucích účinků v klinických studiích (pár tisíc účastníků) a v běžném používání. Renomovaná Cochranova komise, vědecká instituce provádějící metaanalýzy studií, byla nucena konstatovat, že studie o bezpečnosti vakcín jsou velmi špatné, její předseda dr. Thomas Jefferson se dokonce nechal slyšet, že veřejnost je klamána.

Vakcíny proti průjmu prý obsahují prasečí viry, ve vakcíně HPV proti rakovině děložního čípku jsou fragmenty nukleové kyseliny z výroby, ve většině vakcín je hliník, rtuť. Jsou všechny složky vakcín uvedeny v příbalových letácích? Kde je dostatečně prokázáno, že žádná z těchto složek dětskému organismu neškodí?

Obsahují je skutečně, nikoli "prý", byly prokazatelně nalezeny. Jejich škodlivost se teprve začíná zkoumat. Dívky, které zemřely na komplikace HPV vakcíny, měly příznaky zánětu mozku a v jejich krvi byly tyto fragmenty DNA nalezeny. Všechny složky vakcín v příbalových letácích nejsou uvedeny, výrobce nemá podle legislativy EU povinnost uvádět zbytkové látky z výroby a neuvádí je.

Příznaky u otravy hliníkem jsou velmi podobné příznakům reverzního autismu. Jsou tyto shody někým zpracovány?

Autoři upozorňující na souvislost očkování a autismu na to samozřejmě poukazují. Shaw a Tomjlenovic napsali práci mapující množství hliníku, které dostanou děti v jednotlivých zemích při očkování, s výskytem autismu v těchto zemích. Zjistili statisticky významnou pozitivní korelaci. Protože korelace neznamená automaticky příčinnou souvislost, byla vypracována kritéria, která musí korelace splňovat, aby se mohla považovat za příčinnou souvislost. Je to devět Hillových kritérií. V neurovědách stačí splnit čtyři z nich - statistickou významnost, opakované pozorování, časovou souvislost a pravděpodobný biologický mechanismus - zkoumaná možná příčina musí být biologicky schopna způsobit zkoumaný účinek. Výše uvedená práce splnila osm z devíti, tedy podle pravidel neurověd lze souvislost mezi množstvím hliníku ve vakcínách a autismem považovat za příčinně související. V posledních letech proběhla dvě velká mezinárodní sympozia o autoimunitě, na kterých byl diskutován i mechanismus účinku hliníku jako adjuvanta a mechanismus vzniku postvakcinační autoimunity, nový syndrom dostal zkratku ASIA - autoimunitní syndrom indukovaný adjuvanty.

Hodně otázek vyvolává povinná hexavakcína, ne všichni věří vysvětlení lékařů, že 6 vakcín očkovaných dítěti najednou sníží stres dítěte po očkování v porovnání s rozloženým očkováním. Jaká je skutečnost?

Je absurdní argumentovat ušetřením vpichu. Dost podstatné je, co tou jehlou do těla přiteče. Hexavakcína má nejvyšší obsah hliníku ze všech dětských vakcín, kdyby se rozložila na maximum možných kombinací, dítě by dostalo hliníku méně. Důležitý je i počet nemocí. V USA musela být stažena jedna čtyřvalentní vakcína, která byla vylepšena z trojvakcíny, neboť přidání jedné nemoci vedlo ke zdvojnásobení výskytu křečí po očkování. Sbírám případy poškozených dětí a po hexavakcíně jsem viděla velmi vážná poškození v takové míře, kterou nepamatuji z dob, kdy byly moje děti malé a dostaly staré vakcíny. Ty také nebyly dokonalé, jedno z mých dětí mělo dlouhodobé problémy, ale v okolí jsem neviděla tak četná narušení vývoje, řeči, hypotonie apod., jako vidím po hexavakcíně. Bohužel, pediatři jsou školeni způsobem, který jim neumožňuje tyto reakce správně vyhodnotit.
Kdybych dnes musela očkovat dítě, nikdy bych nedala souhlas s hexavakcínou, snažila bych se to co nejvíc rozložit a roztáhnout v čase.

K výrobě vakcín se používají nejen lidská embrya, těla zvířat, např. opic, ale prý i mrtvá těla lidí, kteří umřeli na rychle se šířící rakovinu. Pokud je tomu opravdu tak, není to pro nás nebezpečné?

Rakovinné buňky jsou běžně používané, využívá se jejich schopnosti opakovaného množení. Nebezpečné to samozřejmě asi je, výskyt rakoviny u dětí dost prudce stoupá. Na rovinu - nikdo neví, co to v tělech dělá! Opičí viry (zejména slavný SV 40) se kdysi nacházely jen v tělech afrických opic. Od té doby, co se použily k množení viru dětské obrny pro výrobu vakcín, byly aplikovány milióny dávek, než se jeho přítomnost ve vakcínách zjistila. V dnešní době je tento virus - kdysi jen opičí - nalézán až ve 40 % vzorků krve a spermatu zdravých osob a v desítkách procent různých nádorů.

Jsou např. učitelky v těchto zařízeních, kam nesmí neočkované děti, imunní vůči všem infekčním nemocem, proti nimž byly děti očkovány? Pokud ne, hrozil by přece přenos nákazy na děti nejen od neočkovaných dětí, ale i od učitelek, a nepřijímání neočkovaných dětí by pak bylo přinejmenším sporné.

Samozřejmě že nejsou, když byly ony jako děti očkovány, očkovalo se jen proti některým z nich. Navíc jejich ochrana z očkování dávno vyprchala. Starší z nich mohly mít spalničky, příušnice a zarděnky, ale ostatní nemoci ne. Je to velká nelogičnost, že se striktní vyžadování očkování vztahuje jen na děti. Je to jen a jen buzerační paragraf, bič na rodiče. Nikomu nevadí, že z řádně očkovaných dětí je několik procent imunologicky ve stejné situaci jako děti neočkované - buď na vakcínu vůbec nereagovaly (tzv. nonrespondenti) nebo jim protilátky vyprchaly. Kromě toho bylo prokázáno, že očkované děti mohou onemocnět a nemoci přenášet, proto je ten paragraf z medicínského hlediska neobhajitelný.

Lékaři mají povinnost hlásit vedlejší příznaky po očkování dětí, vaše informace od rodin postižených následky očkování však potvrzují, že lékaři často ani zjevné patologické souvislosti s očkováním rodičům nepřiznávají, tedy ani nehlásí. Proč tyto souvislosti nenacházejí či je vidět nechtějí?

Nechtějí je vidět, protože chtějí věřit v bezpečnost vakcín, nechtějí narušit důvěru rodičů. Nesou právní odpovědnost za následky očkování a přiznáním poškození by se vystavili riziku žaloby o náhradu škody. Neumějí je vidět, protože jim je na školeních sugerováno, jak jsou vakcíny bezpečné, reakce vzácné, neutišitelný pláč je normální, dítě bolí noha, autismus je genetický, ekzém taky atd. Vím přesně, co jsem (ne)věděla o vakcínách, dokud jsem spoléhala na informace, které jsem dostala při svém formálním vzdělání. Lékaři se dosud učí to samé. Přestože výzkum hliníku jako adjuvanta přináší nepopiratelné informace o jeho škodlivosti, lékařům je tvrzeno, že je bezpečný, nerozpustný, zůstane v místě vpichu, ale současně se magicky dokáže vyloučit rychle ledvinami, v potravě je ho srovnatelně apod. Jak to, že žádného lékaře nezarazí zjevný biologický nesmysl, že se údajně nerozpustná látka dokáže rychle vyloučit ledvinami? Ledviny přece vylučují ve vodě rozpustné látky! Jak se asi ten hliník do ledvin dostal?

Kam se mohou obrátit rodiče, kteří mají podezření, že jejich dítě má po očkování zdravotní problémy, v případě, že jejich lékař tyto problémy odmítá dát do souvislosti s očkováním?

Měli by reakci bez ohledu na názor lékaře nahlásit. Seznam reakcí podléhajících hlášení je zde http://www.vakciny.net/AKTUALITY/akt_2011_19.htm. Rodiče by s ním měli svého lékaře konfrontovat a měli by se ho zeptat, proč tuto reakci jejich dítěte nechce SÚKL nahlásit. Proč jim tvrdí, že taková reakce je normální. Měli by dítě nechat vyšetřit odborníkem, a to urychleně, dokud příznaky trvají. Je třeba se ujistit, že zmínka o očkování bude v dokumentaci zaznamenána. Lékaři by měli zcela vyloučit, že daný zdravotní problém z očkování být nemůže, vše by měli rodičům dobře zdůvodnit.

V knize prof. RNDr. Anny Strunecké, DrSc., "Varovné signály očkování" jsou mimo jiné i rady rodičům pro bezpečné očkování dětí. Které z nich považujete pro zdraví dětí za nejdůležitější?

Očkovat nejdříve v 6 měsících věku, nekombinovat vakcíny, očkovat jen dokonale zdravé dítě, dát mu dostatek vitamínu C, omega 3 mastných kyselin.

Co kromě těchto právních rad pomůže tomu, aby zdraví našich dětí nebylo ohroženo nebezpečnými nemocemi, ale ani nebezpečnými následky očkování?

Protiotázka: jak se chráníte před nemocemi, proti kterým očkování není? Těch je mnohem více a některé z nich nejsou zrovna banální. Vše, co posiluje imunitu, chrání proti všem nemocem. Je to absurdně prosté: kvalitní strava, tím myslím základní, průmyslově nezpracované potraviny, část z nich by měla být syrová a fermentovaná, kvalitní tuky, tedy kokosový olej, máslo, sádlo, avokádo, olivový olej, tuk na mase, denně dostatek zeleniny a ovoce, dostatek bílkovin, vitamín D, tedy slunce nebo ryby, rybí tuk nebo dobrý suplement, vitamín A, tedy játra, žloutky, maso, mléčný tuk od krav, které se pásly. Nejíst cukr, umělé tuky, umělé potraviny. Dlouho kojit. Tělesný kontakt, dítě nosit, hladit, masírovat, milovat. Přiměřená přirozená špína, bláto, písek, tráva, nepřehánět to s dezinfekcí. Pečovat o střevo, pokud dítě není kojeno a/nebo se narodilo císařem, a/nebo matka nebo ono bralo antibiotika, je třeba dodávat kvalitní probiotika dlouhodobě, do každé dávky krmení.

Při nemoci nesrážet horečku léky, zejména ne paralenem, ten jen ublíží, nic dobrého nedělá. Horečku vyrábí tělo tak vysokou, jak potřebuje a klesne, když je infekce zvládnuta. I děti se slabší imunitou, když se jim do horečky nezasahuje, jsou časem schopny infekce dobře zvládat. Odkazuji na knihu dr. Roberta Mendelsohna "Jak pečovat o zdraví dítěte navzdory vašemu lékaři", měly by ji přečíst všechny maminky, zejména ty úzkostné. Autor byl pediatr.

Pokud dítě mělo febrilní křeče, pak to znamená individuální dispozici, nejsou ohroženy všechny děti! Rutinní podávání paralenu nad rigidně určenou výšku teploty plošně poškozuje imunitu všech dětí, aby se ochránily ojedinělé z nich. Riziko křečí nesouvisí s teplotou, disponované dítě je dostane i při relativně nízké teplotě, odolné je nedostane ani při čtyřicítce. Riziko křečí zvyšuje nedostatek sodíku (pocení nebo zvracení bez náhrady soli), hypoglykémie, hypomagnesémie, zvýšená excitotoxicita. Často je to právě očkování, které zvýší křečovou pohotovost. Riziko křečí snižuje dostatečná hladina výše uvedených látek. Dbejte na příjem tekutin, ve kterých je sůl a hořčík (vývar, trochu soli do čaje, minerálka s magnesiem, magnesium do pití), dostatek cukru (džus, ovoce, mírně oslazený čaj).

U očkování je třeba dbát na rady, které jsem publikovala v knize prof. Strunecké. Maminky by hlavně měly poslouchat svůj mateřský instinkt. Nikdy nelže.

Pro PHOENIX připravily JUDr. Nora Chvojková a Eva Dědková
SVÍTÁNÍ plus, s. r. o., www.svitani.eu

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 07/2015.