Melanie Rybárová
podle knihy "Svět bez hranic", vydalo nakladatelství Čintámani

V posledním čase se hnedle každý měsíc někde na světě, zejména v Americe, vynoří nová idea, nový směr psychoterapie, obvykle v podobě knihy, videokurzu nebo působivých přednášek. Z některých knih se stanou dokonce bestsellery.

K nim patří i havajská technika ho oponopono. Ta ovšem na Havaji existuje již mnoho století, ne li tisíciletí. Nyní ji představuje Joe Vitale, známý americký autor mnoha bestsellerů jako prostředek nalézání vlastního Já očišťováním myšlení od bloků, které brání našemu zdraví, hojnosti a štěstí. V našem podvědomí jsou skryty programy, o nichž nevíme, ale které směrují naše myšlení jak dispečer vlaky na nádraží. Máme směšnou představu, že své myšlenky kontrolujeme, ale tak to vůbec není. Svévolnost myšlení ukazuje několik příkladů, zde je aspoň jeden:

Počátkem roku si dávají někteří z nás předsevzetí: přestanu kouřit nebo aspoň drasticky omezím dávky, začnu běhat nebo jinak sportovat, nebudu mlsat u televize... Naše snaha může být velmi upřímná, avšak není dostatečně silná, aby překonala nápory vzorců všedních dní. Proč vlastně? Jsou různá vysvětlení. Jedno říká, že cosi v hloubi duše nebylo v souladu s naším vnějším chtěním. Hlubší já si nepřálo dostatečně silně, aby byly překonány stereotypy, bloky v našem myšlení. A právě zde prý havajská metoda úspěšně zabere.

Působí právě cíleným odbouráváním všech zajetých schémat. Ve svém myšlení se máme zbavit všech vzpomínek, zvyklostí, předsudků. Myšlení má být vyprázdněno k bodu, který je nazýván nulovým stavem. Tím, že v něm neexistuje nic, je tu možné vše. Autor tvrdí, že z tohoto bodu lze zažívat zázraky, a v jiném příměru uvádí, že je to jakési odkládání čočky, a není tedy divu, že každý vidíme svět docela jinak. Havajské učení čočku odkládá, a my vidíme náhle svět beze všech filtrů, které jsme si za život vytvořili.

Opouštíme toxické energie

Jedna z definic ho oponopono zní, že je to "proces vnitřního opouštění toxických energií s cílem nechat skrze sebe proudit Božské myšlenky, slova a činy".

Doslovný překlad slova ho oponopono znamená "náprava". Havajské učení soudí, že "hřích vzniká z myšlenek zatížených bolestnou vzpomínkou na minulost". Náprava pak uvolňuje škodlivé energie těchto bolestí. Nejmocnější energií je láska, a ta je jádrem tohoto učení. Je to naprostá láska, zcela bezpodmínečná, o jaké hovoří v Novém zákoně Pavel v listě Korintským. Tato bezhraničná a bezpodmínečná láska má prostoupit každého, kdo chce s tímto učením pracovat.

Začínáme tím, že si uvědomíme plnou zodpovědnost za vlastní chyby, jichž se nepřestajně dopouštíme, v minulosti i přítomnosti. A pak také zodpovědnost za svůj postoj, s nímž přistupujeme k chybování druhých. Osvobozujeme se od svého filtru, který by si troufl hodnotit chyby druhého, a tím osvobozujeme i jeho. Pracujeme vlastně stále na sobě. I tehdy, jde li o pomoc druhému. Jsme to my, kdo musí vyvolat v sobě hlubokou pokoru a pokání, prosbu za odpuštění.

Tato metoda vyvolá tajemný proces přeměny mylných myšlenkových modelů. Láska neutralizuje chybné emoce, jako jsou zlost, vztek, lítost nebo agrese, a místo nich se dostaví pocit volnosti a svobody. Napětí a zatemněnost mysli ustoupí a objeví se světlo a mír. Je ovšem nesmírně důležité, abychom skutečně dokázali procítit zodpovědnost za své životy i s jejich trampotami a problémy. Budeme li jmenovat toho, kdo s ho oponopono pro někoho pracuje terapeutem, a druhého klientem, pak terapeut v rámci pokání a odpuštění říká asi tolik: "Lituji všech svých chybných myšlenek, které způsobily potíže mně i klientovi. Prosím o odpuštění."

Havajská technika operuje s tezí, že člověk vlastně nejrůznějšími způsoby cvičí vlastní zdokonalování v zažívání, aplikování a používání zázraku Lásky. Ve svém životě i vztazích by se měl člověk řídit těmito principy:

1. Fyzický svět je zhmotněním mých myšlenek.
2. Jsou-li mé myšlenky toxické, vytvářejí toxickou realitu.
3. Jsou-li dokonalé, vytvářejí realitu plnou Lásky.
4. Nesu plnou zodpovědnost za vytváření vlastní skutečnosti.
5. Jsem zodpovědný za uzdravení toxických myšlenek, z nichž vznikla nemocná realita.
6. Neexistuje vnější svět. Všechno existuje jako myšlenky mysli.

Podle havajského učení se naše myšlení, žijící ze vzpomínek, stává vězněm času, místa, problémů, nejistoty a stálého hodnocení a souzení. Podaří li se nám tento balast odstranit a dosáhneme kýženého nulového stavu, Božství naplní naše podvědomí inspirací a umožní duši vnímat lidi i situace tak, jak je samo vidí. Změnou našeho vlastního podvědomí se pak mění i podvědomí ostatních a my šíříme mír, klid a svobodu. Mění se naše vidění světa i člověka.

Upravujeme vlastní soulad s božskou inteligencí a stáváme se obrazem, k němuž nás Božství stvořilo a tvoří věčně. Ač pracujeme na sobě, zlepšujeme celý svět. Zdroj přeměňuje naše chybné myšlenkové vzorce v Lásku.

Tajemství ho-oponopono

Podle líčení autora, účastníci kurzů jsou postupně zasvěcováni do technik učení. Toto učení, vykládané soudobým jazykem, je prý jen obnovou staré havajské školy, jejíž hlavní teze prohlašuje, že v principu jde o prohlubování a zdokonalování zázraku Lásky.

Jiná teze hovoří o třech složkách já, které tvoří klíč k vlastní totožnosti. Podobně se ze tří částí skládá každá molekula hmoty. Jsou to Unihipili (dítě, podvědomí), Uhane (matka, vědomí) a konečně Aumakua (otec, nadvědomí). Je li tato vnitřní rodina v harmonii, je člověk v souladu s Božstvím. Má li život zdárně proudit, musí všechny složky být v rovnováze. Harmonizace jedince pak má působit na harmonizaci celého světa.

Přistupujeme li k problému podle ho oponopono, Božství nedobrou energii problému neutralizuje a očišťuje. Ale pozor, nečistí se osoba nebo věc, pouze energie. Přitom dochází k jejímu uvolnění a dochází k vyprázdnění vědomí. V buddhismu se to nazývá sunjaa - prázdnota. Do prázdného místa vstupuje Božství a naplní je světlem.

Při pomáhání druhým není vůbec nutné být s problémem detailně obeznámen. Chci li začít čistit, začnu u sebe a opakuji: "Omlouvám se. Prosím, odpusť mi." Tato prosba o odpuštění uvolňuje cestu k uzdravení. Blokem bránícím harmonizaci je nedostatek Lásky.

Na problémy se nepohlíží jako na trest, nýbrž jsou pokládány za příležitost. Opět podobně jako v buddhismu.

Další podstatnou věcí, kterou si nutno uvědomit je, že člověk dostává své popudy k jednání buď na základě vzpomínek, nebo inspirace. Autor to nazývá vzpomínky, ale míní tím vše, co se nashromáždilo jako zkušenost v našem vědomí. Tedy popudy přicházejí ze vzpomínek nebo z inspirace. Je li mysl plna vzpomínek, žádná inspirace se do ní nevejde. Vzpomínkový vzorec je velmi nakažlivý. Když vidím na druhém něco, co se mi nelíbí, s největší pravděpodobností to mám i já. Pracuje tu i rezonance, a proto má očišťování tak široký dopad.

Probudí li se čímsi vzpomínky, které mi připomenou určitý problém, mohu volit. Buď zůstanu připoutaný a jedu v myšlení dál, nebo požádám Božství, aby mysl uvolnilo a uvedlo ji do původního nulového stavu - stavu osvobození od vzpomínek, kde bude místo pro inspiraci.

Zázrak dr. Lena

Havajský psycholog dr. Ihaleakala Hew Len se proslavil nejvíce, když pracoval tři roky na oddělení trestně stíhaných pacientů státní nemocnice, kde způsobil cosi jako zázrak. Toto oddělení bylo postrachem pro lékaře i zdravotnický personál. Fluktuace lékařů byla větší než kdekoli jinde. Pacienti se jeden druhého báli a často se napadali. Dr. Len se s nimi nesetkával, jen četl jejich záznamy a přitom pracoval na sobě. Po pár měsících se ukázalo, že některým spoutaným pacientům je možné pouta sejmout. Jiným zase byly sníženy dávky léků a někteří, označení jako nevyléčitelní, byli dokonce propuštěni. Fluktuace zaměstnanců poklesla a najednou se nikomu nechtělo odejít.

Co se stalo? Co učinil dr. Len? Zde je jeho odpověď: "Čistil jsem tu část sebe, kterou jsem s nimi sdílel. Totiž vše, docela vše, co se v našem životě objeví, je výtvorem našeho myšlení." Autor knihy Joe Vitale přiznává, že tohle pro něj nebylo snadné spolknout. Jak mohu zodpovídat za to, co říkají nebo dělají druzí? Pravda je, že přijmeme li odpovědnost za svůj život, pak cokoli vnímáme kterýmkoli ze svých smyslů je naše odpovědnost, protože je to přítomné v našem životě. Ať je to terorismus, hospodářství nebo nemoc.

Začal si leccos uvědomovat. Obviňovat stále druhé je samozřejmě mnohem pohodlnější a snadnější. Podle ho oponopono, chceme li zlepšit cokoli ve svém životě, musíme to vyléčit. Chceme li uzdravit druhého, musíme nejprve vyléčit sebe. Tázal se dr. Lena, zda používal nějakou mantru nebo formuli. "Ano - omlouvám se a miluji tě," odpověděl tázaný. Tato slova byla adresována Božství nebo Životu či vesmíru, ať už nazýváme jakkoli onu vyšší sílu.

Tehdy v nemocnici dr. Len odevzdal vše Božství a prosil o uvolnění. Obracel se do nitra s otázkou, zda snad sám neučinil něco, co způsobilo tento problém. "Mohu tento problém v sobě napravit?" Cítil, že je veden k jedinému východisku, a tím je víra. Čistil se, a tím, jak čistil sebe, čistil svět. Vše, co je vně, je naše zrcadlo, avšak my se můžeme zevnitř spojovat s Bohem. Prostředkem nápravy bylo prosté "miluji tě" směrované k Božství.

Autor zdůrazňuje, že zpočátku i ještě později nerozuměl všemu.

Například dr. Len říkal, že vědomá mysl má propustnost 15 bitů. Skutečnost však vytváří v každém okamžiku 15 milionů bitů. Co to znamená? Že nechápeme množství vlivů, které na nás stále působí. Zbývá oddat se, důvěřovat a čistit.

Čistit a neodporovat

Miluji tě. Omlouvám se. Prosím, odpusť mi. Děkuji. - Tato slova jsou heslem u brány. Dr. Len je doporučuje jako nejspolehlivější čisticí prostředek. Dále hovoří o našem odporu k životu. Jsme vyhnanci, kteří se bezcílně toulají pouští vlastní mysli. Jak málokdo porozuměl Ježíšově výzvě "Neodporujte..." Kdo pochopil, že jsme to my, u koho začíná klid a mír? Stále zakopáváme o vzpomínky, staré bloky. Dokud neodejdou, inspirace nemá místo. Někdy se dokonce může stát, že tyhle dva prvky od sebe neumíme rozeznat. Zase zbývá jen důsledné očišťování. To nás přivede tam, kde si nemusíme lámat hlavu, protože tam již neexistují žádná omezení.

Dr. Len se zamýšlí nad záměrem a inspirací. Záměr vychází z nevědomí a teprve následně do vědomí vstupuje. Proto své úmysly vlastně nemůžeme řídit, leda až v závěru, kdy berou na sebe podobu motorické činnosti.

Další zajímavou myšlenkou z bohatého zásobáře dr. Lena bylo, že to, co jeden člověk opravdově vezme za své, v tu chvíli všichni lidé lépe pochopí. Vezme ji za své třeba někdo na druhém konci světa.

Láska odstraňuje toxické energie

"Láska toho docílí tak, že nejprve projde myslí, počínaje duchovní myslí, nadvědomím. Pak prostou intelektuální myslí, vědomou myslí a osvobodí ji od energie myšlení. Nakonec se přesune do emoční mysli, podvědomí, kde očistí myšlenky od toxických emocí a naplní ji sama sebou." To jsou slova dr. Lena.

Božství nás stvořilo prázdné a nekonečné, ke svému obrazu. Pokud jsme ochotni a připraveni čistit, zbavit se nepotřebného a vyprázdnit se, naši bytost naplní inspirace a jsme svobodni. Kam šlo všechno, čeho jsme se zbavili? Do nicoty. My však velmi často moc neradi pouštíme, čeho jsme se zmocnili. Brání pýcha, brání rozum. Havajci mají pro to zvláštní výraz - Kakai Paa. Znamená to intelektuální zácpa.

Autor připravil s dr. Lenem setkání, na němž se podělil s pozvanými o vlastní poznatky a zkušenosti. Všichni přítomní byli fascinováni a brzy dosáhli při aplikaci vlastních výsledků. Příběhy popisující jejich úspěchy, dílčí i zásadní, by samy vydaly na celou knihu. Dalo by se říci, že mottem setkání byla věta: "Jsi tvůrcem své vlastní reality."

Jak zakončit to, co bylo teprve napovězeno? Snad podtržením některých myšlenek.

Základní principy nulového stavu:

1. Ať si to víte, či ne, ať to chcete, či nechcete, právě nyní spoluvytváříte vlastní realitu. Vědomá mysl se na této činnosti nepodílí. Ona není ten, kdo tvoří.
2. Ego nevidí, co vše se ve světě děje. Proto bychom neměli nechávat na něm rozhodování, co je pro nás nejlepší. Naše mysl si může vybrat, co bychom chtěli zažít, ale ostatnímu nechat volný průběh. Klíčem je odevzdání.
3. Máte moc vyléčit vše, co vám vstoupí do cesty. "Co dokážete cítit, dokážete i vyčistit." Čím víc čistíte, tím více chápete, a tím víc uvolníte nahromaděné energie a využijete ji jinak.
4. Vše, co vás v životě potká, není vaše vina, ale je to vaše odpovědnost. Týkají se vás i problémy druhých, kteří se na vás obrátí. Cokoli vás potká, můžete uzdravit. Čím lépe čistíte, tím víc jste napojeni na Zdroj.
5. Slova "Miluji tě" jsou vstupenkou do nulového stavu. Otevírají vám bránu pravého Božství.
6. Inspirace je pokyn Božství. Jednou přijde chvíle, kdy přestaneme licitovat své touhy a počneme naslouchat. Záměr má zpravidla nějaký výsledek, avšak inspirace přináší zázraky.

 Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 06/2015.