Potravinové doplňky - doplňkový problém?

Richar Béliveau Ph.D. a Denis Gingras Ph.D.
v knize Výživou proti rakovině,
nakl. VYŠEHRAD, H. Čechová

Mnozí lidé, kteří se už obeznámili s tím, jak velkou roli hrají různé fytochemické látky v prevenci rakoviny, se však nerozhodnou změnit své stravovací návyky tak, aby si do jídelníčku zařadili potraviny, které jsou nejlepším zdrojem těchto molekul, ale začnou se spíše zajímat, zda by se tyto látky nedaly někde sehnat v podobě potravinových doplňků.

Na Západě se už kult potravinových doplňků rozvinul do takové míry, že lidé radši polykají C vitamín v tabletách, než by si dali pomeranč. Tento stav je zcela absurdní, když si uvědomíme, že žijeme v éře naprosto nevídané hojnosti, kdy je celoročně dostupné všemožné čerstvé ovoce a zelenina a navíc za celkem přijatelné ceny. A přesto přitom v západních zemích zůstává spotřeba ovoce a zeleniny relativně dosti nízká, zatímco prodej vitamínových doplňků neustále narůstá, například jen ve Spojených státech se jich v roce 2001 prodalo za 12 miliard dolarů. Zdá se tedy, že se potravinové doplňky staly nedílnou součástí moderního stravovacího režimu, ale bohužel na úkor ovoce a zeleniny.

Je to politováníhodná situace, zvláště když nyní už je jednoznačně potvrzeno, že blahodárný vliv ovoce a zeleniny se nedá vysvětlit pouze obsahem vitamínů. Například v prevenci rakoviny, kterou se zde zabýváme, mají vitamíny jen okrajovou roli, mnohem důležitější jsou fytochemické látky.

Průmysl samozřejmě na tyto nové trendy ihned zareagoval, izoloval hlavní aktivní fytochemické látky a začal je dodávat na trh v podobě potravinových doplňků. Existuje už celá řada produktů, v jejichž složení jsou uvedeny látky, o nichž jsme v této knížce mluvili: kyselina ellagová, kurkumin, anthokyanidiny, proanthokyanidiny, izoflavony, 13C i sulfo-rafan... Všechny se dají velmi snadno koupit, třeba přes internet, kde jsou prodávány jako prostředky na zbrzdění rakoviny. Ovšem snažit se shrnout všechny blahodárné účinky ovoce a zeleniny do jediné fytochemické látky není jen přístup poněkud zužující, ale navíc naprosto nelogický. Nemůžeme říci, že brokolice tělu přináší pouze sulforafan, stejně tak jako nemůžeme hovořit o prospěšnosti jahod jen proto, že obsahují kyselinu ellagovou. Rostliny si vyrábějí kolem 20 000 fytochemických látek, s jejichž pomocí se brání a udržují si dobrý zdravotní stav. A není pochyb, že každá z těchto látek plní nějakou významnou úlohu při udržování rovnováhy rostlinných buněk. Jednoduché jídlo, zvláště pokud do něj zařadíte potraviny, o nichž se zde mluvilo, může obsahovat několik tisíc fytochemických látek. Je proto naprosto iluzorní domnívat se, že tak bohatý a komplexní zdroj potravy, jakým je ovoce a zelenina, by bylo možné nahradit nějakou látkou v pilulce.

Kromě těchto spíše filosofických úvah existuje i řada praktických důvodů (nemluvě o těch ekonomických), proč se vyhýbat potravinovým doplňkům, a především těm, které obsahují fytochemické látky.

Proč jsou potravinové doplňky neúčinné a mohou spíše škodit

Používání potravinových doplňků vychází z obecného přesvědčení, že když je nějaká molekula zdraví prospěšná, čím více takové látky požiji, tím prospěšnější mi dozajista bude. Ale to je naprostý omyl! V řadě případů, a hlavně to platí u sóji, je tomu přesně naopak! Aktivní složka této potraviny nejen že přestává být prospěšná, ale může dokonce škodit, pokud je přijímána izolovaně, tedy ne jako součást této potraviny.

V potravinách je obsažena celá řada fytochemických látek, což znamená, že konzumace těchto potravin umožňuje zvýšit kancerostatický účinek, protože různé látky působí na různé procesy spojené s rozvojem rakoviny. A něco takového rozhodně neumožňuje potravinový doplněk obsahující jedinou látku. Tak např. brukvovité rostliny (křížaté) obsahují molekuly zlepšující detoxikaci kancerogenních látek, ale kromě toho i řadu dalších fytochemických látek, zvláště polyfenolů. A bylo by dozajista pochybné omezit jejich protirakovinné působení na pouhou detoxikaci.

Potravinové doplňky nemohou nikdy nahradit plnohodnotnou stravu

Potravinové doplňky tedy rozhodně nemohou nahradit blahodárné působení souborů růz-norodých látek, které jsou v potravině obsaženy přirozeně. A nejen to, příliš vysoké množství látky, dodané v podobě potravinového doplňku, může bránit v absorpci některých jiných prospěšných látek. Pokud jsou totiž absorpční systémy na úrovni střevních stěn přetíženy, přestávají správně rozpoznávat prospěšné látky přiváděné potravou, a tyto molekuly pak hůře pronikají do krve.

Když organismus některé molekuly z potravy nevstřebá, rozhodně to nezůstane bez následků, může to totiž ovlivnit jiné protirakovinné látky, které pak už nejsou schopny účinně fungovat. Velká většina molekul přítomných v potravinách totiž působí přímo na metabolismus organismu, a jejich absorpce se odráží v množství kancerostatických látek přítomných v krvi. Tak například některé molekuly omezují metabolismus cizorodých látek v játrech, jiné zase působí ve střevech, kde omezují rozkládání potravy, anebo zvyšují vstřebávání některých fytochemických látek. V obou těchto případech jsou výsledky obdobné, tj. životnost protirakovinných látek v organismu je tím prodloužena a tím se také značně zlepšuje jejich kancerostatická účinnost.

Šetřete svoje zdraví i peněženku!

Navíc je dobré si uvědomit, že potravinové doplňky nemusejí obsahovat látky v množství, které by obsahovat měly. Nechceme nikterak zpochybňovat dobrou vůli výrobců, ale nesmí se zapomínat, že fytochemické látky jsou většinou molekuly velmi snadno reagující, a tudíž i velmi nestabilní. Je známa celá řada příkladů, jak tato nestabilita může ovlivnit obsah látky v potravinovém doplňku, ale snad nejpozoruhodnější je případ látky resveratrol. Při rozborech, provedených v nezávislých laboratořích, se zjistilo, že obsah resveratrolu je ve zkoumaných tabletách tak nízký, že by jich člověk musel spolykat několik tisíc, aby dodal organismu stejné množství této látky, které může získat vypitím jediné sklenky červeného vína. A když to převedeme na peníze, tak při ceně tohoto potravinového doplňku, by dávka resveratrolu, která se získá z jediné sklenky vína, vyšla na 2 000 dolarů!

Fytochemické obranné látky, dokud jsou v bezpečí rostlinných buněk, jsou samy velmi dobře chráněny před znehodnocením. Jakmile se však ocitnou venku a jsou vystaveny vzduchu a různým enzymům, velmi brzy se zničí, a to buď působením kyslíku, nebo jsou zmíněnými enzymy rozloženy. Proto je tak důležité tyto molekuly konzumovat ve formě, která se co nejvíce blíží původní rostlinné formě, a nepoužívat předem upravenou zeleninu a ovoce. Tak například chcete-li používat lněné semínko jako zdroj mastné kyseliny omega-3, nepoužívejte semínka předem nadrcená, ale kupujte si je raději celá a umelte si je doma, jen tak v nich plně uchováte esenciální lipidy. A ze stejného důvodu není dobré používat lněný olej, i když je to významný zdroj těchto tuků. Poly-nenasycená mastná kyselina omega-3 je tak citlivá na vzdušný kyslík, že pak už není šance využít blahodárného působení těchto molekul. Na závěr můžeme říci, že pokud je strava nějakého člověka chudá na vitamíny, minerály a protirakovinné látky, protože v ní chybí ovoce a zelenina, tak řešením rozhodně nebude nákup potravinových doplňků, ale podstatná změna stravovacího režimu. Dosud neexistuje a patrně ani nikdy nebude existovat zázračná pilulka, která by dokázala napravit škody napáchané nekvalitní stravou. Člověk přece nemůže cpát do sebe nesmysly a pak to chtít vyřešit pilulkou!

Vyhýbejte se potravinám s obsahem kanceragennich látek

Uzené maso, uzeniny a jiné potraviny obsahující konzervační látky nitrity a nitráty (slanina, párky, salámy, šunky...) zvyšují riziko některých druhů rakoviny, protože nitrity se mění na silné kancerogenní látky. Omezte proto konzumaci těchto potravin, stejně tak jako dočerna opečeného grilovaného masa. Když se maso peče nad plamenem, vytékající tuk se žárem mění na velmi toxické látky - aromatické uhlovodíky, které se usazují na povrchu masa a působí potom jako silné kancerogeny. Kromě toho, pokud se maso, tedy živočišná bílkovina, peče při přílíš vysoké teplotě, vznikají další kancerogenní látky - heterocyklické aminy. Nedávné studie pak uvádějí, že tvorbu těchto toxických látek lze omezit, pokud je maso předem naloženo do marinády obsahující kyseliny, např. citronovou štávu.

Vyhýbejte se rovněž potravinárn, kde byla jako konzervační látka použita sůl. V zemích, kde se konzumuje hodně takto upravených potravin, byl zaznamenán vyšší výskyt rakoviny žaludku (Portugalsko, Japonsko,Čína, Latinská Amerika), a je to přičítáno vyšší konzumaci nasolených potravin.

Nezbytnost pohybu

Cvičení není jen vhodný způsob, jak si uchovat pružnost a svaly. Výsledky posledních výzkumů uvádějí, že existuje přímá úměra mezi fyzickou aktivitou a poklesem výskytu některý typů rakoviny, mimo jiné rakoviny prsu a tlustého střeva. A fyzická aktivita navíc brání obezitě, která je též považována za jeden z hlavních faktorů zvýšeného rizika rakoviny. Jedna z posledních studií navíc uvádí, že mírná fyzická aktivita (například 3 až 5 hodin chůze týdně) podstatně snižuje riziko úmrtí u žen trpících rakovinou prsu. Není nutné začít cvičit jako na olympiádu, abychom mohli využívat příznivého vlivu pohybu na zdravotní stav. Stačí během dne chodit, kdy to jen jde, a místo jízdy výtahem chodit po schodech.

 Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 02/2015.