Připomeňme si, že vesmír je tvořen protikladnými silami s neměnnými, vzájemně opačnými vlastmi a spolu dohromady tvoří jednotu. Nemůže existovat jeden bez druhého. Nejznámějšími protiklady jsou strach a láska. Strach je tmavá energie o nízkých vibracích, která blokuje, tíží, studí, skrývá, hromadí, poškozuje, uzavírá. Ze strachu tedy lžeme, krademe, zabíjíme, necháme si ubližovat, jsme loajální, přetvařujeme se, jsme falešní, slušní, ohleduplní, poslušní, skrýváme city, potlačujeme emoce, bojujeme, utíkáme, útočíme, ustupujeme, vymlouváme se, zdůvodňujeme, pomlouváme, soudíme, kritizujeme, spěcháme, jsme normální, ukřivdění, agresivní, trpíme, nenávidíme, jsme osamělí, vinní, zrazení, zklamaní, nespokojení, nemocní, slabí, manipulujeme, obětujeme se, jsme sobečtí, vnucujeme se, ponižujeme se, povyšujeme se, zahalujeme se, spoutáváme, pojišťujeme se, ozbrojujeme se, lpíme, vydíráme, soutěžíme, srovnáváme se s druhými, jsme chudí, tloustneme, jsme nemocní, krutí, litujeme, spoutáváme, odmítáme, zachraňujeme, hazardujeme, závidíme, nenávidíme, šetříme, zapíráme, trestáme…

Ve městě se hrál v roce 1896 první tenisový turnaj v českých zemích. Zde poprvé v roce 1910 vzlétl do výše 20 metrů Jan Kašpar. Ve městě známém perníkem a dostihovými závody najdeme i krásný zámek. V 70. letech minulého století prošel objekt poslední větší přestavbou. Je v něm umístěno Východočeské muzeum se stálou sbírkou zbraní, českého skla a pohlednic. Do návštěvního programu si zařaďte i příležitostné výstavy. Za prohlídku stojí raně renezanční sály s unikátními nástěnnými malbami. Obvykle se návštěvníci hrnou do Rytířského sálu, kde je ke zhlédnutí Fortuna.

Jaro v sobě skrývá uhrančivou krásu. Úchvatný gejzír vůní a barev skýtá potěšení nejen našim smyslům, ale také duši, ve které svým láskyplným objetím probouzí tichou vnitřní radost a touhu po životě. Kouzlo jara bylo všudypřítomné i při následujícím rozhovoru, za nímž jsem se vypravila do malebné vesničky Ratměřice nedaleko Velkého Blaníku. V Domě zdraví zde pracuje a bydlí bylinář MARTIN KOLÁR se svou rodinou. Na zahradě plné bylinek a krásných květů, kde jsem se cítila téměř jako v pohádce, pokládám Martinovi první otázku.

Často mluvíme o lásce, aniž bychom sami milovali. Vzýváme lásku, aniž bychom byli schopni milovat druhé. A co je horší – mnohdy nedokážeme milovat ani sami sebe. Velmi často mluvíme také o štěstí, většinou ve chvílích, kdy se nám ho nedostává. O jeho pravé podstatě však mnohdy pranic netušíme. K čemu jsou pak vzletná, ale prázdná slova, třebaže vyřčená v dobré víře a upřímném záměru? Slova sama o sobě nic neznamenají, nenesou-li záblesky světla tryskajícího ze samého nitra naší duše. Milovat a být šťastný však může každý z nás, a to zcela bez výjimky. Potřebuje k tomu pouze své srdce. To ostatní již přijde samo.

Je přiměřené prohlásit zdravotní stav české populace za kalamitní. Je třeba to učinit poté, co řadu let víme, že je špatný, ale teprve nyní umíme vysvětlit proč. Míru zdravotní kalamity vyjadřuje zvýšení úmrtnosti na KVO (nemoci srdce a cév) proti roku 1950 o 72 %. Toto zhoršení bylo vyčísleno již v roce 1986 profesorem Šobrou. Dramatičnost nárůstu úmrtnosti vystoupí v plné nahotě srovnáním, že ministerstvo zdravotnictví vyhlásí epidemii chřipky při nárůstu nemocnosti o 3 % a okamžitě se začnou provádět opatření, ale nad tak enormním nárůstem úmrtnosti na KVO se dosud nikdo nepozastavil, není to podivné?