Výchova nevýchovou (1)
-
Vytvořenopondělí 3. březen 2025 13:06
-
AutorPavlína Moučková
-
Oblíbené2815 Výchova nevýchovou (1) /content_page/221-psychologie-a-vztahy/2815-vychova-nevychovou.htmlKlikněte pro přidání
Pavlína Moučková
Terapeutka EFT, Rei ki, autor fotografií Robert Zauer
Před časem se ke mně dostala informace o kurzu, který je zaměřený na výchovu dětí zcela jiným způsobem, než jsme zvyklí. Protože jsem matka dvou dětí a při své práci terapeutky často s dětmi i rodiči pracuji, velmi mě téma zaujalo. Četla jsem různé knihy o výchově dětí, ale tak nějak jsem se ztrácela a v praxi bylo těžké postupy používat.
Před kurzem jsem zhlédla několik videí Nevýchovy (www.nevychova.cz) a našla jsem v nich témata jak vlastní, tak klientů. Rozhodla jsem se tedy pro kurz a dnes vidím, jak se mi vložené úsilí a čas vracejí. Došla jsem k poznání, o které bych se ráda podělila.
Než jsem přesně zjistila, co Nevýchova je, myslela jsem si, že už ji asi tolik neuplatním na svých dětech, neboť jsou větší (9 a 14 let), a vnímala jsem velký potenciál spíše u malých dětí. Když jsem postupně kurzem procházela, dospěla jsem k poznání, že mám možnost uvědomit si hlavně svoje nastavení a zkvalitnit tak vztahy kolem sebe, nejenom s dětmi. Když totiž začnu u sebe a dám impulz a prostor, může se změna dít teď a nemusím čekat, až se změní ten druhý. Zaujalo mě, že se v Nevýchově nepředávají postupy, ale principy, které se mohou "nasadit" na jakoukoliv situaci. Máme tedy možnost tvořit společně s dítětem (nebo i s dospělým) s respektem, láskou, důvěrou, a společně se cítit dobře. Naučila jsem se (a stále se učím) dělat "dohody" a hledat společná řešení. Co mě oslovilo je uvědomění si, že se neučíme jak na dítě, ale jak s ním. Nejde o nezájem, sebeobětování, ale jsem partner a respektuji, že ten druhý se nějak rozhodne. Uvědomila jsem si, že mohu dítěti sdělit svůj pocit i emoce, nemusím se přetvařovat a mohu s klidem říct např. "... víš, jsem unavená, měla jsem náročný den a potřebovala bych teď půl hodinky pro sebe, a pak se ti budu věnovat, zatím vymysli, co bychom mohli dělat..." Dítě se učí, jak se mít dobře, když rodič nemá náladu, což je velmi dobrá příprava pro vztahy všeobecně v budoucnu. Díky audiím a prožitku, který nabízejí, jsem pochopila, jak se dítě může cítit v různých situacích, a uvědomila jsem si, jaké chyby dělám, a že je mohu změnit.
Informace z kurzu využívám i při terapiích, kde společně s rodiči i dětmi hledáme řešení jejich problémů. Je pro mě zajímavé, že od doby, co jsem začala procházet kurzem, přichází daleko více dětí, než dříve. Je krásné vidět, jak rodiče docházejí k uvědomění a pochopení, a že se změna děje velmi rychle, prakticky během jedné terapie. Vnímám, že nové pojetí přístupu k dětem mi dává více možností a hlavně, že je tak jednoduché. Rodiče i děti se mohou chovat přirozeně, podle svých potřeb, a mohou se domluvit. Moje komunikace s dětmi se vyjasnila, zklidnila a plyne lehce. V návaznosti na ni se zlepšily i vztahy jako celek. Když jeden vnímá vstřícnost druhého, najdeme lehce řešení, ve kterém se oba cítíme dobře. Jako matka se teď cítím spokojená, změnila jsem nastavení a postoj vůči dětem i sama sobě. Fungujeme v klidu i v situacích, které dříve byly náročnější, jako ranní vstávání a včasný odchod do školy. Poznatky z kurzu používám ve vztazích všeobecně a doporučila bych ho nejen rodičům a těm, co pracují s dětmi, ale všem, kdo chtějí mít dobré vztahy. V dalším čísle časopisu se zaměřím na konkrétní situace s dětmi, pro představu, jak je změna jednoduchá.
Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 03/2025.