Archiv časopisu | 2010
-
K cestě patří překonávání překážek – rozhovor
Že se sny mohou plnit v jakémkoli věku, dokazuje RNDr. Alena Bímová, CSc., která i ve svých sedmdesáti letech stále provází turisty po vzdálených zemích, jichž poznala bezmála osmdesát. Je přesvědčená, že každá z těchto cest jí byla dána jako dar, za nějž odvádí svůj dík tím, že o nich píše, přednáší a lidem, které na cestě provází, pomáhá odkrývat její duchovní rozměr. Vždy se ráda vrací domů, kde je klid, ten však nakonec nachází i v dalším putování. Klid a vnitřní harmonii sama vyzařuje a obdarovává tak všechny, kdo se s ní setkají.
-
Estonsko - Země legend a starých tradic
Zadumaný, pokojný sled lesů, jezer, vřesovišť a mokřin protkaný světly starobylých měst a vesniček, připomínajících živé skanzeny, i jantar z břehů nejsevernější části Baltského moře - to je Estonsko. Po staletí se tu v nadvládě střídali mocní sousedé, Rusové, Švédové, Dánové i němečtí řádoví rytíři, až konečně ve dvacátém století svitla hvězda svobody. Nejprve nakrátko mezi dvěma světovými válkami, pak v roce 1991 Estonsko jako první pobaltská zem vystoupilo ze Svazu sovětských socialistických republik. Více než 60 % z necelých dvou miliónů obyvatel tvoří Estonci a téměř jednu třetinu Rusové. Kdo z Rusů chce získat státní občanství, musí složit zkoušku z estonštiny. Estonci jsou hrdí na svůj ugrofinský jazyk a své národní tradice, rádi vyprávějí mnohé legendy a podivuhodné příběhy.
-
Můj modrooký chlapeček
Můj pes Harry a já k sobě máme velmi blízký vztah. Harry, můj čtyřicetikilový dalmatin, vyslechne všechny moje stesky, utěšuje mě, kdykoli na mě padne deprese, a doprovází mě na každém kroku. Protože jsem ho vychovávala od jeho osmi týdnů, považuji ho za svého milovaného mazlíčka – za svého modrookého chlapečka a pro Harryho jsem milovaná maminka.
-
Porcelánový koncert
Míšeňská porcelánová manufaktura byla založena v roce 1710 jako první "zařízení" svého druhu v Evropě. Od samého počátku byl míšeňský porcelán produkován nejen pro knížata a krále, ale také pro klasický obchod.
-
Megality aneb kostlivcem ve skříni české archeologie
Za poslední století byla odvezena a lesní těžbou zničena více než polovina z rozlohy Kounovských kamenných řad na Lounsku. Podobně dopadly i megalitické kamenné řady u blízkých Nečemic. Najdete je shrnuté na hromadách na okraji nové lesní výsadby. Trhavinami byly rozstříleny všechny mnohatunové kamenné objekty u Klučku na Žatecku a úlomky megalitů skončily v okolních stržích. Pravěké menhiry nad obcí Železná u Měcholup, dosahující délky až čtyř metrů, byly odstraněny těžkou technikou, aby nepřekážely při obdělávání polí. Jen několik příkladů z nejznámějších míst, kde se ještě i dnes můžeme na našem území setkávat se zbytky původních megalitických monumentálních kamenných staveb pravěku.
-
Od koňky k metru
Čekal jsem na metro ve stanici Můstek na dolním konci Václavského náměstí. Krátím si čas čtením světelné reklamy. Moji pozornost upoutá sdělení, že pražská hromadná doprava slaví 135 let. Dnes přepraví denně až 3 miliony cestujících. Za rok je to asi jeden a čtvrt miliardy, čili asi pětinu obyvatel zeměkoule.
-
Soudíme-li druhé, vynášíme ortel sami nad sebou (5)
Cesta mnohých dobrých lidí občas ztroskotá na neschopnosti a neochotě odpoutat se od nízkých návyků každodennosti, například chuti odsuzovat, rozčilovat se, přejídat, konzumovat maso atd. Obecně lze říci, že životní podmínky moderního světa vylučují rozvoj koncentrace psychického aparátu a často v tomto směru způsobují nenapravitelné škody. Odsud také pramení veškerá nevyváženost…
-
Krásná paní Žofie Kanyzové – rozhovor
"Krásná na těle i na duši. Krásná je žena, která vyléčí svého muže ze smutku, krásná je ochrnutá dívka, která maluje se štětcem v zubech slunečnici. Krásná je ale také noc s oblohou posetou hvězdami a bylina, která uzdravuje." Krásná je časopis nakladatelství Krásná paní, které založila Žofie Kanyzová. Původně se jmenoval Krásná paní. Potom Paní vypustili a zůstala jen Krásná. To byl vlastně první počin nové šéfredaktorky a současně Žofiiny a Janovy dcery Báry, když ho převzala. Žofie časopis vydává, Bára vede. V nakladatelství také rok co rok už patnáct let vychází Lunární kalendář Krásné paní. Když jsem se Žofie Kanyzové zeptala, co ji k nápadu s lunárním kalendářem přivedlo, řekla:
-
Žijme život tak, jak jsme si vždy přáli (3 – závěr) - Když jsme připraveni, objeví se učitel
Tak rádi bychom získali kontrolu nad svým životem. Zbavili se úzkosti a strachu a všech dalších nepříjemných pocitů, ze kterých jsme učinili své každodenní průvodce a jež vytrvale paralyzují všechny naše snahy o to znovu vstát a jít, postavit se čelem problémům a s vírou a lehkostí začít konat věci ve svůj vlastní prospěch.
-
Reinkarnační souvislosti (2) - Posmrtné dostaveníčko s ministrem