"Nic nemusím, nestarám se a jen jsem," vypráví o svém tady a teď terapeutka Irena Štrbová. Už ve čtrnácti letech ji zajímalo, jak to vlastně všechno v životě je. Kladla si často jednu otázku: Je vlastně Bůh, když je taková nespravedlnost?

Plíživou kontrarevolucí nazvali v roce 1968 čeští stalinisté hroucení komunistického systému. Systémy se v posledních sto létech hroutí v Česku průměrně po dvaceti letech, ač všechny o sobě říkaly, že jsou "na věčné časy" (zapomněly se ale zeptat Správce věčných časů). Systém boha peněz, zvaný trh se vším, již tedy tři roky "přesluhuje".

Sleduji, jak se čím dál více poslední dobou točíme kolem toho, že nikdo a nic není JEN špatné, ale ani JEN dobré. Například internet má také jinovou i jangovou stránku, onu dualitu, která podle čínské filosofie prostupuje celým stvořením, a to i na úrovni mikrokosmu. Během několika let jsme se jako lidstvo skrze internet a informace spojili, což může být velmi prospěšné. Na druhou stranu skrze ty samé informační zdroje můžeme dostávat svou mysl stále více do neexistující budoucnosti a sloužit tak generátorům strachu a různým falešným prorokům. Tomu by ale po 21. 12. 2012 mohl být teoreticky konec.

Řízení civilizace

Už potřetí se setkáváme s nelichotivým, ale drsně pravdivým a poučným hodnocením současné lidské rasy, formou "výuky" neboli "exkurze" dvou fiktivních dětí z jiné planety.

Krátce před revolucí jsem pil čaj u jednoho pana biskupa. Zmínil se mi o starém člověku, který mu donesl rukopis. Donesl podivuhodný rukopis. Starý pán si dal úkol: obcházet místa ničených soch světců, zurážených křížů, rozbitých kaplí... Místa, jaká bývala v posvátné úctě. Poseděl v hospodě, pohovořil, zašel na faru, promluvil s lidmi na lavičkách… a co se dozvěděl, sepsal. Po revoluci, …po smrti pana biskupa… jsem se snažil po onom rukopise pátrat. Neobjevil jsem ho.